Asanace neví, co chce svým divákům říct
Kultura21.cz

Asanace neví, co chce svým divákům říct

ImageAsanace v pražském Divadle Na zábradlí je prvním jevištním ztvárněním jedné z her Václava Havla, kterého se autor nedožil. S inscenačním týmem ale i přes svůj vážný zdravotní stav spolupracoval v počátečních fázích zkouškového procesu a schválil většinu škrtů. Premiéry se zúčastnila celá řada osobností kulturního života včetně vdovy Dagmar Havlové, dokumentaristky Olgy Sommerové nebo zpěvačky Anety Langerové. Výsledná inscenace bohužel k vrcholným zážitkům divadelní sezóny patřit nebude; vyznačuje se bezkoncepční dramaturgií, nejasnými režijními záměry a rozkolísanými hereckými výkony. Její oporu tvoří samotný Havlův text, který však není obohacen o téměř žádnou přidanou hodnotu.

 

To, že Asanaci uvedlo Divadlo Na zábradlí, je za daných okolností symbolické, neboť právě s touto divadelní budovou je Havlovo jméno pevně spjato; působil zde postupně jako kulisák, osvětlovač a dramaturg. Jeho Zahradní slavnost, Vyrozumění či Largo Desolato tu později inscenovali režiséři jako Otomar Krejča a Jan Grossman. Nechci příliš spekulovat, jak by nejnovější zpracování Asanace ocenil sám autor, dvě věci jsou však jasné: Václav Havel nikdy neměl rád výrazné dramaturgické zásahy do svých textů. Vnímal esenciálně každou repliku, protože vedle svého vnitřního významu nesla i význam v rámci celkové struktury absurdního dramatu. Stejně důležité, nejen v umění, ale pro něj bylo s významy pracovat, uvádět je do souvislostí. A přesně v tomto bodě je hlavní problém inscenace. Na jevišti sice vidíme rozpohybovaný text v téměř nezměněné podobě, ale netušíme, o čem se hraje. Ve srovnání s pouhou četbou je to jistě zábavnější, režisér David Czesany do děje vnesl řadu dílčích nápadů a vkusný humor, zmiňovanou bezzubost tím ale těžko vyváží.

Image


Je to o to větší škoda, když si uvědomíme, jak mnohoznačná Havlova Asanace je a kolik možných interpretačních a inscenačních cest i v současnosti nabízí. Příběh skupiny architektů pověřených vypracovat projekt přestavby středověkého podhradí na sídliště představuje efektní paralelu k čtyřiceti letům komunismu v Československu (autor hru napsal těsně před revolucí), což však z dění na jevišti nijak nevyplývá. Že by tento příběh mohl mít i časově univerzální platnost, se nám tvůrci zřejmě snaží sdělit tak, že se na scéně nachází moderní automat na kávu nebo bezpečnostní rám a Kuzma Plechanov drží v rukou namísto houslí klávesy, ale ani tyto narážky nejsou dále žádným způsobem rozvedeny.

Bohužel i většina postav postrádá vnitřní motivace a svou silnou symboličnost. Není to ani tak chyba herců, z nichž část se navíc musí potýkat s obdivuhodným objemem textu a v rolích se během následujících repríz bezpochyby ustálí, jako nedostatečného režijního vedení. Když však Ondřej Veselý v úloze Alberta hřímá o svých ideálech, nepůsobí ani jako naivní snílek, ani jako odvážný disident, ale spíše jako směšný panák. Luisa v podání Kristiny Maděričové zase místy vzbuzuje dojem, že nemá ponětí, proč říká, co říká, a proč motá mužům okolo sebe hlavu. Lépe je na tom zkušený Jiří Ornest jako Bergman, muž, který vždy ví, jak se zachovat, aby dosáhl svého a přitom sám sebe nepoškodil. Jediný skutečně výborný herecký výkon ale podle mě podává Igor Chmela, jenž na relativně malém prostoru skvěle vystihl charakter čechovovského hrdiny, který ztrácí své iluze a svět racionálního uvažování je mu těsný.

