Alžběta Bartošová – Mladá talentovaná Slovenka, která si užívá Prahu.

Alžběta Bartošová – Mladá talentovaná Slovenka, která si užívá Prahu.

Tisk

bart200Herečka Alžběta Bartošová nyní hraje v divadle Kalich v představení Horečka sobotní noci a nově od září v Atlantidě.

 

 

V Divadle Kalich ses divákům poprvé představila v Horečce sobotní noci. Jak se Ti hraje tato temperamentní postava?
 

Role Stephanie se mi hraje moc dobře. Možná je to tím, že pocházím ze Slovenska a jsem také temperamentní člověk. Je pravda, že se na hraní vždy těším a užívám si to, protože se tam můžu trošku vyblbnout.

Využívají režiséři hodně Tvého temperamentu nebo Ti dávali víc takzvané proti-úkoly a hraješ spíše klidnější dívky?

Většinou hraju tyto temperamentní holky nebo drsňačky, což ve skutečnosti určitě nejsem.

Do Prahy si přišla ze Slovenska. Můžeš tedy přiblížit českým divákům, co vše tam máš za sebou?

Studovala jsem herectví v Bratislavě na konzervatoři a v šestnácti letech jsem šla na konkurz na muzikál František z Assisi, který se hrál na Nové scéně v Bratislavě. Tam mě obsadili do role Smrtky, což byla zajímavá tanečně-pěvecká role. Pak už jsem začala spolupracovat také s Jánem Ďurovčíkem a hrála v muzikálu Čajočky a Trik Trejsy. Časem jsem se dostala také do Prahy a začala jsem jezdit mezi Prahou a Bratislavou.

Cítíš rozdíl mezi českým a slovenským divákem? Například v tom zmiňovaném temperamentu a reakcích při představení?

Všimla jsem si rozdílu třeba při Horečce sobotní noci, když se na jevišti baví Bobby s knězem o potratu. Je to vtipný dialog a český divák se směje. Na Slovensku je to téma, které nijak vtipně lidé nevezmou, protože jsou asi více věřící. Pak, ale záleží od každé hry. Diváci v Čechách také na konci představení vstanou a bouří nebo odtančí přídavek. Takže je to také temperamentní publikum.

Cítíš se více muzikálovou herečkou, zpěvačkou nebo herečkou, která dokáže zazpívat?

V patnácti jsem si myslela, že budu zpěvačka, ale to si myslelo asi hodně holek. Postupně se to začíná měnit a já dostávám role, které jsou hodně činoherní. A baví mě to. Tak to nyní nějak neřeším. Cítím se asi nejvíc muzikálovou herečkou, kde člověk musí propojit všechny disciplíny dohromady.

Má to dnes mladá muzikálová herečka těžké v konkurenci svých kolegyň? Hraje velkou roli štěstí nebo se to dá vybojovat?

Nad tím taky často přemýšlím. Já osobně chodím na konkurzy a snažím se tam ukázat, že tu práci zvládám kvalitně. Taky se zodpovědně vždy připravuji. A myslím, že pokud je člověk připravený a snaží se, tak si ho lidé všimnou. Pak je velká šance, aby roli dostal. Musí mít samozřejmě i kus toho štěstí. To má každý nejspíš napsané v osudu, tomu věřím. Takže, pokud to má člověk dělat, bude to fungovat, jinak bohužel asi ne.

BART1

 


Co Tě čeká v nejbližší době?

Teď se nejvíc těším na nové zkoušení v Divadle Kalich, protože jsem byla obsazena do muzikálu Atlantida. To období zkoušení mám na celém divadle nejraděj. Ráda pozoruji tu cestu k premiéře a výsledku. Když to skončí, docela mě to mrzí, že budeme chodit už jen hrát.

Máš kromě divadla ještě čas na nějaké hobby?

Mám hobby, na které v pražském bytě nemám zatím prostor. Ráda rekonstruuji starý nábytek. Tomu se můžu věnovat, když přijedu k rodičům. Nejčastěji se tomu tedy věnuji v létě. Všechno co chce někdo vyhodit, já ráda obrousím, natřu a dám dohromady.

