Petr a Pavel Baťkovi aneb velký rozhovor nejen o umění

Petr a Pavel Baťkovi aneb velký rozhovor nejen o umění

Tisk

batkovi 200Herci a muzikanti Petr a Pavel Baťkovi. Můžeme je vidět jak na divadelních prknech, tak působí v kapele The End of Colours, která je lidmi velice dobře přijímána. Coverová kapela se soustřeďuje na skladby jedné z nejznámějších kapel vůbec, a to kapely The Doors, s níž byl vždy spjat bohém, básník a veliká persona Jim Morrison. Vy máte nyní možnost poznat tyto všestranné umělce trochu blíže v našem rozhovoru na portále, jehož obsah tvoříte hlavně vy, kultura21.cz.

 

Čau chlapi. Díky za přijetí pozvání do našeho rozhovoru. Nejprve bych se vás zeptal, jestli jste vždy věděli, že chcete být umělci? Kdy vás napadla myšlenka, že byste se tím mohli živit?

Petr: Já jsem začal s muzikou, když mi bylo přibližně patnáct let. A už v té době jsem se rozhodl, že se budu živit uměním. Myslím, že to rozhodnutí je důležité proto, aby se to v budoucnu skutečně stalo. Je třeba se včas naprogramovat.

Pavel: Že bych chtěl být umělec, mě napadlo v podstatě až ve dvaadvaceti letech. A že bych se tím mohl dokonce živit, až po přijetí na DAMU.

Věnujete se jak hraní, tak hudbě. Co vás baví víc?

Petr: Oba tyto světy spolu úzce souvisí. Nemůžu říct, co mě baví víc. Ale v určité fázi svého života jsem stál před volbou, zda dám prioritu v hudbě nebo herectví. Tehdy vyhrálo herectví a myslím, že by vyhrálo i dnes.

Pavel: Mě baví to, co zrovna dělám. Jinak by to pro mě nemělo smysl. Takže obojí, ale herectví se věnuju víc.

batkovi plakat

Co se vám vybaví jako první, když řeknu Jim Morrison nebo The Doors?

Petr: Nespoutanost. Potom se mi vybaví brácha a kus života, který jsem strávil s The End of Colours. Prostě, samé skvělé myšlenky!

Pavel: Vybaví se mi rychlost a strmá mohutná hora nebo dokonce skála, která tu bude čnít navěky.

Na kterou skladbu od nich nedáte dopustit?

Petr: Bubeník John Densmore řekl v nějakém rozhovoru, že díky tomu, že je členem The Doors, si mohl zahrát tak skvělé skladby, jako jsou Riders On The Storm a Roadhouse Blues. Souhlasím s ním. Postupem času se tyhle dvě u mě také propracovaly na první příčky pomyslného žebříčku.

Pavel: Mám rád a rád si zazpívám třeba Moonlight Drive, People Are Strange nebo Shaman’s Blues, ale dopustit nedám na celou tvorbu The Doors.

batkovi1

Nepřemýšleli jste někdy nad nápadem založit svoji vlastní rockovou kapelu se svými písněmi a věnovat se tomu na 100 %?

Petr: Přemýšleli. A vedle The End of Colours to také občas děláme. Ovšem na těch 100 % to asi nikdy nedotáhneme. Máme v současnosti spoustu jiné práce. Mimochodem, já jsem ve svých začátcích podobným způsobem tvořil metalovou skupinu Tudor. Tehdy to bylo na více než sto procent a dodnes toho zápalu rozhodně nelituji.

Pavel: Skutečně přemýšleli, než se nám do toho přimotalo herectví, tam se stala záliba zároveň zaměstnáním a obživou. Ale hudba člověka pustí ještě dál a hlouběji. A i když hrajeme převzatou hudbu, je i v tom těch 100 %.

Hrajete předělávky od The Doors. Na jakých kapelách a žánrech doopravdy ujíždíte? Jezdíte pravidelně na nějaké naše letní hudební festivaly?

Petr: Na hudební festivaly nezbývá čas, takže se na ně podíváme většinou jen jako účinkující. A co se týká hudebního zaměření, já mám hodně velký záběr, ale přece jenom přednost většinou dávám tvrdším rockovým kapelám.

Pavel: Díky tátovi jsem vyrostl na rocku šedesátých let, díky mamce na české scéně téhož období a díky bráchovi na tvrdším rocku až metalu. Od čtrnácti let to mám asi takhle: Karel Kryl, Plastic People Of The Universe, King Diamond, The Doors, Tom Waits, moje number one, a teď hodně elektronická hudba, až se sám sobě divím… tak si vyberte.

batkovi2

Divadlo nebo televize?

Petr: Oboje a někdy i současně - třeba divadlo v televizi. I když jako divák nestíhám většinou ani jedno.

Pavel: Radost nebo radost?

Jedna věc, která by šla udělat v životě ještě jednou a třeba lépe, která by to byla?

Petr: Všechno jde udělat lépe, i tenhle rozhovor. Ale vrátit nic nelze a to je dobře!

Pavel: Všechno je a bylo tak, jak má být.

Jak vznikl nápad na dokument o vaší kapele?

Pavel: Toť otázka na bráchu...

Petr: Snahou každého umělce je zanechat po sobě nějakou stopu. Navíc máme kolem sebe spoustu výtvarníků, divadelníků, filmařů a jiných tvůrců. Tak proč to nepropojit. Upekli jsme to s režisérem našeho filmu Sedmnáct barev ticha Peterem Chmelou. Myslím, že výsledek je nad naše očekávání. Ale posuďte sami.

