Architekt Vladimír Karfík a jeho inspirace Amerikou
Banner

Architekt Vladimír Karfík a jeho inspirace Amerikou

Tisk

karfik 200Zlínský mrakodrap, Společenský dům (dnes hotel Zlín) nebo například zimní lázně, to je pouze několik z mnoha staveb architekta Vladimíra Karfíka, kterými se zapsal do dnešní podoby Zlína. Nová výstava v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně se věnuje zajímavé etapě života tohoto architekta ve Spojených státech amerických – jeho praxi v ateliéru světoznámého architekta Franka Lloyda Wrighta v letech 1928–1929, odkud pak čerpal inspiraci i při svém působení pro firmu Baťa.

 

Vladimír Karfík odjel v roce 1927 v rámci akce Masarykovy akademie práce na tříletý pracovní pobyt do Spojených států. Předtím absolvoval v letech 1925–1926 studijní praxi u Le Corbusiera v Paříži. Nejprve nastoupil v chicagské firmě Smith Gardner Erickson, která se zabývala projekty nemocnic. Poté přešel k další renomované společnosti, Holabird and Root, jež se specializovala na mrakodrapy. Zlomovým bodem amerického pobytu se ale stala jeho práce u Franka Lloyda Wrighta. Tento architekt proslul celosvětově svými stavbami, těžícími z odkazu předkolumbovských kultur. Jsou to ale nadčasová díla, která dnes patří ke zlatému fondu světové moderní architektury, například hotel Imperial v Tokiu, Dům nad vodopádem, administrativní budova Johnson Wax Company, Guggenheimovo muzeum nebo projekt Mílového mrakodrapu.

„Vzpomínkám na americké období věnoval Vladimír Karfík také čtyři kapitoly ve své memoárové knize. Pracoval ve Wrightově studiu v Taliesin East, asi dvě stě kilometrů od Chicaga. Jeho kolegové pocházeli z mnoha zemí, protože Wright byl přesvědčen, že mají mnohem lepší průpravu než mladí Američané. Na zimu se ateliér stěhoval do Arizony, kde přímo v poušti postavil Wright Taliesin West,“ přibližuje kurátorka architektury Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně Ladislava Horňáková.

karfik1

Když v době hospodářské krize odjel Vladimír Karfík 14. dubna 1930 na pozvání Jana Bati pracovat do Zlína, uplatnil zde ve svých návrzích a realizacích pro firmu řadu zahraničních znalostí a zkušeností. Působení ve Zlíně v koncernu Baťa v letech 1930–1946 bylo významnou etapou jeho dlouhého tvůrčího období. Stal se vedoucím projekčního oddělení Baťovy stavební kanceláře a pro firmu realizoval řadu staveb v celém Československu i v zahraničí, ať to byly budovy pro školské, sociální nebo sportovní účely, kostely, letiště, filmové ateliéry, obytné či rodinné domy. Tyto projekty jsou charakterizovány vyspělým technickým a konstrukčním pojetím, vazbou funkčních vztahů a snahou o co nejekonomičtější řešení a unifikaci s řadou technických a architektonických detailů.

Výstava představuje toto období prostřednictvím originální plánové a fotografické dokumentace z pozůstalosti Vladimíra Karfíka uložené v Muzeu města Brna, která zde byla představena jako součást expozice architektury v loňském roce. V rámci reprízy ve Zlíně budou mít návštěvníci vůbec poprvé příležitost si prohlédnout například Wrightův návrh bytové věže St. Mark’s Tower pro stejnojmenný komplex v New Yorku (1927–1929), na kterém Vladimír Karfík spolupracoval, nebo fotografie staveb F. L. Wrighta, zachycující pouštní tábor Ocotillo Chandler v Arizoně (1929), Taliesin Spring Green ve Wisconsinu, (1924–1929), Hollyhock House v Los Angeles v Kalifornii (1917–1921) aj. Karfíkovy vybrané realizace pro firmu Baťa, především 21. administrativní budova a Společenský dům v Otrokovicích budou prezentovány prostřednictvím originálních fotografií od Josefa Sudka a Rudolfa Brunera-Dvořáka. Prezentaci doplní architektonické modely, dobový nábytek a publikace.

karfik2

Výstava bude k vidění v grafickém kabinetu galerie ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 11. června 2023.

Více na www.galeriezlin.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Nikdy bych ale neměnil, protože hudbu miluju, říká Boris Urbánek

boris200Už neskutečných devatenáct let je šéfem festivalu Jazz Open Ostrava, ale to je jen nepatrná část hudební kariéry Borise Urbánka. Zasvěcenci dobře vědí, co pro hudbu udělal, navíc znají a oceňují jeho tvůrčí sílu i muzikantské kvality stejně jako ty pedag...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

Jakub Schikaneder (1855-1924) stále nádherně tajemný

jakub schikanederObjevme nově objevené obrazy i kresby nesoukromých sbírek, dosud nezvěstných! Národní galerie v Praze připravila rozsáhlou výstavu Jakub Schikaneder (1855 – 1924)  ve Valdštejnské jízdárně, která p...


Výtvarné umění

Alšova jihočeská galerie představuje výstavu Jiří Balcar: Filmové plakáty malbou a koláží 1959–1967

balcar200Alšova jihočeská galerie představuje v prostorách Zámecké jízdárny na Hluboké nad Vltavou výstavu Jiří Balcar | Filmové plakáty malbou a koláží | 1959–1967, která je k vidění od 14. června do 22. listopadu 2026. Kurátorem výstavy je Zdenek Primus.

Divadlo

Divadelní hra GRAMOFON zve na premiéru i k introspekci nad současným děním do pražského Divadla MA

Gramofon 200Kam spěje dnešní lidstvo? Tuto základní otázku si pokládá hudebně-dramatický projekt pražského Divadla MA s názvem GRAMOFON, jenž se 1. a 3. března dočká světové premiéry na své domovské scéně v Žitné 41. Vícevrstevnatý příběh se odehrává na pozadí...

Film

Složité romantické vztahy ve válce

tmavomodry svet 200Vážný romantický film Tmavomodrý svět (2001) je jedním z nejnákladnějších Českých filmů současnosti. Díky dobrému jménu tvůrců Jana a Zdeňka Svěráka do něj vlož...