"Tovární haly, žhnoucí pece, vířící částečky smaltu ve vzduchu…“Dvě křehké ženy v zajetí uměleckého smaltu

"Tovární haly, žhnoucí pece, vířící částečky smaltu ve vzduchu…“Dvě křehké ženy v zajetí uměleckého smaltu

Tisk

smalt 200Nejsem výtvarník, obrázky hodnotím stylem „líbí-nelíbí“, různé techniky nedokážu rozlišovat bez pomoci odborníka. K jedné spíš opomíjené jsem se dostala díky kamarádce a někdejší kolegyni Alexandře Horové. Umělecký smalt. Zdá se mi tajemný, lidmi neobjevený, přitom geniální pro výzdobu koupelny... A tak jsem vyzvala dvě dámy, které tato výtvarná technika uchvátila, aby se navzájem vyzpovídaly. Přečtěte si, čím a kdy umělecký smalt okouzlil výtvarnice, jak vnímají svět kolem sebe Alexandra Horová a Olina Francová.

A. H.: Povídat si o umění, to se snadno řekne, ale jak na to? Tak se tedy zeptám naprosto jednoduše: Olino, co vlastně děláš a proč to děláš?

O. F.: To je tedy otázka:-). Dělám, co mě baví, dělám to tak, jak sama chci, dělám se železem, smaltem, ohněm… Vzpomínáš, jak jsme spolu hned po skončení studia v devadesátých letech založily ženskou výtvarnou skupinu Koza Nostra. Takže možná, jak říkal pan Hrabal, je to ve mně, jako v koze.

A. H.: Věnuješ se tématu ženy. Proč?

O. F.: Celý život se věnuju tématu ženy a muže a jejich vztahů. V tuto chvíli, máš pravdu, se věnuji už delší dobu ženě. Minulý rok jsem měla velkou výstavu Via Genderosa v Galerii Klenová, kde bylo osmnáct železných plastik dvou až čtyřmetrových Holek-Burek, doplněných o dvourozměrné třímetrové želené Panny.Letos navazuji na Panny cyklem s pracovním názvem Ženy-Evy. Jsou to dvoumetrové, dvojrozměrné postavy žen, vyříznuté laserem z ocelového plechu. Mají částečně smaltovaná těla a rezavé, pohyblivé ruce a nohy. Symbolizují role, do kterých jsme tlačeny, které jsou nám automaticky přisuzovány či které si samy a dobrovolně vybíráme.

smalt1

A. H.: Vidím, že to máš ráda ve větším. Musíš dělat kompromisy?

O. F.: Život je jeden velký kompromis. A jak jsi správně podotkla, u mě je to právě v té velikosti, protože jsem limitovaná velikostí pece. Řeším to tak, že věci nastavuji, šroubuji k sobě a tím nějaký ten metr navíc naženu.
Co ty a kompromisy?

A. H.:Smaltování je náročné na čas, na vybavení a třeba i na příkon, proto ani já se jistým kompromisům nevyhnu.
Na tvých sochách, například na Pannách, se objevuje technika smaltu. Co tě na uměleckém smaltu baví?

O. F.:Baví mě využití kontrastu rezavého železa s atraktivním zářivě barevným smaltem.Prostě mě přitahují protiklady. Fascinuje mě oheň, žár pece a přerod surového materiálu v něco jiného, krásného. Člověk nikdy není úplně připraven na tu proměnu, na to, co na něj z pece „vyskočí“.
Nedávno jsem slyšela, že se chystá vydání odborné publikace o uměleckém smaltu, která se bude jmenovat SMALT VE VÝTVARNÉ TVORBĚ – historické i současné techniky. Samozřejmě nevím, jakou úroveň tato kniha bude mít, nicméně mě to zjištění potěšilo, a tak jsem se chtěla podívat, co o této výtvarné technice, které se už desetiletí věnujeme, říká Wikipedie – a světe div se: „na váš dotaz nebyly nalezeny žádné výsledky…“

A teď taková trochu podpásovka – jak se vyrovnáváš s ignorováním a v podstatě neuznáváním uměleckého smaltu jako plnohodnotné výtvarné techniky (kategorie?) od teoretiků a odborné veřejnosti? Co říkáš na téměř nekritický obdiv našich kunsthistoriků ke všemu, co má v názvu „koncept“? Když se však před nimi vysloví „smalt“, pokud vůbec, tak ho okamžitě zařadí do škatulky „užité umění“?! Neštve tě to? Mě tedy děsně!

smalt Olina2

A. H.: V záplavě konceptualistů a videoartistů teď dost fandím všem, kdo pracují s objemem a barvou, všem malířům a sochařům. Je doba mediální, plná celebrit. Proto na tvůrčí umělecká setkání bývají zvána jména známá z obrazovek. Jejich nositelé pak pomáhají přitáhnout pozornost ke konání těchto akcí. Věřím, že například takový Smalt Art napomůže tomu, že umělecký smalt brzy vstoupí do povědomí lidí, získá uznání odborné veřejnosti a bude mít důstojné místo v galeriích.