Dokážeš si představit, že bys tento svůj koníček nakonec měla, jako povolání?

Asi si to umím představit, protože mě to baví. Ale zatím mám divadlo a jsem za to moc ráda.

Jsi v Praze doma nebo se chystáš vrátit na Slovensko?  Jaké plány máš do budoucna?

Když jsem přijela do Prahy, byla jsem okouzlená. Pořád jsem objevovala nová místa, krásné budovy a samozřejmě i lidi a zdálo se mi, že je to sen a neuvěřitelné. Teď už jsem si samozřejmě zvykla, ale to nemění nic na tom, že jsem zde moc spokojená a ráda. Takže zatím se nikam nechystám.

Co svět? Jsi hodně mladá, nemusíš zatím řešit starost o rodinu, nevypravíš se třeba na německé nebo americké muzikálové scény?

To mě kdysi hodně lákalo. Moje profesorka zpěvu hrála v Německu a snažila se přesvědčit, abych se dobře naučila německy a začala tam chodit na konkurzy. Ale já jsem v tom docela líná a neumím si představit, že bych se naučila tu řeč tak dobře, abych mohla hrát na jevišti. Mám s tím zkušenosti, protože i čeština je pro mě těžká.  Takže teď na češtině hodně pracuji a dvakrát týdně docházím na hodiny. Kromě toho čtu jenom česky, mluvím jenom česky a vůbec si nedokážu představit, že bych přibrala ještě další jazyk.

BART2


Ty hraješ stále ještě na Slovensku. Když se tam vrátíš, kritizují Tě kolegové, že už máš český akcent?

Ano (smích), říkají mi to. A já to občas i slyším. Hlavně u slov, které se řeknou stejně v Čechách i na Slovensku. Najednou je tam slyšet ten český přízvuk.

Co je ještě náplní Tvého volného času, kromě broušení starého nábytku?

Teď se chodím ráda dívat na kamarády do divadla, jako divačka. Ráda se, ale i válím a nic nedělám. Odpočinek je důležitý (smích). Taky vařím a teď jsem si koupila nové kolo, tak budu brázdit pražské ulice na kole.

Prozradíš nám to Tvoje nejoblíbenější místo v Praze?

Potkat mě můžete třeba v Malešickém parku nebo na Grébovce.

Říkala si, že nyní musíš číst hlavně v češtině. Můžeš doporučit čtenářům Tvého oblíbeného autora?

Mám ráda romány a novely. Mým oblíbeným autorem je Truman Capote a jeho Snídani u Tiffaniho a Letní plavbu. To jsou moje milované novely.

Jezdíš v Praze MHD? Už Tě lidé poznávají, jako známou herečku?

Někdy se stane, že mě lidé poznají, ale to jsou Ti, kteří se mnou jedou stejným metrem z představení. Jinak se to nestává. Asi na té slávě musím víc pracovat (smích).

Máš tedy i nějaké filmové nebo televizní zkušenosti, díky nimž většinou lidé herce poznávají nejvíc?

Zatím jsem k tomu asi nedospěla. Točila jsem na Slovensku dva seriály a to „Burlivé vino“ a „Horúca krv“, ale před kamerou jsem se necítila moc komfortně. Divadlo mě baví a jde víc. Ale nebráním se této zkušenosti. Doufám, že přijde čas, kdy se tomuto druhu herecké práce budu mít možnost věnovat.

BART4


Chtěla bys i při této časově náročné práci rodinu? Toužíš třeba už teď po dětech?

Momentálně jsem v období, že to neřeším. Asi před rokem bych řekla, že chci dítě v horizontu dvou let.  Vše se vyvíjí a já nyní nic takového neplánuji. A není to kvůli kariéře, jen to teď tak necítím.

A považuješ ten rodinný život s dětmi u divadla za náročný nebo složitý?

