Milan Hrabal: Autory bych si nejradši rovnou adoptoval

Milan Hrabal: Autory bych si nejradši rovnou adoptoval

hrabal martin 200Dana Podracká je známá slovenská autorka poezie, které nedávno vyšla sbírka i u nás v Čechách s názvem Persona. Sbírka je to nejen pěkná, co se týče obsahu, ale zároveň ji doplňují velmi zdařilé ilustrace, které s nebývalou něhou a citlivostí dotvářejí malebnost veršů. V anotaci sbírky se uvádí, že „...za slovy se objevují stíny i záblesky světla přesvědčující o životnosti světa stvořeného ze šestačtyřiceti písmen (slovenské) abecedy...“ Česká abeceda ale nabízí pouze dvaačtyřicet písmen, s čímž se musel překladatel Milan Hrabal vyrovnat a podařilo se mu to na výbornou. Mohli to ocenit i diváci na veletrhu Svět knihy, kde se představila i samotná autorka. A právě při této příležitosti jsem M. Hrabalovi položila tři následující otázky.

Vydávat a tvořit poezii je dnes poměrně okrajovou záležitostí. Myslíš si, že přesto mají básně i v dnešním světě své místo? Vím, že je to podivná otázka pro básníka, leč se mi zdá, že mladá generace se k poezii staví vyloženě odtažitě. Vnímáš to podobně?

Většinový odtažitý postoj k poezii není výsadou dnešní mládeže. Čtení poezie byla vždy dost výlučná záležitost. Možná dívky mé generace měly k poezii blíž, než ty o půlstoletí mladší. Ale já se, nejspíš díky svému zájmu, setkávám dost často s mladými lidmi, kteří mají poezii rádi. Pravda – dost často ji sami zkoušejí psát případně interpretovat. Je to většinou dáno příležitostí. Tedy: rodiče, škola, kamarádi... Jisté je, že časy mohutného Klubu přátel poezie, jsou nenávratně pryč.

Kromě poezie překládáš i prózu, pořičemž bych ráda upozornila třeba na knihu plnou autentických vzpomínek Lužických Srbů na období druhé světové války. Jejich příběhy mě hodně zaujaly, ale zároveň mě napadlo, že se nepřekládaly snadno, protože nad osudy těch lidí poněkud mrazí. Vybíráš si podobná témata záměrně, nebo k nim přicházíš náhodně?

Ve zmíněné knížce jsem přeložil jen část textů. Byla součástí rozsáhlého projektu a tak jsem musel práci rozdělit. Mou doménou byl v tomto případě spíš jejich výběr, kompozice a především: touha tuhle knížku v Čechách vydat. Ale abych odpověděl na otázku: tohle téma mě přitahovalo léta. Takže tentokrát to byl záměr od samého počátku.

hrabal martin2

Podle mého názoru jsi nesmírně pilný a šikovný autor a přitom zůstáváš stále trochu ve stínu. Co podle tvého názoru chybí obecně k tomu, aby se autor vedral dopředu? Mám trochu pocit, že dnes je to spíš záležitost dobrého PR, než skutečné práce autora... Souhlasíš se mnou?

Je „vedrati se“ to správné sloveso? Pokud se člověk chce prosadit, je to asi lepší, než spoléhat na „panenku sedající v koutě“. Většinou ji nenajdou... Ale nederu se. To neznamená, že bych si nepřál „být čten a někým pochválen“. Za ta léta jsem se však naučil určité pokoře. A tak autory i autorky sídlící na výsluní nepodezřívám z nějakého „draní se“. Mnozí jsou totiž skutečně dobří. Jak to poznám? Buď mě jejich řádky vzruší natolik, že mám zase chuť číst i psát poezii, nebo bych si je nejradši rovnou adoptoval.

Zdroj foto: Jitka N. Srbová, almanach Wagon


 

Přihlášení



Soutěže

Hana Zagorová dokázala oživovat písničky, byla v nich krása, oduševnělost a poetika

I kdyby nazpívala třeba jen třetinu toho, co ve své kariéře Hana Zagorová skutečně natočila, tak by byla pořád tou milovanou zpěvačkou. I když nevyzpívala tři oktávy, uměla chytit za srdce, zaujmout. Už od svých uměleckých začátků dokázala oživovat písničky. Textem, výrazem, atmosférou a pak ještě čímsi, co v sobě nemá každý zpěvák.

Bouřlivé ticho po pobřežní cestě

Po tisícikilometrové Jihozápadní pobřežní cestě se manželé Raynor a Moth snaží vrátit k normálnímu životu a zase žít mezi čtyřmi zdmi. Jenže to pro ně není vůbec jednoduché. Raynor bojuje se strachem z lidí i z budoucnosti a Moth vzdoruje postupující nemoci. Ale postačí neuvěřitelné gesto někoho, kdo si přečetl o jejich putování a ztrátě domova, a znovu se v nich probudí síla a odhodlání.
Kazda
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Lidé se necítí v horách jako doma…

sisa 200Když jsem poprvé uviděla Sisu před čtyřmi lety u nás ve Frýdku – Místku na pódiu a slyšela ji zpívat, měla jsem pocit, že jsem v tu chvíli nejšťastnější ve svém životě. Znala jsem ji předtím tak trochu z televize, ale realita byla, co se týká zpěvu, ...

Hledat

Odvážná rebelka, která jako jediná může zachránit království

Malá Mia je sirotek žijící ve středověkém městě, v němž zná každý kout. Je samostatná a velmi vynalézavá, a tak se jí a jejím třem lasičkám daří přežít na ulici, a to zejména díky krádežím jídla. Jednoho dne Mia prchá před strážemi a narychlo se převlékne do princeznovských šatů.
Kazda

Čtěte také...

Jan Kunze (KOFE-IN): "Dnes v muzice ve velké míře rozhodují peníze a mnohem méně talent a usilovná práce"

jan kunze 200Opavská kapela KOFE-IN není na české hudební scéně žádným nováčkem. Má za sebou už dvě alba. První s názvem Osobní vesmír z roku 2009 obsahoval pilotní singl Sebe mi dej. Druhým počinem kapely...


Literatura

Doreen Virtue, Radleigh Valentine: Tarot andělů strážných

Tarot andelu straznych200Tak prý nejsladší tarotový set na světě! To jsou velká slova, milí autoři! S těmito kartami se podle nich prý budete prý cítit vždy velmi dobře. Tarotový svět vyhlazený do takové sladkosti, že snad nepoznáte strach a bá...

Divadlo

Tajem staré lišky Báry Hrzánové: Báječný životopis svérázné herečky

hrzanova 200Životopisné knihy jsou mojí vášní. Ne, že bych je vyhledávala, ale když se mi dostanou do ruky, nepohrdnu a patřičně si je vychutnávám: pokaždé totiž mají jinou chuť. Záleží na osobnosti, o které je tu psáno. Jinak si čtu o Nigelle Lawson, jinak o Frediem Mercurym.

...

Film

Univerzální a stárnoucí Rambo

rambo do pekla a zpetFilm Rambo: Do pekla a zpět (2008) ukončuje velké putování hrdiny, pro něhož bylo celý život největším oříškem, jak se dostat z místa na místo nebo se někde v klidu usadit, aniž by přitom musel pozabí...