O. F.: Co tě tedy tak fascinuje na smaltu? Vystudovala jsi kov a šperk, takže ke smaltu jsi měla teoreticky blíž než já, ale přece…?

A. H.: První smaltovaný pokus jsem vytvořila asi před třiceti lety.

O. F.: To jsi ještě tahala na šňůrce kačera, ne?

A. H.: Byl to šperkařský transparentní smalt na mědi. Když jsem z pece nedočkavě vyndala ještě žhavý kousek, byla jsem unešená a lapená…

smart alexandra2

O. F.: To já se k smaltu dostala jak slepý k houslím, vystudovala jsem ateliér Grafiky na AVU, ale možná tak, jako toho slepce hudba, mě okouzlila atmosféra smaltovny – tovární haly, žhnoucí pece, švitořící ženské na šablonárně, vířící částečky smaltu ve vzduchu… to rozechvění, co nakonec ta ohnivá obluda vyplivne… Jo a ještě, všimla sis, jak ve smaltovně úplně jinak ubíhá čas? Napřed se zastaví a najednou je ráno. Také to tak vnímáš?

A. H.: To je výborný postřeh. Ano, při práci se smaltem má čas jiný běh.
Abych ale dokončila myšlenku: začala jsem šperkařským smaltem, ale nejzajímavější pro mě byla možnost vytvořit smalty velké 2,5 metru na sympoziu Smalt Art ve Vítkovicích, kde je možná největší pec v Evropě.

O. F.: Na sympozium ve Vítkovicích také ráda vzpomínám! Nejen na setkání se skvělými výtvarníky, jako Honza Hendrych, František Hodonský, Kateřina Štenclová, Jiří Kačer či Aleš Lamr, ale i na celkovou atmosféru. Ta úžasná tovární hala, nad hlavou jezdící jeřáby a ten formát 2,5x1,5 m…
A co v současné době připravuješ ty?

smalt Vitkovice

A. H.: Po velké sérii Prádla, které jsem se věnovala několik let, chystám prostorové smaltované obrazy, tedy spíš barevné reliéfy. Jen by to chtělo nějakou pěknou výstavní prostoru, tím se dostáváme k vystavování. Máš letos „zálusk“ na nějakou galerii?

O. F.: Právě teď ne. Vloni jsem měla dvě výstavy a můj kontokorent se z toho nevzpamatoval dodnes. Nejde totiž jen o to věci vytvořit, ale také je musíš nějak přepravit z bodu A do bodu B, což u mě znamená – jedna výstava– jedna tuna. A v tu chvíli vždy se slzou v oku vzpomínám na grafiku, kterou jsem vystudovala. To celou výstavu člověk odveze tramvají v deskách v ruce.

A. H.: Doprava velkých smaltů není legrace… výstavu šperků taky dovezeš téměř v kapse…
Když začínáš vytvářet nový smalt, máš přesný plán, skici nebo dokonce model, nebo jen nějakou mlhavou ideu?

O. F.: Vždycky jsem připravena, mám kresby a představu, co budu malovat, což neznamená, že v průběhu práce něco neměním. Jak jsi na tom ty?

A. H.: Já mám většinou jen plnou hlavu plánů, co chci vyzkoušet, a pár skic.
Hodně jsi cestovala. Kde ses cítila tak dobře, že bys tam chtěla nějakou dobu pobývat a pracovat? Kde tě to nejvíc inspirovalo?

smalt5 Na dece

O. F.: Nejvíc mě asi inspirovalo Mexiko, ale vždycky jsem si říkala, že bych chtěla, až budu stará, být dědkem v řecké vesnici. Mohla by být případně i španělská.
Co tebe inspiruje nejvíc?

A. H.: Sem tam mne těší odkrývat tajnosti intimních šatníků. Takže prádlo, krajky, košile… Zajímá mě také téma plotů. Ať už jako symbolu, nebo skutečného kovového artefaktu a kutilského kousku.

