Veselé paničky windsorské: sólo pro Bolkovu pantomimu
Banner

Veselé paničky windsorské: sólo pro Bolkovu pantomimu

Tisk

vesele panicky windsorskeŘíká se, že hru Veselé paničky windsorské si u Shakespeara objednala přímo královna Alžběta. V představení Jindřich IV. se jí totiž zalíbila postava rytíře Jana Falstaffa a chtěla ho vidět zamilovaného. Sám velký dramatik se do toho pustil s vervou, nicméně splnit přání královny se mu tak docela nepovedlo. Brněnským divákům bylo umožněno zhlédnutí této hry jako poslední komedie z letošního vydařeného ročníku Letních shakespearovských slavností.

 

Rytíř Jan Falstaff byl totiž vysloužilý, poněkud starší muž, který byl sice stále mlád duchem, leč jeho tělesná schránka za tímto duchem silně pokulhávala. Nenechal se však odradit a rozhodl se zkusit štěstí u dvou dam, kterým napsal dopis. Co ale nevěděl, bylo to, že obě paničky se o jeho dvousměrných praktikách dozví, když si vzájemně přečtou stejný dopis, který se liší pouze jménem. Dámy se společně domluví, že starého kocoura trošičku potrápí, uvaří ho ve vlastní šťávě a nakonec mu to pěkně nandají. A tím začne klasický shakespearovský kolotoč plný vtipných scének, který dá vyniknout skvělým hercům, jejichž výkony byly tím, co hru dělalo zajímavou. Určitě se nedá mluvit o strhujícím ději jako u Zkrocení zlé ženy. Chvílemi hra obsahuje pasáže, které jsou trošku nudné, a nebýt například pantomimy Boleslava Polívky, nebyla by ani možnost se v určitých částech zasmát.

vesele panicky windsorske stasova polivka

Veselým prvkem však je znázornění mužské žárlivosti a ženské vypočítavosti ve způsobu, jak mužům oplatit jejich troufalost. Zde výborný výkon podává Jaromír Dulava, hrající Brouzdala.

Důvod, proč navštívit tohle představení, ale není jen hra samotná, ale také zážitek z otevřené scény nádvoří hradu Špilberk a jeho nezaměnitelné atmosféry, kterou zajišťují jak diváci, tak i pořadatelé, kteří tuto akci každoročně připravují. Věřím, že příští ročník bude stejně výborný jako ten letošní a všechna představení budou zase velmi brzo beznadějně vyprodána.

vesele panicky windsorske dulava polivka

Překlad: Martin Hilský
Režie: Jiří Menzel
Scéna: Karel Glogr
Kostýmy: Milan Čorba
Choreografie: Jana Hanušová
Pedagogický dozor: Jan Přeučil
Asistentka režie: Vendula Štíchová
Jan Falstaff: Bolek Polívka
Paní Pažoutová: Simona Stašová
Pažout: Jiří Čapka
Paní Brouzdalová: Eva Režnarová
Brouzdal: Jaromír Dulava
Evans: Jaroslav Satoranský
Caius: Ctirad Götz
Paní Čiperná: Petra Hobzová
John Rugby: Hynek Čermák
Fenton: Jan Cina
Bloumal: Hanuš Bor
Tintítko: Michal Novotný
Petr Belbo: Radim Kalvoda
Anička Šárka: Vaculíková
Bardolf: Petr Vršek
Pistol: Richard Fiala
Hospodský: Rudolf Jelínek
Nym: Jan Přeučil
Děti z Windsoru: Kühnův dětský sbor pod vedením Elišky Hrubé-Toperczerové

Zdroj foto: shakespeare.cz, autor fotografií z představení: Viktor Kronbauer, foto v úvodu: Pavel Mára


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Dája Šimíčková: Písně dokážou vytvořit tak silný zážitek právě proto, že jsou kombinací hudby a slova

Dája ŠimíčkováZpěv ji provází od dětství a stále je její velkou láskou. Věnovala se klasické hudbě, okusila hudebně – dramatický žánr, hot jazz i swing. V dětství si vysnila, že pokud nebude zpěvačkou, bude určitě učitelkou. A svůj sen si Dája Šimíčková splnila. Stále zpí...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Muzikálová verze oscarového snímku měla premiéru v Brně

grandhotel perexTak jako kdysi Vídeň uvedla do světa operetu, tak se v Americe, na Broadway narodil muzikál. Každým rokem tam vznikají nová a nová díla, ne všechna však vydrží v repertoáru těch divadel víc měsíců a ne všechna se dostanou dál do světa....


Výtvarné umění

Robert Rohál a jeho fotografie v Městském divadle Zlín

RR200Černobílé fotografie osobností z umělecké branže představuje v září a říjnu 2024 ve foyer Městského divadla Zlín spisovatel, novinář a fotograf Robert Rohál. Autor, který léta pracoval jako kulturní redaktor a kterému vyšla i řada memoárových a monograficky ladě...

Divadlo

Ďáblice – po čertech povedená inscenace

dablice perexPoslední premiéra letošní divadelní sezóny přivedla na prkna Městského divadla ve Zlíně Ďáblici. One woman a two men show, kterou na jevišti rozehráli Hana Tomáš Briešťanská, Zdeněk Julina a Zdeněk Lambor.

Film

Jako nikdy vhlédneme do duše umírajícího umělce

200filmFilmový obraz lidí, vědomých blížícího se konce své pozemské pouti, zdůrazňoval v minulých desetiletích hlavně jejich nenadálou aktivitu, kdy se pokoušeli něco změnit či prosadit - z české tvorby lze uvést zejména Kachyňova Směšného pána (1969), jatého př...