Koule je opravdu silná rozhlasová hra. Myslím, že se od ní málokdo odtrhne, že skoro každý ji vyslechne až do konce, i když spousta replik mu nebude po chuti. Když posloucháte Pavlu Tomicovou v roli Mileny, máte chuť se smát, plakat, nadávat, chvilku je vám trapně, jindy propuknete v lítost. Pavla Tomicová si hraje s vaší trpělivostí – je neurvalá, ukřičená, tvrdá a současně milá, laskající rozněžnělá… I díky jejímu skvělému výkonu vás rozhlasová hra Koule přitluče k přijímači. Uhranutě nasloucháte, vzpomínáte na doby minulé a s hlavní hrdinkou i rekapitulujete.
Pavla Tomicová představuje v komedii Davida Drábka bývalou slavnou atletku, která v rozhlasovém studiu rekapituluje svůj sportovní i soukromý život plný komických, trapných ale i bolestných protikladů. Její výkon je jedinečný, uvěřitelný a „živočišný“. Jejím protějškem je Jan Vondráček v roli moderátora, který se chce dostat atletce pod kůži, ale zároveň se strachy třese, aby slavná koulařka nepodkopala na vedení jeho kariéru. Proto se po celou dobu rozhovoru chová servilně, ustrašeně a bojí se dostat na kůži kdysi slavné sportovkyni. Dává jí prostor pro její emoce, téměř s ní nepolemizuje, pokud ano, rychle se opět stáhne tak, jak si „domina“ přeje. Hra se vysmívá rozhlasové maše a kýčovitým talkshow plných jalového žvanění a falešného pochopení pro všechny ty „hodné lidičky“.
Uvedení inscenace v lednu 2011 vyvolalo nebývalý ohlas. O svých inspiračních zdrojích a motivacích pro napsání této hry tehdy David Drábek řekl:
„Inspiraci reálnými postavami nepopírám, ale šlo mi daleko víc o to vytvořit příběh vskutku obojživelné české dominy, symbol toho, co je na Češích křupanské a zoufalé, ale i zvláštně neodolatelné a vlastně životné. Směs kýče a podivného smutku tohohle plebejského národa. I s jeho trumfem v podobě smyslu pro humor. A dál je tu strašidelné téma státem řízeného dopingu, kdy bylo sportovcům dávkováno takové množství svinstev, že jim to nevratně poškodilo zdrav. A do tohohle ďábelského bolševického projektu byla zapojena i spousta lékařů, kteří tak prohráli zápas se svým svědomím a přísahou – o tom je hra Koule víc než o čemkoliv jiném.“
V anketě o nejoblíbenějšího rozhlasového herce Neviditelný herec za rok 2011 se umístili oba aktéři – Pavla Tomicová a Jan Vondáček na druhých místech ve svých kategoriích. Samotná hra Koule se stala podle stejné ankety nejoblíbenějším pořadem roku.
Několik slov o autorovi:
David Drábek vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obor filmová a divadelní věda. Ještě v době univerzitních studií založil spolu s Darkem Králem divadelní Studio Hořící žirafy, pro které své hry psal a také je režíroval. V letech 1996–2001 pracoval jako dramaturg činohry Moravského divadla v Olomouci. V letech 2001–2003 vedl nově vzniklou alternativní scénu Hořící dům. Jako autor a kmenový režisér pak působil v pražském divadle Minor a pohostinsky spolupracoval s řadou dalších českých divadel (Divadlo Na Vinohradech, Divadlo Na Zábradlí, Národní divadlo Brno). Od sezóny 2008/2009 je uměleckým šéfem Klicperova divadla v Hradci Králové. Na svém kontě má několik ocenění, například dvakrát jeho hry zvítězily v soutěži Cen Alfréda Radoka. Ve stejné soutěži byly oceněny i české premiéry jeho her. Také jeho rozhlasový debut – hra Vykřičené domy získal Cenu Prix Bohemia Radio v roce 2008.
Obsah CD: Neplatný pokus; Uvnitř jsem ze žuly; Špatná otázka; Trenér; Zpovědi; Radmila; Závěrečná řeč
Účinkují: Pavla Tomicová, Jan Vondráček, Rostislav Novák st., Johanna Tesařová, Lucie Polišenská, Kamil Halbich, Jan Szymik, Zdeňka Seifertová, Milan Kačmarčík, Apolena Veldová, Jan Hušek, Miroslav Hanuš, Jiří Knot, Dana Reichová, Daniel Rous, Dana Batulková a Pavel Tesař.
