Tentokrát Ve Smečkách Klub bláznů
Banner

Tentokrát Ve Smečkách Klub bláznů

klicovou dirkou perexV Praze je hodně divadel, podle mého odhadu nejméně stovka. A to ta, která mají ještě malou nebo komorní scénu, počítám jen jednou. Při tomto počtu samozřejmě není divu, že mi zhusta nějaká ta premiéra uteče anebo ji nestihnu. Pak nezbyde, než poslouchat zákulisní tamtamy. Někdy je člověk rád, že ušel utrpení, jindy trochu zamrzí, že něco dobrého propásl, ale návštěva reprízy vše napraví. A tak jsem se, pod vlivem kolujících zvěstí, vypravila do Činoherního klubu na představení hry Klíčovou dírkou.


Joe Orton (1933 – 1967) je v anglojazyčné divadelní literatuře synonymem hodně černé, leckdy až pobuřující a cynické komedie, plné obskurností a absurdních zápletek. Tento herec a dramatik psal v šedesátých letech minulého století šokující hry a umřel tak, jak by bylo hodno některé z Ortonových postav – v jeho čtyřiatřiceti letech ho ubil jeho milenec kladivem.

Dramatikova komedie Klíčovou dírkou způsobila při svém prvním uvedení dost velký skandál. Orton v ní jen tak bezděky a zdánlivě jakoby mimochodem hojně používá otřepané atributy šestákových románů: chlípný a záludný terapeut, šílený psychiatr, podivný a podezřelý londýnský policajt s nápadným francouzským přízvukem, nevinná chudičká dívenka, ztracená a znovuobjevená relikvie, odložený a nalezený potomek, incestní vztahy. Nemohla jsem nevzpomenout na Krvavý román Váchala, ale na rozdíl od něj není toto vše pro Ortona podstatou děje, ale jen lehkou předehrou pro daleko neuvěřitelnější a šílenější situace.

klicovou dirkou 1

Vše začíná celkem přehledně – úspěšný psychoanalytik dr. Pretience v bravurním podání M. Fingera chce svést nezkušenou naivní sekretářku (I. Jiříčková). To mu překazí příchod jeho manželky, kterou skvěle ztvárnila G. Míčová. A pak se děj začne neuvěřitelně komplikovat. Do hry se postupně zapojují další postavy – kontrolor z ministerstva zdravotnictví, milenec manželky, policista (F. Dadák, s jeho obsazením měl režisér opravdu šťastnou ruku, v roli přitroublé ruky zákona byl neodolatelný). Všichni se před někým skrývají, někoho či něco hledají, vydávají se za jinou osobu, tak nějak se náhodou svlékají, oblékají z nouze do cizích šatů.

Nápadité scéně (Kamila Polívková), situované do psychoanalytické ordinace, vévodí obrovská pohovka téměř přes celé jeviště. (Ano, na Freuda vždycky dojde!) V režii Martina Čičváka se z psychoanalytikovy pohovky stává pomyslné vivisektárium, v němž se charaktery odhalují až na dřeň.S akrobatickou dovedností se na ní, za ní či pod ní schovávají anebo naopak vynořují jednotliví hrdinové, kteří díky přesné choreografii a načasování mizí před zraky spoluhráčů.

klicovou dirkou 2

Dral se mi neodbytně do mysli bonmot Brigitte Bardot, pocházející zhruba ze stejné doby jako tato hra: „Všichni se jednou sejdeme v jedné velké posteli.“ Na tuto černou komedii to platí doslova. Není divu, že při jejím prvním uvedení citlivé dámy dávaly nahlas najevo své pohoršení. Způsobily je nejenom zřetelně ukázané a pojmenované mimomanželské, milenecké a incestní vztahy, ale jako vrchol neslušnosti i záhada ztracené části nejintimnější partie ze sochy ctihodné a nedotknutelné britské politické veličiny - ministerského předsedy W. Churchilla. To byly věci, o kterých se doposud na divadle prostě nemluvilo ani v náznaku, natož zřetelně a nahlas.

