Rozloučení s pohádkou O perníkové chaloupce se nadmíru povedlo
Banner

Rozloučení s pohádkou O perníkové chaloupce se nadmíru povedlo

pernikova chaloupka200Neděle 17. února 2013 se nesla ve zlínském Městském divadle v duchu loučení. Dětští diváci a jejich rodiče měli možnost naposledy vidět oblíbenou pohádku O perníkové chaloupce aneb Jenom jako. Jeníček a Mařenka naposledy ochutnali sladký perník z chaloupky, nechali se lapit ježibabou a zavřít do chlívku, následně prohnat po lese ježidědkem a nakonec se šťastně shledali se svým tatínkem.

 

Pouť je místo, kde to voní, cinká, břinká, hraje a kde se především setkávají lidé. Děti pobíhají od kolotoče ke stánku s perníkem, od stánku s perníkem ke stánku s hračkami, od stánků do strašidelného zámku. To vše dokresluje vyvolávání a překřikování prodavačů. V neposlední řadě je pouť místem, kde se během setkání vymyslí a “upeče” spousta zajímavých věcí. A na co jiného si může člověk vzpomenout u stánku s perníkem, než na pohádku o perníkové chaloupce. A co jiného může následovat, když se sejdou muži a žena činu? Prostě si pohádku o perníkové chaloupce, o zatoulaných a později málem upečených dětech, o podlém páru – ježibabě a ježidědkovi – zahrají. 

pernikova chaloupka1

Klasické pohádky v sobě skrývají nebezpečí, že dramaturgové a herci nenajdou nic, co by se dalo obměnit, vypíchnout nebo naopak upozadit, nepřijdou s nápadem jak pohádku tak nějak zoriginálnět. Dramaturgyni zlínského divadla Janě Kafkové se to povedlo vskutku nápaditě. “Jenom jako” mimo jiné zmírňuje drastické momenty pohádky, kdy jsou děti zavřeny do chlívku k vepříkovi a následně se rozběhnou přípravy na upečení dětí. Další, mně sympatický rozměr pohádce dodaly žensky emancipační prvky, které se projevovaly ve vztahu ježibaby a ježidědka. Ač vzhledově nebyl ježidědek nijak děsivý a odpudivý, sympaťák to také nebyl. Skutečnost, že je pod pantoflem, z něj mohla udělat politováníhodného muže, který chvílemi trpí pod nadvládou své přísné partnerky, feministky by nad těmito scénami bezpochyby zajásaly.

Kulisy a kostýmy nepostrádaly jednoduchost, všeříkající výstižnost a současně pestrost, která oku dětského diváka lahodí a je pro něj srozumitelná. Stejně jako jsou srozumitelné kulisy, tak asi neměli dětští diváci problém porozumět dialogům, ve kterých se řešily “běžné dětské starosti”, třeba jestli bude doma výprask nebo ne.

pernikova chaloupka2

Dětskému divákovi musel být sympatický především Jeníček, a to díky hereckému výkonu Marka Příkazkého. Jeho trošku otrávené “no co asi dělám” děti velmi důvěrně znají, jistě je musel hřát u srdíčka pocit, že nejen ony, ale i pohádkový Jeníček je neustále komandován a zahrnován pokyny. Prostě dokonalé přiblížení pohádkové postavy reálnému dítěti. Z tohoto úhlu pohledu se nesmí opomínat ani na roli Mařenky, jejíž představitelka Markéta Kalužíková věrohodně ztvárnila tak trošičku “prudící ségru, která furt něco chce, furt s něčím otravuje”. Zdeněk Julina v roli ježibaby a Ivan Řehák v roli ježidědka popustili uzdu své krvelačnosti a krutosti přiměřeně, tudíž se nekonaly zběsilé úprky vyděšených dětí. Nebo spíš dokázali výše zmínění herci tyto svoje negativní stránky upozadit za “běžné lidské slabosti a nedokonalosti”, čímž si vysloužili punc sousedů, kterých se sice skoro všichni bojí, ale ve finále to s nimi není tak hrozné.

