Život je o žití a keby som prestal pracovať, prestanem žiť. Jubilejný koncert k 85. narodeninám profesora Ladislava Holáska

Život je o žití a keby som prestal pracovať, prestanem žiť. Jubilejný koncert k 85. narodeninám profesora Ladislava Holáska

85 200V historickej budove Slovenského národného divadla v Bratislave sa konal 15. marca koncert Speváckeho zboru mesta Bratislava pri príležitosti 85. narodenín profesora umeleckého vedúceho, zbormajstra a dirigenta Speváckeho zboru Ladislava Holáska. V rámci nich dirigoval zbor a predstavil návšetevníkom vokálno-symfonické dielo Carmina Burana od Carla Orffa. Ide o jedno z najhranejším zborových diel 21. storočia. Je obdivuhodné, že profesor Holásek sa ujal tejto náročnej úlohy aj v tomto veku.

 

Carmina Burana už pri jej prvých tónoch chytila návštevníkov za srdce, jej energia sa rozliehala po celej sále od jej jemných tónov až po jej zburcovanie, ktoré prebralo publikum zo zamyslenia. Počas koncertu sa predstavili aj operní speváci ako sopranistka Jana Bernáthová, tenorista Oto Klein a barytonista Ján Ďurča.

Koncert pripravili zástupcovia Bratislavského kultúrneho a informačného strediska a je pozvánkou na mestský festival Kultúrne leto a Hradné slávnosti Bratislava, ktorý tento rok oslávi 40 rokov.

Rozhovor z jubilejným oslávencom a umeleckým vedúcim, zbormajstrom a dirigentom Speváckeho zboru Ladislavom Holáskom

Čím je pre vás výnimočný a jedinečný tento koncert?
Je výnimočný tým, že sa vôbec uskutočnil v takom merítku v budove národného divadla za vypredaného publika, a ja som to ešte v 85. rokoch dokázal, to boli tri veľké atribúty tohto koncertu.

Carmina Burana je náročná skladba. Prečo ste sa rozhodli práve pre ňu?
Je rytmická, jenoduchá, melodická, petrá, každého poslucháča to musí zaujať. Je to vdačná skladba. Námaha, ktorá sa do nej vloží je ocenená a ohodnotená tým, že  sa publiku  páči.

85 1

Čo bolo pre vás najdôležitejšie?
Všetko je dôležité. Príprava nemôže byť zo dňa na deň, trvá roky.  Keď chcem  v tomto veku niečo dokázať, musím podriadiť tomu aj celú svoju životosprávu. Je to určité odriekanie, cvičenie, koncentrovanie sa a študovanie vecí, ktoré chcem zvládnuť. Každý výkon je náročný. Strata koncentrácie na jednu,dve sekundy môže znamenať katastrofu. Celé sa to zrúti a nebude to mať plynulý chod.

Čo vás drží stále pri hraní aj v tomto vysokom veku?
Život je o žití a keby som prestal pracovať a zaoberať sa určitými vecami, tak prestanem žiť. Život mi má priniesť stále nové a nové zážitky a tie sa snažím, čo najlepšie uchovať.

85 2

A ako to zvládate?
Treba aj telesne aj duševne na sebe neustále pracovať. Cvičím telesne, primerane jem a primerane sa zaoberám aj svojou mysľou. Meditujem,  koncentrujem sa a hlavne sa zaoberám tým, čo chcem robiť, štúdiom skladieb.

Čo by ste odkázali, či odovzdali svojim nasledovníkom?
Jedine práca je najkrajšia vec v život, pokiaľ človek pracuje a má to šťastie, že pracuje so záľubou, je jeho zmyselom života.  To je ideálne a v mojom prípade sa tak stalo.

85 4

Mohli by ste zhodnotiť svoju doterajšiu prácu?
Ťažko o sebe niečo povedať. Boli aj výhry aj prehry. Dôležité je, aby človek nezostal stáť a neustrnul, aby prekonával ťažkosti, ktoré mu život prináša.

Máte krédo, alebo myšlienku, ktorá vás sprevádza?
Láska k hudbe, jedine to ma motivovalo, a to som chcel robiť od malička, ked som bol menší povedal som si, nechcem byť bohatý, ale chcem byť spokojný a toho sa držím, a to mi prináša pohodu, ktorú ešte v týchto rokoch mám.

85 5

( 1 hlas )


 

Přihlášení



Soutěže

Umělkyně světových parametrů mají kromě talentu vždy něco navíc

Mám rád umělce, ale nejvíc asi ty, kteří něco umějí, a přitom si na nic nehrají. Vypadá to jako protimluv, ale možná mi rozumíte. A pak mám rád umělkyně, které – ačkoliv jsou talentované, inteligentní a krásné – mají ještě něco navíc. Kromě talentu, půvabu a kouzla osobnosti disponují schopností zaujmout ve více směrech.

Herečka Bára Lukešová v rozhovoru o svém otci a pražské výstavě jeho filmové tvorby

Výběr z realizovaných i nerealizovaných návrhů filmového architekta Rudolfa Lukeše (1923 – 1976) přinese výstava v galerii Lucerna. Očekávaná expozice nazvaná „Rudolf Lukeš – Filmové návrhy“ bude otevřena od 5. října a potrvá do 9. listopadu. O připravované výstavě je i rozhovor s dcerou tohoto filmového kumštýře, divadelní, filmovou a televizní herečkou Bárou Lukešovou.

Rozhovor

Radka Zaciosová: "Jsem to pořád já, jenom s drsnou životní zkušeností"

radka zaciosova200Právě vyšla kniha Radky Zaciosové Vozík a vězení je pro každého. Radka mi zhruba před dvěma lety poslala první verzi své knihy, neboť byla zvědavá na můj názor. Když jsem knihu dočetla, resp. „zhltla“, zůstala jsem v...

Hledat

Videorecenze knih

Příhody telátka potěší malé poplety i rodiče

Ve vydavatelství Radioservis vyšla audiokniha Příhody telátka poplety určená pro malé děti, ale určitě pobaví a potěší i dospělé.
Radiotéka

Z archivu...

Čtěte také...

Nejpomalejší a nejkrásnější maraton. Když běhání pomáhá…

maraton (4)Letošního Pražského maratonu 2017 se zúčastnil i tým Running With Those That Can’t. Jedná se o charitativní občanské sdružení založené studenty 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze v roce 2009, které zvyšuje pov...


Literatura

Poklidní Živí mrtví již po třinácté

Zivi Mrtvi 200Nakladatelství Crew nám třikrát ročně nabízí pochoutku ve formě černobílé komiksové série Živí mrtví. Nyní na nás vyrukovalo se 13. dílem, jeNž nese název Těžká cesta zpět. Směle čtěte dále a dozvíte se, jak se kniha vyvedla, jak pokračuje p...

Divadlo

BALETNÍ KARAFIÁTOVI BROUČCI V ÚSTÍ NAD LABEM

Broucci plakat 200Po 13 letech se v Severočeském divadle v Ústí nad Labem představili v premiéře 6.10 2013 v 15 hodin Karafiátovi Broučci. Pohádkový příběh o lásce, pochopení i naději napsal Jan Karafiát (1846-1929) v...

Film

Jeho jméno znají všichni, ale vyslovit si ho netroufne nikdo!

Candyman200Stačí ho pětkrát vyvolat před zrcadlem a on se objeví, ale proč by to někdo dělal. Candyman, kultovní hrdina všech strašidelných historek, jehož poznávacím znakem je zlověstný hák natřený medem a roj včel. Mladý výtvarník Anthony má pocit, že jeh...