O. F.: Že by intimita za mříží železného plotu? Předpokládám, že je to hledání cesty ven, nebo už je to velká symbolika?

A. H.: Zatím jsem tato dvě témata nekombinovala. Držím je pěkně oddělená od sebe.

O. F.: Ještě taková epická otázka! Co sny? Jaké máš plány do budoucna, sníš o něčem konkrétním? Týkají se tvé sny smaltu? A když už jsme u toho snění, zdál se ti někdy nějaký zajímavý smaltérský sen? Kdy tě navštěvuje múza? Mně většinou těsně před rozedněním, nebo v takovém tom polokómatu, kdy si člověk není jistý, jestli ještě spí, či bdí.

A. H.: Moje smaltérské sny se točí kolem obrovských formátů železných, měděných a nerezových plechů, figurují tam kýble smaltu, jeřáby a tovární haly… Opravdová múza? Polonahá ženská postava hned po ránu by mě trochu zaskočila, asi bych si myslela, že jsem v sanatoriu, ale možná bych se podívala, jaké má prádlo. Má-li vůbec nějaké…

O. F.: Kdybys byla sudička, nebo jí alespoň mohla trochu napovídat, co bys chtěla dát naší české kultuře do vínku? Co vidíš jako největší neštěstí naší výtvarné scény? Možná naši provinciálnost, malost a nepřejícnost? Peníze...

A. H.: Před nedávnem se rozhodovalo o financování tzv. živé kultury. Ze státního rozpočtu na ni bylo vyčleněno téměř o sto milionů méně než loni. Co dodat? Máme zřejmě uvěřit tomu, že jediné skutečné umění je to, které si na sebe vydělá...

A teď zase vím více o technice zvané umělecký smalt. Věřím, že vzájemný rozhovor vás také zaujal, jako mne. Pokud se chcete o obou dámách dozvědět více, navštivte jejich stránky, kde si můžete prohlédnout jejich obrazy (O. Francová – www.olinafranco.cz a A. Horová – www.artenamel.cz)

Jana Semelková


 

Přihlášení



Sesterské domino Veroniky Valíkové

Povídky, které mrazí i zahřejí na duši; a vaše starosti se najednou zdají malicherné. A rozhovor s autorkou.

Dovolená podle předlohy pro nenáročné čtenářky

Nový román britské autorky Hedi Swain vydaný pod nakladatelstvím Cosmopolis slibuje báječně strávenou dovolenou. Kniha už nyní navnadí čtenářky na léto a chvíle pohody. Zkuste si představit, že se rozhodnete strávit dovolenou na místě, kde se natáčela filmová adaptace vaší oblíbené knížky a vezmete s sebou své nejlepší dvě kamarádky. Útulný romantický domek na překrásném místě opravdu slibuje netradiční chvíle s blízkými lidmi, kniha odhaluje jejích osobní příběhy a nabízí nové příležitosti.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Pavel Nový opět zavítal do Karlovy Studánky s pořadem S tebou mě baví svět aneb ze mě se zachvěla.

pavel novy 200Zasněžený horský půvab malebné Karlovy Studánky před čtyřiceti lety zaujal filmový štáb režisérky Marie Poledňákové, která zde natočila kritiky opěvovanou komedii s názvem S tebou mě baví svět. Tento film vyhrál anketu Komedie století udělenou ...

Mnichův průvodce k čistému domu i mysli

Pokud jste milující matkou vymodleného dítěte, která by pro své děti udělala cokoliv na světě, včetně obětování vlastního života, pak raději knížku Křehká příměří od Michaely Štěchové nečtěte. Zřejmě vás bude poněkud rozčilovat. Autorka bourá mýty o rodičovství, namísto radostí popisuje spíše strasti a poukazuje na odvrácenou stránku mateřství, o níž se doposud jen mlčelo.

Z archivu...

Čtěte také...

Fenomén tváře ve videoartu

altVýstava Tváře v Galerii Rudolfinum byla zahájena dne 20.6.2012 a představuje osmnáct děl převážně klíčových uměleckých osobností videoartu od jeho počátku v 60. letech do 21. století.  Nabízí pohled na to, jak specifický charakter...


Divadlo

Festival pro děti a jejich rodiče VyšeHrátky slaví 20 let

vysehratky2Divadelní představení Studia Damúza a dalších souborů. Výtvarné, pohybové a vzdělávací workshopy. Koncerty kapel Bombarďák nebo Rozbal to! Tak bude vypadat oslava 20. ročníku festivalu pro děti a jejich dospělé s názvem VyšeHrátky, který proběhne v t...

Film

Hon: nezištné lži na komunální úrovni

hon jagten 200Obecně vzato jsou skandinávská dramata opředena řadou mýtů. Například, že seveřané točí často filmy o patologických jevech ve společnosti (násilí, alkoholismus, rodinné krize) a že je točí realisticky a bez cíleného uspokojování diváckých oč...