Snímek The Artist, který natočil francouzský režisér Michel Hazanavicius, má už v této chvíli na svém kontě tři Zlaté glóby a deset nominací na Oscara. Jakkoli výmluvné mohou oficiální vizitky být, nejdůležitějším faktem zůstává, že se jedná o mimořádně pozoruhodný umělecký počin. Až na pár okamžiků dodržuje konvence němých filmů, a vzdává tak hold počátkům kinematografie, avšak díky silnému univerzálnímu příběhu plně obstojí i v dnešní době.Kouzlo zdaleka nespočívá jen v nostalgickém, naivním nádechu snímku. Hra na němou éru, byť dokonale vizuálně, hudebně a herecky propracovaná, by se jistě stala účelovou, pokud by neměla co sdělit. A protože v tomto případě co sdělit má, dává filmu i pevný vnitřní smysl.
The Artist se odehrává v Hollywoodu na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Herec George Valentin (Jean Dujardin), oblíbený představitel neohrožených hrdinů němých dobrodružných filmů, je na vrcholu svých sil; nechybí mu přízeň publika, naplnění z práce, peníze ani oddaná manželka. Najednou se však musí potýkat se zcela netušenou překážkou, nástupem zvukového filmu. Vzhledem ke své hrdosti a přesvědčení, že jde pouze o pomíjivý fenomén, se odmítá přizpůsobit novým podmínkám, rychle upadá v zapomnění, ztrácí ženu i majetek a své zklamání utápí v alkoholu. Stejně plynule, jako pohasíná jeho sláva, vzrůstá popularita mladé ambiciózní herečky Peppy Miller (Bérénice Bejo), která je s Valentinem již od prvního setkání svázána obrazně i doslova nevyřčenými city.
Právě dramatická linka založená na dynamice vztahu umění a života a vztahu obou hlavních aktérů je pro film stěžejní a ve své podstatě hluboce aktuální. Osobnostní krize narážející na nepochopení „zlého“ vnějšího světa není nic, s čím by kdokoli z nás nemohl bojovat i dnes, ať už v zaměstnání, partnerství nebo myšlenkovém vývoji. Herci zvládají bez jediného slova vyjádření široké škály emocí s tím spojených, na plátně silně vnímáme i touhu ostatních postav zachránit Valentinovu důstojnost a šanci na další plnohodnotný život. Mnoho situací přitom efektně kombinuje vtip a dojetí, ať už jde o scény s Peppy, šoférem (James Cromwell) či psem (Uggie). I přes určitou emocionální naléhavost ale film nikdy nesklouzne k vydírání.
V případě The Artist se vyplatí vědět před návštěvou kina spíš méně než více, neboť naprostá většina sekvencí je v různých detailech překvapující a jedinečná. Může se jednat o detaily vizuální, akustické, taneční, herecké i alegorické; k nezapomenutelným bude určitě patřit scéna ve snu či scény zcela tiché, oproštěné i od hudebního doprovodu, které stojí výhradně na hercích a průzračnosti jejich výrazů. Za sporné lze z hlediska originality označit momenty, kdy opakovaně sledujeme výtisky novin, jež v rotačním pohybu padají směrem ke kameře. Daný záběr jsme už viděli v nespočetné řadě různých filmů a není jasné, zda chtěl režisér na toto klišé vědomě poukázat, nebo se sám chytil do jeho pasti.
Herečtí představitelé obou hlavních rolí obdrželi za své výkony nominace na Oscara plným právem; vynikají ohromným smyslem pro nadsázku, groteskno a celkovou tradici němých filmů. Francouz Jean Dujardin je přesvědčivý jak v poloze sebevědomého komedianta, tak následně jako osamělý bručoun, jenž ztratil veškerý životní elán. Bérénice Bejo, původem Argentinka, zase výborně ztvárnila vitalitu, upřímnost a empatii, s nimiž se její hrdinka vrhá do všeho, čemu věří. Zajímavostí je, že ve filmu podává regulérní herecký výkon také pes, který v rámci děje skutečně funguje jako postava schopná rozhodování.
Už nyní můžeme konstatovat, že The Artist představuje jeden z filmových vrcholů letošního roku. Jeho výjimečnost je rafinovaná i bezelstná. Umožňuje divákům oddat se vzpomínkám na staré časy a zároveň prožít s hrdiny snímku příběh až bolestně nadčasový.