Image


Asanace Na zábradlí sice trpí všemi zmíněnými nedostatky, ale nejste-li příznivci středního proudu či osvědčených komediálních kousků, odnesete si z ní i tak nadprůměrný zážitek. Bezradnost režiséra i většiny herců při uchopení textu a postav nemusí nutně znamenat nudu, zmatení nebo trapnost. „Neurazí, nenadchne“ je ale v tomto případě trochu málo.

Václav Havel: ASANACE

Divadlo Na zábradlí
Režie: David Czesany
Dramaturgie: Lucie Ferenzová, Ivana Slámová
Scéna: Tomáš Bambušek
Hrají: Jiří Ornest, Kristina Maděričová, Ondřej Veselý, Igor Chmela, Ivan Lupták, Natália Drabiščáková, Ondřej Mataj, Natálie Řehořová a další
Premiéra: 13. a 14. 1. 2012

zdroj foto: www.nazabradli.cz


 

Pro dobrou náladu...

Přihlášení



Soutěže

Bílá voda si zaslouží být knihou roku

Na jaře vyšla v nakladatelství HOST dlouho očekávaná kniha Kateřiny Tučkové s názvem Bílá Voda, která rozhodně stojí za to!
HOST

Pohádky z Kouzelného palouku si děti přečtou i samy

V nakladatelství Fragment vyšel unikátní Čtenářský systém, který má za cíl usnadnit orientaci v knižní nabídce pro začínající čtenáře. Soustředili se nejen na prvňáčky a druháčky, ale i na předškoláky a spolupracovali se zkušenou pedagožkou Kamilou Balharovou.
Fragment (Albatros Media)

Videorecenze knih

Rozhovor

Yael: „S Tinou sa mi spolupracovalo výborne. Je proste frajerka“

jael 200Slovenský rapper YAEL s exotickými kořeny vydává svoje první EP s názvem BAY B. Co nám o něm prozradil a jaké má další plány?

...

Hledat

Anketa

Jak se vám líbil film Po čem muži touží 2?
 

Rozhovor s Ondřejem Neffem. Jak se mu vyhodnocovaly soutěžní povídky?

Ondřej Neff se stal patronem naší literární soutěže sci-fi a fantasy povídka, jejíž výsledky jsme nedávno vyhlásili. Osobně měl tu čest vybrat tři nejlepší povídky a my jsme měli tu čest s ním spolupracovat. Jak se mu povídky hodnotily, kterou svou knihu má nejraději a co pro své čtenáře chystá do budoucna?
Sledovat články Ondřeje Neffa můžete zde.

Čtěte také...

Michelangelo Buonarroti premiérově v Divadle Viola – novinku uvidí diváci poprvé online!

Viola perexV pondělí 4. května od 20h nabídne internetová televize Mall.tv exkluzivně záznam představení z Divadla Viola Michelangelo: mramorová horečka. Novinka na repertoáru byla původně ohlášena na duben, ...


Literatura

Nahlédněte do fungování vlčí smečky

okouzlena vlky 200Okouzlena vlky je název nové knihy Moniky Zelinové. Nese podtitul Jak jsem se stala členkou vlčí smečky a přináší mnoho informací jak o vlcích, tak o autorčině změně života.

 

...

Divadlo

Helenku Součkovou stíhá jedna darda za druhou

darda 200Žákyně 2. a posléze 3. třídy Helenka Součková zvaná též Moby-Dick už dávno odrostla dětským střevíčkům. Místo nich teď v dramatizaci románu Darda spisovatelky Ireny Douskové<...

Film

Je to jen vítr aneb když hon na Romy nekončí

je to jen vitrPříběh filmu ´Je to jen vítr´ je založen na skutečném případu otřesných rasových útoků na místní romskou komunitu, který si před čtyřmi lety v Maďarsku vyžádal šest mrtvých včetně dvou malých dětí, a na zprávách, kt...