Fotojatka vidí jinak!

Fotojatka vidí jinak!

Tisk

altPáteční večer 30. března patřil v pražském kinu Aero festivalu tvůrčí fotografie s trefným pojmenováním Fotojatka. Netradiční festivalové klání se odehrává již šestý rok v Brně, Českých Budějovicích a zmíněné Praze. Jak vlastně taková akce s podtitulem „Vítejte na festivalu, který vidí jinak!“ vypadá?

 

Za festivalem už od počátku stojí trojice Martin Šálek, Milan Krištůfek a Jan Flaška. Před pěti lety dostali nápad poskládat dohromady originální projekce od více či méně známých fotografů, tuzemských i zahraničních, a proložit je svým svým slovem a informacemi. V Brně a zejména pak v domácím prostředí Budějovic k tomu ještě přidat workshopy a fotografické dílny. Unikátní program, který české kultuře chyběl, se od prvního „místního“ ročníku skutečně rozrostl a především se dostal do podvědomí i širší veřejnosti. Ovšem nejen festival! Hlavně také samotní fotografové, jež často přijmou pozvání a festivalu se rádi zúčastní, ochotně se zapojují do diskuzí a zodpovídají návštěvníkům otázky.

alt

I letošní ročník nebyl výjimkou a návštěvníkům byla opět nabídnuta ucelená a propracovaná projekce výborných fotografů. Za zmínku rozhodně stojí nizozemský Erwin Olaf, patřící ke špičce současných portrétních a komerčních fotografů, jehož dílo bylo představeno v cyklech Grief, Hope a Fall. Velmi zajímavě pojatá byla také kolekce Cardiff po setmění, od polského Maciej Dakowicze, který v cyklu promítnul vše, co se děje v ulicích v nočních hodinách. Místy vtipné obrazy, jindy s trochou surovostí života a prázdnotou, která s alkoholem a přecházením z jednoho baru do druhého, ovlivní strnulý úsměv nočních zhýřilců. Z českých autorů si pak jmenování rozhodně zaslouží Jiří Stach, který byl dokonce i přítomen. Jeho surrealistické fotografie zachycující detaily či aranžmá všedních věcí, jsou tak trochu zázrakem. Přesto, že fotí už mnoho let, do povědomí společnosti se dostal teprve nedávno. Je tedy jakýmsi objevem na této scéně. A rozhodně zaslouženým.

alt

Snad největší úspěch sklidila Iren Stehli. Tahle švýcarsko-česká fotografka byla publiku představená hned několika retro kolekcemi. Počátky 70. let v našem tehdejším Československu dokázala zachytit a předat dál i s nejrůznějšími pocity, přes obličeje žen. Portréty tehdejších prodavaček pultového zboží doplňovaly i (pro nás dnes komicky) aranžované výlohy. Dojemná, místy až lehce mrazivá, byla projekce fotek dokumentující život v pavlačovém domě v Žerotínově ulici. Iren Stehli žije v současné době střídavě v Praze a v Curychu a v čase konání Fotojatek byla právě za hranicemi. Pořadatelé proto alespoň připravili krátký telefonní rozhovor, ve kterém autorka dokázala kvalitu snímků ještě více vyzdvihnout.

Fotojatka nejsou pouze ale obyčejným promítáním prezentací. Samozřejmostí byly vždy krátké informace o fotografovi a jeho práci a mezi některými vstupy i něco pro pobavení diváků. Přesněji řečeno, hned vedle samotných projekcí, byly na pořadu večera trefné „vtípky“ na současnou politickou situaci.  První poznámka zazněla hned z počátku, kdy pořadatel při děkování sponzorům zmínil, že by příště rádi potvrzení o dotacích ze státu řízených úřadů měli dříve, než po konci festivalu. Což je rozhodně smutné a zůstává nad tím rozum stát. Ano, a i prémiové kolo žertíků lehce rozechvělo bránici, bohužel už při třetím opětovném narážení do politických témat se festival posouval malinko jiným směrem, než byla očekávání diváků. Aby měl z tří čtvrtin zaplněný sál kina možnost nabrat dalších sil na pokračování projekcí i „žertů“, v půlce byla přestávka. Malé nachystané pohoštění v zabíjačkovém stylu všechny potěšilo, bohužel nekonečná fronta s nestíhající obsluhou za barem, už méně.

alt

Upřímně věřím, že festivalové klání, které probíhalo v Brně či to chystající se v Českých Budějovicích návštěvníkům sdělí a předá více. Samotné projekce a informace k nim byly nápadité a velmi dobře zpracované, avšak nejen to tvoří celek. A ten byl přece jen trochu nedotažený.

Fotojatka – festival tvůrčí fotografie
Datum a místo konání: 30. března 2012, Praha kino Aero
Pořadatel: Martin Šálek, Milan Krištůfek, Jan Flaška
Hodnocení: 50 %


Zdroj foto: autorka článku


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Samo Alexander, Pressburger Klezmer Band: Som najradšej, keď je na pódium zábava

sam perexPostupne sa dostávame ku Klezmeru zo Slovenska. Začalo to predchádzajúcim CD, kde sme mali jednu pieseň z Vyšných Rastlavíc. Kedysi sme nevedeli, že sa hral na Slovensku, v súčasnosti sme v rôznych knihách naš...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Putovní fotografická výstava Osudy Romů za druhé světové války pokračuje v Českých Budějovicích

osudy romu 200V Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích (Lidická 1) se ve středu 1. března 2023 od 17 hod. uskuteční slavnostní vernisáž putovní výstavy portrétních fotografií Osudy Romů za druhé světové války. Fotografie představují silné osudy ro...


Literatura

Panenství je drahé a mouchy na WC jsou důležité

altŽijeme v uspěchané době plné komerce a naším světem hýbe – ekonomika. Pro mnohé z nás pojem, který sice akceptujeme, ale jeho komponenty, jako inflace, hrubý domácí produkt, efektivita investičních pobídek a další ryze ekonomic...

Divadlo

Kdo lehce nabude, lehce také pozbude

kdo 200Kdo z nás by nechtěl přijít k velkému jmění, aniž by musel vynaložit příliš velké úsilí pro jeho získání či vydělání. Avšak takový štědrý movitý i nemovitý dar se může velmi rychle proměnit v dar danajský. Své o tom ví i hlavní protagonistka inscenace

Film

Zvony nad Tbilisi zvoní umíráček

Zvony 200Dokumentární film Pavla Kolaji Zvony nad Tbilisi (2012) přibližuje stav kinematografie v současné Gruzii - a vyznívá jako nostalgické ohlédnutí na časy, kdy sice s obtížemi, ale přece jen vznikaly výsostně umělecké f...