THE ARTIST
Francie / Belgie
Scénář a režie: Michel Hazanavicius
Hrají: Jean Dujardin, Bérénice Bejo, James Cromwell, John Goodman, Penelope Ann Miller, Beth Grant, Joel Murray, Malcolm McDowell, Uggie a další
Distribuce v ČR: Forum Film a Hollywood Classic Entertainment
Premiéra: 16. 2. 2012
Zdroj foto: hce.cz
The Artist se odehrává v Hollywoodu na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Herec George Valentin (Jean Dujardin), oblíbený představitel neohrožených hrdinů němých dobrodružných filmů, je na vrcholu svých sil; nechybí mu přízeň publika, naplnění z práce, peníze ani oddaná manželka. Najednou se však musí potýkat se zcela netušenou překážkou, nástupem zvukového filmu. Vzhledem ke své hrdosti a přesvědčení, že jde pouze o pomíjivý fenomén, se odmítá přizpůsobit novým podmínkám, rychle upadá v zapomnění, ztrácí ženu i majetek a své zklamání utápí v alkoholu. Stejně plynule, jako pohasíná jeho sláva, vzrůstá popularita mladé ambiciózní herečky Peppy Miller (Bérénice Bejo), která je s Valentinem již od prvního setkání svázána obrazně i doslova nevyřčenými city.
Právě dramatická linka založená na dynamice vztahu umění a života a vztahu obou hlavních aktérů je pro film stěžejní a ve své podstatě hluboce aktuální. Osobnostní krize narážející na nepochopení „zlého“ vnějšího světa není nic, s čím by kdokoli z nás nemohl bojovat i dnes, ať už v zaměstnání, partnerství nebo myšlenkovém vývoji. Herci zvládají bez jediného slova vyjádření široké škály emocí s tím spojených, na plátně silně vnímáme i touhu ostatních postav zachránit Valentinovu důstojnost a šanci na další plnohodnotný život. Mnoho situací přitom efektně kombinuje vtip a dojetí, ať už jde o scény s Peppy, šoférem (James Cromwell) či psem (Uggie). I přes určitou emocionální naléhavost ale film nikdy nesklouzne k vydírání.
V případě The Artist se vyplatí vědět před návštěvou kina spíš méně než více, neboť naprostá většina sekvencí je v různých detailech překvapující a jedinečná. Může se jednat o detaily vizuální, akustické, taneční, herecké i alegorické; k nezapomenutelným bude určitě patřit scéna ve snu či scény zcela tiché, oproštěné i od hudebního doprovodu, které stojí výhradně na hercích a průzračnosti jejich výrazů. Za sporné lze z hlediska originality označit momenty, kdy opakovaně sledujeme výtisky novin, jež v rotačním pohybu padají směrem ke kameře. Daný záběr jsme už viděli v nespočetné řadě různých filmů a není jasné, zda chtěl režisér na toto klišé vědomě poukázat, nebo se sám chytil do jeho pasti.
Herečtí představitelé obou hlavních rolí obdrželi za své výkony nominace na Oscara plným právem; vynikají ohromným smyslem pro nadsázku, groteskno a celkovou tradici němých filmů. Francouz Jean Dujardin je přesvědčivý jak v poloze sebevědomého komedianta, tak následně jako osamělý bručoun, jenž ztratil veškerý životní elán. Bérénice Bejo, původem Argentinka, zase výborně ztvárnila vitalitu, upřímnost a empatii, s nimiž se její hrdinka vrhá do všeho, čemu věří. Zajímavostí je, že ve filmu podává regulérní herecký výkon také pes, který v rámci děje skutečně funguje jako postava schopná rozhodování.
Už nyní můžeme konstatovat, že The Artist představuje jeden z filmových vrcholů letošního roku. Jeho výjimečnost je rafinovaná i bezelstná. Umožňuje divákům oddat se vzpomínkám na staré časy a zároveň prožít s hrdiny snímku příběh až bolestně nadčasový.
THE ARTIST
Francie / Belgie
Scénář a režie: Michel Hazanavicius
Hrají: Jean Dujardin, Bérénice Bejo, James Cromwell, John Goodman, Penelope Ann Miller, Beth Grant, Joel Murray, Malcolm McDowell, Uggie a další
Distribuce v ČR: Forum Film a Hollywood Classic Entertainment
Premiéra: 16. 2. 2012
Zdroj foto: hce.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Občas potkáme na ulici pejska v pěkném oděvu, zjistíme, že jde o bezsrsté plemeno, o naháče. Renata Horová má hned dvě takové holky – Tao a Sofii. Jsou to američtí bezsrstí teriéři. Díky nim začala pátrat po historii plemene, které zatím není oficiál...
Národné filmové ceny Slnko v sieti
20. 8. – 21. 9. 2012 Topičův klub v Praze s kurátorem Vlastimilem Tetivou připravil výstavu dvou desítek velkoformátových obrazů z posledních let, které namaloval akademický malíř Ivan Bukovský
.jpg)
More Than Just Theatre je název rezidenčního projektu, který vyhlásila produkční platforma ProFitArt společně s německým partnerem The Theater...
Je pět minut po půl jedenácté dopoledne 27. května 1942. Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor, sedí na předním sedadle otevřeného Mercedesu a jede do úřadu. Je to pro něj den jako každý jiný. Netuší ale, že v ostré zatáčce...