I když se poslední měsíce věnoval spíš komerčním zakázkám, v mezičase bohumínský rodák Pavel Oparty namaloval a nakreslil i pár nových obrazů včetně několika pláten, které se objeví na jeho příští výstavě patrně v Ostravě. Právě volná tvorba, do které patří i fotografie a grafiky, nejvíc charakterizuje jeho vize a myšlenky. Každopádně bude na své příští výstavě prezentovat "typický opartysmus s nadsázkou", což znamená kombinaci klasické malby či kresby s digitální technikou.
Od vaší poslední výstavy uplynuly dva roky a proto mne zajímá, jestli už není čas přijít s novou výstavou?
Ano, to je pravda,že jsem měl svou poslední výstavu před dvěma lety. A proto už přemýšlím o nové, kde bych chtěl vystavit především svoje nové věci, které prezentují hlavně můj rukopis, jak říkám "typický opartysmus s nadsázkou", což znamená kombinaci klasické malby či kresby s digitální technikou. Tomuto stylu se věnuji de facto od roku 2003 a považuji to za hlavní pilíř v mojí tvorbě. V současné době zjišťuji, kde by byly nejvhodnější podmínky pro moji budoucí exhibici. Ale také jsem dostal několik zajímavých nabídek, které zvažuji, zároveň taky přemýšlím jak svoji další výstavu tematicky ucelit. V hlavě mám spoustu vizí a plánů a teď záleží, zda-li se mi je podaří zrealizovat dle mých představ...
Co tedy budete všechno prezentovat?
V podstatě všechny moje předchozí výstavy zahrnovaly jak obrazy a grafiky, tak fotografie, ale hlavní dominantou mých výstav byly, jsou a budou obrazy, ke kterým mám nejvřelejší vztah. Navíc tvorba obrazů pro mě představuje časově náročnější a zajímavější proces, než fotografování, i když samozřejmě záleží na okolnostech. Někdy i příprava kvalitně zpracované fotografie může zabrat spoustu hodin a úsilí. Vždy jde víceméně o subjektivní pocit, zda-li je člověku bližší fotografie nebo malba či kresba.
Já osobně raději investují více času do malování a grafiky, i když fotografování patří rovněž k mým oblíbeným aktivitám. Tuto kombinaci považují za velmi přínosnou, protože při tvorbě obrazů můžu čerpat z některých poznatků z fotografování a naopak. U všech těchto činností mám rád pocit, kdy neexistuje hranice a člověk se může neustále posouvat vpřed, protože podle mě umění nemá hranice a je vždy co zdokonalovat a je kde se posouvat. Často když koukám na některé svoje starší věci, říkám si, že bych je dnes už udělal jinak a lépe - ale přesně o tom to je, neustále hledat možnosti, jak co nejlépe sdělit svoje myšlenky skrze plátno, papír či jiný vizuální prostředek.
Pokud vím, máte rád jisté ikony světové pop music a jezdíte na jejich koncerty. Jsou to vaše múzy, vaše inspirace?
Ano, za poslední měsíce jsem měl možnost spatřit několik významných interpretů z hudebního světa. Asi největší zážitkem bylo konečně, po dlouhých letech, vidět zblízka Madonnu, Kylie či Sharon z Within Temptation, a musím uznat, že všechny to jsou nejen krásné ženy, ale i velmi talentované. Bylo velice příjemné koukat do tváří těch, které jsem předtím už několikrát maloval a znal je pouze z klipů či fotek. Určitě i návštěva takových koncertů patří mezi moje inspirace, především obdivuji pohybové a vizuální zpracování těchto show, které právě zmíněné dámy prezentují.
Každopádně hudba je pro mě jednou z inspirací, díky melodiím, zvukům či textům člověk může zachytit různé emoce, které pak přenáší na papír či plátno. Avšak více než klasický pop poslouchám v poslední době raději při malování jiné hudební žánry jako new age, chill out či elektronickou hudbu, třeba chill out projekt Schiller. Ale i Enigma, Deep Forest či Burial jsou příjemným zpestřením v mém playlistu.
Co vás ještě motivuje a inspiruje k umělecké tvorbě?
Největší inspirací je pro mě jednoznačně můj vlastní život, protože ten nabízí neskutečnou škálu momentů, které lze nějakým způsobem zpracovat a převést určitou formou právě třeba do uměleckého směru. Kromě již zmiňované hudby je také příroda nevyčerpatelným zdrojem mojí inspirace, ať už v podobě barev, tvarů či samotné její podstaty. Všude kolem nás je spousta věcí, situací a momentů, z nichž lze čerpat, a je jen na nás, co si z toho vybereme a jakým způsobem s tím budeme pracovat.
Foto Pavel Oparty a archiv Pavel Oparty
| < Předchozí | Další > |
|---|
V redakci internetového magazínu Kultura21, který si klade za cíl přinášet co největší objem kvalitních informací z kulturní sféry, se za dobu jeho trvání vystřídalo již mnoho redaktorů. Ti skalní zůstávají věrni kme...
Dílo umělkyně Markéty Meduna Kočkové – snové obrazy duševních pochodů i emocí – čeká po výstavách v Dubaji, nebo Jordánsku, veřejná prezentace i v České republice. Její ojedinělý přístup stojí na technice malování včelím voskem, a především na zobr...
Národní galerie v Praze získala v roce svého 220. výročí ojedinělý dar. Americká nadace Andyho Warhola jí věnovala fotografie z dílny ikony pop artu a zařadila tak galerii do poslední desítky světových muzeí, mezi která byla Warholova fotografická tvor...
Celkem sedm inscenací se představilo ve dnech 18. - 21. května v rámci 16. ročníku Divadelního festivalu Ludmily Cápkové v Kroměříži. Vedle toho proběhlo pár doprovodných akcí – křest knižní publikace 70 let divadelního spolku v Kroměříži, koncert sk...
Film Zápisník alkoholičky režiséra Dana Svátka se vrací k tématu pití a alkoholu. Tentokrát z pohledu ženské závislosti. A stejně jako v případě tragikomedie Úsměvy smutných mužů, která vznikla podle autobiografického best...