Ale aby nedošlo k omylu – Joe Orton nechtěl v první řadě šokovat, ale pobavit. A to se mu, myslím, v Činoherním klubu podařilo; též zásluhou Čičvákovy režie, která se zaměřila především na absurditu vztahů a situací. I když dnes hra nikoho nepohoršuje tak, jako v šedesátých letech, přesto je otevřenost,s jakou hovoří o intimitě, neobvyklá A nemám tím na mysli intimitu výhradně erotickou, ale především intimitu vztahovou, introspektivní, psychologizující. Zpočátku je „blázen“ ten, kdo na sobě nemá pomyslný bílý plášť, ale jak se děj komplikuje, není už jasné, kdo je psychiatr, kdo pacient, kdo se chová „normálně“ a kdo ne. Na závěr hry můžeme na filmovém plátně sledovat, jak se za radostného zpěvu známé africké národní písně všechny postavy v jakémsi reji bláznů vydají po schodech na ulici a dále do světa, mezi lidi, mezi nás, jako poslové malého každodenního bláznovství, kterého kousek snad každý z nás v sobě skrývá.

Joe Orton: Klíčovou dírkou

klicovou dirkou

Žánr: komedie  
Uvádí: Činoherní klub, Ve Smečkách 26, Praha 1  
Režie a úprava: Martin Čičvák  
Hrají: Martin Finger, Iveta Jiříčková, Gabriela Míčová, Jiří Černý, Jan Hájek, Matěj Dadák
Scéna a kostýmy: Kamila Polívková
Premiéra: 30. října 2013  
Hodnocení: 80%  

Zdroj foto: P. Nesvadba, Činoherní klub  

www.cinoherniklub.cz

( 1 hlas )

 

Přihlášení



Soutěže

Má cesta za štěstím - autobiografie Mistra

gottPrávě vychází unikátní autobiografie největší legendy české a československé hudební scény všech dob. Autentický obraz fascinující životní dráhy výjimečného umělce s mezinárodním renomé, který na hudebním nebi začal zářit ve svých dvaceti letech.
SUPRAPHON

V hlavní roli Tomáš Holý a jeho nesnadný život i tragický konec

Český spisovatel, básník a držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018 Ota Kars přichází s již druhou knihou o jednom z nejslavnějších českých dětských herců. V hlavní roli Tomáš Holý, tentokrát prostřednictvím krásně zpracovaného grafického románu.
Nakladatelství Argo

Rozhovor

Seriál k měsíci čtenářů: Knihovny pro K21, Zádveřice

brezen-mesic-ctenaru 200Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...

Hledat

Videorecenze knih

Vymazlené dítě harfistky Jany Bouškové – sólové album Má vlast

Dokážete si představit harfu jako plnohodnotný sólový nástroj, který dokáže znít jako celý symfonický orchestr? Harfistka Jana Boušková pojala tuto otázku jako výzvu a v průběhu čtyř let upravila vybrané skladby českých velikánů, jakými jsou Smetana, Dvořák a Suk, do zcela unikátní podoby.
Supraphon

Čtěte také...

BALETNÍ KARAFIÁTOVI BROUČCI V ÚSTÍ NAD LABEM

Broucci plakat 200Po 13 letech se v Severočeském divadle v Ústí nad Labem představili v premiéře 6.10 2013 v 15 hodin Karafiátovi Broučci. Pohádkový příběh o lásce, pochopení i naději napsal Jan Karafiát (1846-1929) v...


Literatura

Prší, prší, stopy mizí

dest-smyva-stopy perexDo vod švédského krimi románu vstoupila další autorka – Mikaela Bley. V Česku nyní můžeme číst její prvotinu, která se jmenuje v původním znění Lycke. To je také jméno malé holčičky, po které budeme pátrat. Autorka ukazuje...

Divadlo

Když kamarádi už nejsou, co bývali

fuk 200Divadlo pod Palmovkou opět hraje po rekonstrukci ve svých prostorech. Jednou z premiér aktuální sezóny je i hra nizozemské autorky Marie Goos, která poukazuje na to, že časy a lidi se mění, i když byli skálopevně přesvěd...

Film

Dvě filmové klasiky Davida Finchera na nejmodernějších nosičích

FincherDavid Fincher patří k nejuznávanějším režisérům současnosti a každý jeho počin je vyhlížen s velkým očekáváním. Jeho filmografie sice není tak obsáhlá a zatím sestává z deseti titulů, každý z nich je ale moderní klasikou. Dva z nich vyš...