Dramaturg: Martin Velíšek
Režie: Aleš Vrzák
Vydal Radioservis, 2011
Uvedení inscenace v lednu 2011 vyvolalo nebývalý ohlas. O svých inspiračních zdrojích a motivacích pro napsání této hry tehdy David Drábek řekl:
„Inspiraci reálnými postavami nepopírám, ale šlo mi daleko víc o to vytvořit příběh vskutku obojživelné české dominy, symbol toho, co je na Češích křupanské a zoufalé, ale i zvláštně neodolatelné a vlastně životné. Směs kýče a podivného smutku tohohle plebejského národa. I s jeho trumfem v podobě smyslu pro humor. A dál je tu strašidelné téma státem řízeného dopingu, kdy bylo sportovcům dávkováno takové množství svinstev, že jim to nevratně poškodilo zdrav. A do tohohle ďábelského bolševického projektu byla zapojena i spousta lékařů, kteří tak prohráli zápas se svým svědomím a přísahou – o tom je hra Koule víc než o čemkoliv jiném.“
V anketě o nejoblíbenějšího rozhlasového herce Neviditelný herec za rok 2011 se umístili oba aktéři – Pavla Tomicová a Jan Vondáček na druhých místech ve svých kategoriích. Samotná hra Koule se stala podle stejné ankety nejoblíbenějším pořadem roku.
Několik slov o autorovi:
David Drábek vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obor filmová a divadelní věda. Ještě v době univerzitních studií založil spolu s Darkem Králem divadelní Studio Hořící žirafy, pro které své hry psal a také je režíroval. V letech 1996–2001 pracoval jako dramaturg činohry Moravského divadla v Olomouci. V letech 2001–2003 vedl nově vzniklou alternativní scénu Hořící dům. Jako autor a kmenový režisér pak působil v pražském divadle Minor a pohostinsky spolupracoval s řadou dalších českých divadel (Divadlo Na Vinohradech, Divadlo Na Zábradlí, Národní divadlo Brno). Od sezóny 2008/2009 je uměleckým šéfem Klicperova divadla v Hradci Králové. Na svém kontě má několik ocenění, například dvakrát jeho hry zvítězily v soutěži Cen Alfréda Radoka. Ve stejné soutěži byly oceněny i české premiéry jeho her. Také jeho rozhlasový debut – hra Vykřičené domy získal Cenu Prix Bohemia Radio v roce 2008.
Obsah CD: Neplatný pokus; Uvnitř jsem ze žuly; Špatná otázka; Trenér; Zpovědi; Radmila; Závěrečná řeč
Účinkují: Pavla Tomicová, Jan Vondráček, Rostislav Novák st., Johanna Tesařová, Lucie Polišenská, Kamil Halbich, Jan Szymik, Zdeňka Seifertová, Milan Kačmarčík, Apolena Veldová, Jan Hušek, Miroslav Hanuš, Jiří Knot, Dana Reichová, Daniel Rous, Dana Batulková a Pavel Tesař.
Dramaturg: Martin Velíšek
Režie: Aleš Vrzák
Vydal Radioservis, 2011
| < Předchozí |
|---|
I fotografie jsou typem umění, a proto patří ke kultuře. Nejen z toho důvodu vám přinášíme další rozhovor o focení, tentokrát s mladou fotografkou Kateřinou Janišovou, která se zaměřuje jak na modelky, tak na obyčejné lidi. Focení je pro ni rados...
Vidím město veliké, ve kterém ZEMANU Žižkovi kalich vínem přetéká. A co na to jeho mluvčí Jan Hus? Co chystá slovenský lobista Bocian ve svém hnízdě? Nejdůležitější postavy české historie jsou zpět, aby nás varovaly, ...
Jak lze propojit výtvarné umění s přírodními vědami ukazuje nová výstava v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně, kde se po stopách českých krajinářů vydali odborníci z Ústavu geoniky AV ČR a dalších institucí. Společn...
Prosím ten název není s hrubkou. Autoři opravdu svůj kabaret nazvali Osmyčky. V brněnském Městském divadle se představili místní autoři, kteří už mají za sebou několik inscenací, většinou uváděných v létě na Biskupském dvoře Moravského zem...
Odpradávna se dětské příběhy pokoušejí čtenářovu pozornost upoutat napínavým putováním za tajuplnými poklady, vždyť kdo by neznal romány Stevensonovy nebo Verneovy - a tak můžeme postupovat třeba až k Tintino...