Když pozoruji kolegyně, tak vidím, že to mají složité v tom, aby se do té práce mohly naplno vrátit. Často se i režiséři bojí, aby mohla herečka zkoušet a nepřišla pokaždé na zkoušku s dítětem (smích). Takže jednoduché to úplně není. Je to vždy individuální, jak si to kdo dokáže a může zařídit.

Scházíte se s herečkami a zpěvačkami ze Slovenska, které zde pracují?

My se nijak zvlášť „nesektujeme“. Scházím se s kolegyněmi a kamarády, je jedno odkud jsou.

Máš přítele tanečníka a zároveň velkého sportovního fanouška, dokonce fotbalového rozhodčího. Jsi také aktivní sportovní fanoušek?

Mě tohle minulo (smích). To je doména mého přítele. Sednu maximálně na kolo, občas si zaplavu nebo lyžuji, ale velmi rekreačně. Takže fanoušek nejsem vlastně vůbec.


 
Banner

Přihlášení



Občanská válka, draci a dvě dívky. Jak nás ovlivňuje původ naší rodiny?

Aurora a Eva. Dvě odlišné dívky. Aurora je sirota, o kterou se stará její babička. Eva má milující rodiče. Jejich cesty se protnou během války, která obě poznamená.

Knihy s úsměvem

Dagmar Pecková nežije z podstaty, neusíná na vavřínech a je kreativní, což dokládají i její alba

Mezzosopranistky Dagmar Peckové si vážím nejen pro její umění, ale je mi sympatická i tím, že je taková, jaká je. Přímá, bezprostřední a neskutečně agilní co se týče nejrůznějších uměleckých projektů – ať už je to hudební festival Zlatá Pecka nebo činoherní inscenace Mistrovská lekce, kde má hlavní roli. Jako jako jediná z pěvkyň své generace neustrnula, nežije z podstaty a neusíná na vavřínech. Jde o umělkyni hodně širokého záběru, o čemž svědčí i její tři „různobarevná“ alba…

www.dagmarpeckova.com

Banner

Hledat

Rozhovor

Radůza: „Hudba se nedá dělat bez radosti, bez úporného zaujetí a vášně.“

raduzaK rozhovoru s námi svolila mladá maminka a především písničkářka a harmonikářka Radůza. V hudbě se věnuje především šansonu, ale nebojí se ani folkových melodií. Písním vždy dominuje skvělý text. Nejen o nich je tento rozhovor, ve kterém...

Videorecenze knih

Kdo jsem a co tady dělám?

Novinkou nakladatelství Portál je knížka supervizora, lektora a poradce obětí trestných činů Rostislava Honuse s názvem Kdo jsem a co tady dělám? Tato publikace vycházející z existenciální filozofie nabízí praktickou sebezkušenost pro každého, kdo by jen na okamžik zapochyboval o tom, že je právě tam, kde má být a že jeho život má svůj smysl.

Portál

Z archivu...

Čtěte také...

Turistický seriál K21: Litomyšl

zamek litomysl arkady 200Milí čtenáři, s blížícími se prázdninami jsme se u nás rozhodli podívat se pod pokličku různých turistických cílů. Seznámíme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podíváme se na zoubek strašid...


Literatura

Philip Marlowe a jeho případ Vysoké okno

Vysoke okno ChandlerNakladatelství Mladá fronta přichází na knižní trh s nabídkou série klasických detektivních románů autora Raymonda Chandlera, v nichž hlavní hrdina, detektiv Philip Marlowe

Divadlo

Pejsek a kočička rozdávají ve zlínském divadle opět radost

200dZlínské Městské divadlo si dětské diváky předchází jak může, rozhodně je nebere jako doplněk k divákům dospělým. A tak první premiéra roku 2013 i první premiéra právě se rozbíhající sezóny 2013/2014 patřily právě dětem. Na jeviště zlínského divadla se po čase v...

Film

Salem – čarodějnice, intriky a láska

salem 200Pokud se toužíte vrátit do minulosti a dozvědět se o honech na čarodějnice v americkém Massachusetts v roce 1692, zkuste seriál s všeříkajícím názvem Salem. Pokud hledáte příběh o epické lásce s nemálem tajemna, pak jste také na sp...