Písnička v dětském divadelním představení, toť zaručený recept na úspěch. V pohádce O perníkové chaloupce se zpívalo a tančilo hodně, což se setkalo s úspěchem obecenstva. Texty písní se vyznačovaly chytlavostí, melodie sváděla k tleskání a nepochybuji, že se dětští diváci vlnili či kývali do rytmu.

pernikova chaloupka3

Při vyslovení slova naposledy pociťuji zpravidla negativní pocity, ať už se jedná o cokoli. V případě pohádky O perníkové chaloupce v podání herců zlínského Městského divadla překročil negativní pocit z kategorie mírně do kategorie silně. Těžko se loučí s něčím povedeným, s něčím, co přináší radost a co pobaví. Nezbývá než doufat, že se po nějakém čase rozhodnou v Městském divadle pohádku O perníkové chaloupce znovu zavést do programu a najdou někoho, kdo bude mít silný dech ke sfouknutí nánosů prachu z kostýmů a kulis. A proč? Protože “je to príma zahrát si… Na co? Na koho?... Ale jenom jako”.

Název představení: O perníkové chaloupce aneb Jenom jako
Žánr: pohádka
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie: Vlastimil Peška
Hrají: Otec (a další postavy): Milan Hloušek
Mařenka (a další postavy): Markéta Kalužíková
Jeníček (a další postavy): Marek Příkazký
Ježibaba (a další postavy): Zdeněk Julina
Ježidědek (a další postavy): Ivan Řehák

Premiéra: 11. 12. 2011
Hodnocení: 88 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín


 

Přihlášení



Soutěže

Má cesta za štěstím - autobiografie Mistra

gottPrávě vychází unikátní autobiografie největší legendy české a československé hudební scény všech dob. Autentický obraz fascinující životní dráhy výjimečného umělce s mezinárodním renomé, který na hudebním nebi začal zářit ve svých dvaceti letech.
SUPRAPHON

V hlavní roli Tomáš Holý a jeho nesnadný život i tragický konec

Český spisovatel, básník a držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018 Ota Kars přichází s již druhou knihou o jednom z nejslavnějších českých dětských herců. V hlavní roli Tomáš Holý, tentokrát prostřednictvím krásně zpracovaného grafického románu.
Nakladatelství Argo

Banner

Rozhovor

Dominik Vodička: „Vítězství je vždy krásná věc, ale tady šlo hlavně o půl rok strávený se super lidmi.“

vodicka 200Dominika Vodičky jste si mohli všimnout v pořadu Stardance, kde společně s Veronikou Khek Kubařovou vyhráli. Na co bude nejvíce vzpomínat, co mu to přineslo a jak se nyní má?

...

Hledat

Videorecenze knih

Vymazlené dítě harfistky Jany Bouškové – sólové album Má vlast

Dokážete si představit harfu jako plnohodnotný sólový nástroj, který dokáže znít jako celý symfonický orchestr? Harfistka Jana Boušková pojala tuto otázku jako výzvu a v průběhu čtyř let upravila vybrané skladby českých velikánů, jakými jsou Smetana, Dvořák a Suk, do zcela unikátní podoby.
Supraphon

Z archivu...

Čtěte také...

Elita národa včera, dnes a zítra
ElityDoba se mění, ale lidé zůstávají stejní. Tento sociální jev má svou kladnou i zápornou stránku. Jestliže se ale v postkomunistických zemích objevují na vysokých společenských pozicích osoby spjaté s nechvalnou činností pro minulý režim, je tento úkaz silně...

Literatura

Jan Masaryk – Tajemství života a smrti

Jan Masaryk - perexJan Masaryk – československý diplomat, politik a syn prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, byl 10. března 1948 nalezen mrtev pod okny svého bytu v Černínském paláci. Podle některých šlo o poli...

Divadlo

Malované na skle: Jánošík po brněnsku

malovane na skle divadlo radostJuraj Jánošík je pro někoho národním hrdinou, který bohatým bral a chudým dával, někdo ho považuje pouze za zbojníka, který loupil, aby se sám obohatil. V brněnském divadle Radost můžete zhlédnout h...

Film

Parazité ve společnosti dnes a kdysi

Parazit perexNa letošním canneském festivalu zvítězil jihokorejský film PARAZIT, který se již v českých kinech promítá, ačkoli oficiální premiéru má stanovenu až na počátek října. Natočil jej Joon-ho Bong (jiný přepis Džun-ho Pon), jenž vynalézavě zužitk...