Jaké jsou vaše nejbližší hudební nebo herecké projekty? Co do blízké budoucnosti od vás můžeme očekávat?

Petr: V herectví nás čeká spousta zajímavé práce. A co se týká skupiny The End of Colours, tam to filmem ještě zdaleka nekončí. Máme v plánu spoustu zajímavých projektů, ale nebudeme zatím nic prozrazovat. Snad zatím jen to, že film dostane také DVD podobu s přebalem Pavla Kodedy a Lukáše Janičiny. Křest plánujeme na říjen 2013.

Pavel: V létě se bude dotáčet film Zejtra napořád, kde hrajeme s bráchou, v divadle bude práce spousta a s The End of Colours hrajeme čím dál víc – všecko to jde nahoru.

Jedna věc, která vás opravdu dokáže naštvat?

Petr: Lidská blbost a bezohlednost.

Pavel: Agrese v jakékoli podobě.

batkovi3

Jedno poselství světu?

Petr: Svět je plný absurdit, což znamená, že naděje je vždycky!

Pavel: Světe, vydrž i přes tu nepoučitelnost lidí.

Chtěli byste na závěr vzkázat něco lidem, co teď tenhle rozhovor čtou?

Petr: Jděte si za svým a nenechte se odradit. Jo, a je fajn, že jste si našli čas na čtení tohoto článku. Děláme to pro vás!

Pavel: Radši jim to někdy řeknu osobně. Bylo by to na delší dobu.

Díky moc za váš drahocenný čas, přeju hodně úspěchů do příštích let a mějte se moc fajn.

Petr: Tobě taky. A někdy se zase ozvi. Pomáhá nám to třídit myšlenky!

Zdroj foto: Lukáš Janičina


 
Banner

Přihlášení



S toxickými vztahy je to jako s chřipkou – virus daleko snadněji napadne člověka s oslabenou imunitou

S velkou nadsázkou by se tenhle příběh dal nazvat „Jíst, meditovat a milovat po česku“. Jen to není taková selanka, i když se děj odehrává v romantickém přírodním prostředí Grand Canyonu. Hlavní hrdinka tam ani nemedituje, ani si neužívá místních kulinářských specialit, ale tvrdě maká a kručení v břiše už ani nevnímá. A milování? Počáteční elektrické výboje vzrušení brzy vystřídají bolest, paralýza ze strachu a živočišný odpor. Naštěstí zafunguje i pud sebezáchovy.

Pointa

Skřítci Houbáci opět zasahují

Děti, co mají pod kloboukem, už jistě znají skřítky Houbáky. Ti se nyní vracejí na scénu a s nimi spousta dalších lesních bytostí, bez nichž by to v lese nebylo tak úplně ono. Na světě je druhý díl Houbáčků, knížky, která by měla ležet na čestném místě všech knihkupectví. Čím je tak výjimečná? Je prostě jedinečná!

Pointa

Banner

Hledat

Rozhovor

„Češi jsou masožravci, kterým ale není jedno, co konzumují,“ říká Petra Plánková z pražské školy vaření Chefparade

skola vareni perexUmíte vařit? Pokud patříte mezi ty ne šťastlivce, kteří (stejně jako já) dokážou připálit i čaj, určitě si přečtěte následující rozhovor s Petrou Plánkovou, marketingovou ředitelkou školy vaření Chefparade. Dozvíte se ...

Videorecenze knih

Fotbal je magie, je to souboj umění, techniky a síly se soupeřem, který chce taky vyhrát

Na svém kontě má 130 fotbalových zápasů v nejvyšší československé soutěži, během nichž vystřelil 11 gólů. Kromě toho je dvakrát mistr Kostariky a jednou mistr střední Ameriky, z doby kdy působil v kostarickém klubu LD Alajuelense. Řadu let byl fotbalovým expertem a komentátorem fotbalových zápasů v České televizi. Spolu s manželkou, dcerou a synem pořádají každoročně pravidelně rodinný příměstský tábor pro děti Multi Art Camp, o který je obrovský zájem. Věnuje se také grafice a malování obrazů. Řeč je o Pavlu Karochovi.

Čtěte také...

Dům kultury v Kroměříži představuje noviny Afriky pod jednou střechou

Miroslav karasek perexSběratel Miroslav Karásek vystavuje od 3. ledna do 15. února ve foyer Domu kultury v Kroměříži část svojí ojedinělé sbírky novin z celého světa. Po úspěšné prezentaci asijských periodik se tentokrát věnuje periodickému tis...


Literatura

Nahlédněte do fungování vlčí smečky

okouzlena vlky 200Okouzlena vlky je název nové knihy Moniky Zelinové. Nese podtitul Jak jsem se stala členkou vlčí smečky a přináší mnoho informací jak o vlcích, tak o autorčině změně života.

 

...

Divadlo

Give me Moor! Studio Marta uvede Schillerovy drzé Loupežníky

loupeznici 200Brněnské divadelní Studio Marta uvede na konci února první premiéru roku 2023, legendární drama Friedricha Schillera Loupežníci. Egem poháněný příběh o kolapsu rodiny, komunity a vlastní integrity přinesou na jeviště absolvující studenti Janáčk...

Film

Quentin Tarantino a jeho Historky z podsvětí

tarantino perexQuentin Tarantino se narodil 27. března roku 1963 své teprve šestnáctileté matce. Jeho otec ho opustil velmi brzy, a tak jeho matka byla samoživitelka. Když neměl kamarády, tak svůj volný čas věnoval četbě komiksu, seriál...