Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Edice Česko – Evropa svět: Příštích 50 let se v nakladatelství Vyšehrad dočkala svého druhého svazku. Po sbírce úvah o principech a budoucnosti demokracie od deseti českých odborníků s názvem Demokracie — jak dál? se pozornost přesouvá na 30 miliónů čtverečních kilometrů velký africký kontinent. Na knize se podílel kolektiv autorů, edičně řízený předním českým afrikanistou Janem Záhoříkem, který v minulosti vydal například monografie Ohniska napětí v postkoloniální Africe (2012, Karolinium) či Etiopie v letech 1923–1935 (2010, Karolinium).

Cílem knihy je mimo jiné také boření některých stereotypů, které jsou v naší společnosti zakořeněné, například, že Afrika je země, že se jedná o kontinent bez dějin či že všichni Afričané vypadají jako Křováci ze známého filmu Bohové musejí být šílení (1980, r. Jamie Uys). Afrika je ovšem kontinentem s velkou historií, který rozhodně nelze brát jako homogenní, a v minulosti zde vznikla celá řada velkých říší. Také titul knihy reflektuje fakt, že Afrika začíná být stále více vidět ve světovém dění a během tohoto století se stane kontinentem s největším počtem obyvatel, což bude představovat celou řadu výzev a příležitostí i možných problémů. Kniha je, kromě úvodu, rozdělena do 8 kapitol, které můžeme chápat jako samostatné (byť tematikou Afriky stále propojené) studie, doplněné o další doporučenou literaturu (převážně v anglickém, méně častěji ve francouzském jazyce).

První kapitola se věnuje dědictví kolonialismu a postkolonialismu na africkém kontinentu. Evropský imperialismus měl na africkou společnost, kulturu, politiku i ekonomiku vliv, který nelze přehlížet. Studie si všímá také rozdílů v řízení afrických kolonií koloniálními mocnostmi. Britové narozdíl od Francouzů volili nepřímou formu vlády, obě tyto země byly hlavními kolonizátory. V postkoloniální době, během 20. století, pak Afrika sloužila jako hřiště Studené války a bylo zde vybojováno několik zástupných válek.

Druhá kapitola se zabývá demografickými otázkami a zkoumá populační růst v Africe. Narozdíl od většiny světa je africká populace stále mladá, tudíž její růst neklesá. Předpokládá se, že na konci století bude africký podíl na světové populaci 39 procent, oproti současným 17 procentům. Je tedy možné, že v následujících letech bude chybět více než 300 miliónů pracovních míst. Každopádně tento nárůst zvětší globální důležitost Afriky.

Ve třetí kapitole se pozornost obrací k historickému vývoji Afriky od koloniálního období až ke střednědobé budoucnosti. Zabývá se také vztahy mezi jednotlivými africkými zeměmi a také Afrikou jako celkem ve vztahu k dalším mocnostem – převážně Evropské unii, USA, Rusku, Indii a Číně. Doplněné prognózami jak může celá věc dopadnout.

Na sever Afriky do pětice zemí Egypta, Libye, Tuniska, Alžírska a Maroka nás vezme pátá kapitola, zabývající se vývojem v těchto zemích po událostech Arabského jara v roce 2011. Zkoumá také jeho příčiny (špatné ekonomické podmínky, vysokou nezaměstnanost, špatnou veřejnou správu, apod.). Vysvětluje i rozdílné politické transformace v jednotlivých zemích – od úspěšného přechodu k demokracii v Tunisku, přes autoritářský režim v Egyptě, až po dodnes trvající občanskou válku v Libyi.

Důležitou problematikou vzdělávání se zabývá kapitola pátá, kde se autoři zaměřují převážně na žáky se zdravotním postižením a jako příkladovou studii používají Keňu. Vzdělávání (především dívek) je jedním z nejzákladnějších předpokladů k rozvoji afrického kontinentu. Nutná je také větší inkluze.

Na západ Afriky nás přenáší šestá kapitola zabývající se diverzitou tohoto regionu, se zaměřením na radikální islám a organizace jako Boko-haram a Al-Kaidá. Také bere v potaz dědictví francouzského kolonialismu a afrikanizaci islámu.

Předpovědí na polovinu tohoto století se zabývá kapitola sedmá. Pozornost obrací k problematice Africké unie a panafrikanismu. Představuje také pohled na Agendu 2063, symbolický rok pro Afriku, představující 100 let od získání nezávislosti většiny afrických zemí. Cílem je dosáhnout k tomuto výročí významného zvýšení životní úrovně v celé Africe.

Závěrečná kapitola pak obrací pozornost k budoucnosti Afriky na poli změn nutných pro rozvoj a také udržitelnost celého kontinentu, tedy industrializaci, digitalizaci, zelené revoluci, environmentálním problémům a zalesnění.

Kniha představuje vhodný a fundovaný úvod do problematiky afrického kontinentu, nastiňuje základní důležité otázky, zaplňuje mezeru, která v českém prostředí doteď byla, a vybízí k dalšímu studiu.

Název: Africké století
Autoři: Jan Záhořík, Linda Piknerová, Jan Šiška, Marek Hrubec, Valéria Bankóová, Albert Kasanda, Daniel Křížek, Veronika Sobotková
Počet stran: 192
Nakladatelství: Vyšehrad
Rok vydání: 2022

https://www.ivysehrad.cz/tituly/62481539/africke-stoleti/