Kultura21.cz

Tento rozhovor vám můžeme předložit díky laskavému svolení pana Františka Brikcia – děkujeme! Červnový koncert VIOLONCELLO A KLAVÍR I., polské klavíristky Mileny Antoniewicz a českého violoncellisty Františka Brikcia se koná ve čtvrtek 20. června 2013, od 19:30 hodin, v reprezentačním koncertním sále ze 13. století, v Domě U Kamenného zvonu (GHMP, 3. patro, Staroměstské náměstí 605/13, Praha 1).

František Brikcius: Paní Antoniewicz, studovala jste v Polsku na Akademii Muzyczne im. Ignacego Jana Paderewskiego v Poznani, v klavírní třídě prof. Jana Janskiho a v Německu na Hochschule für Musik und Theater v Rostocku u prof. Stephana Imordeho. Jak byste jednotlivé školy, pedagogy a studenty porovnala? A jak Vás tato zkušenost ovlivnila?

Milena Antoniewicz: Podlé mého názoru produkujeme v Polsku mnoho sólových klavíristů, takže po studiích většina z nich nemá práci, nebo neví, jak po sólovém hraní doprovázet. Velmi brzy jsem si uvědomila, že nejsem dobrý materiál pro sólovou kariéru kvůli mému charakteru. Mám ráda spolupráci s lidmi, takže hraji komorní hudbu a také doprovázím. Již na začátku studií na hudební akademii v Poznani jsem hrála v klavírním triu, poté jsem se rozhodla jít studovat do Německa sólovou hru, ale po dvou letech jsem se opět rozhodovala při postgraduálním studiu, co chci studovat - sólo, komorní hudbu, nebo doprovod zpěvu. Stephan Imorde míval skvělé, dlouhé, tříhodinové lekce, s nádhernou interpretací hudby, s fragmenty literatury o skladatelích, věnoval mi také mnoho času s mými technickými problémy. Karola Theill mě při postgraduálním studiu Liedbegleitung naučila, jak správně doprovázet. Byl to příjemně strávený čas, také jsem se naučila, jak je důležitý styl hry u Schuberta, Schumanna, jak hrát Mozarta a hudbu dalších období. Na škole v Rostocku bylo mnoho studentů, hudebníků a herců dohromady z více než 40ti různých národností. Bylo to nádherné a inspirující. Mám ráda německé publikum, protože miluje klasickou hudbu. V Polsku máme systém kvalitního základního vzdělání, máme více zkoušek a jsme více systematičtí. Není zde tolik soukromých škol jako v Německu, což je pozitivní. Z klavírních pedagogů na mě měl zcela určitě největší vliv prof. Jan Jański na Akademii Muzyczne im. Ignacego Jana Paderewskiego v Poznani, akceptoval všechny mé nápady, repertoár, soutěže, studium v Německu a od začátku mi i mé klavírní hře věřil. To mi přidalo mnoho sil.

F. B.: Účastnila jste se mnoha mistrovských kurzů v Polsku (prof. Andrzej Jasinski, prof. Milosz Magin), Nizozemsku (prof. Lazar Berman) a Švýcarsku (prof. Rudolf Buchbinder, prof. Paul Badura - Skoda), současně jste hrála se zpěváky ve třídě prof. Petera Schreiera (Německo),  Christy Ludwig (Rakousko), Klause Hägera (Polsko), Heleny Lazarské (Polsko), Karola Theilla (Německo). Jaká byla spolupráce s legendárním zpěvákem Peterem Schreierem?

M. A.: Bylo to během studií v Rostocku, s kolegou tenoristou Augustem Schrammem jsme hráli skladbu od rakouského skladatele Hugo Wolfa (1860 - 1903). Peter Schreier byl naprosto úžasný, žádné manýry velké hvězdy. Detailně jsme pracovali na německém textu. Je velkou žijící kulturní legendou.

F. B.: V roce 2000 jste byla prof. Radoslavem Kvapilem pozvána do Prahy k účasti na projektu zaměřeném na hudebníky a skladatele z Terezína. Mělo to vliv na Váš profesionální vývoj?

M. A.: Nezapomenutelné, jak moc mě ovlivnil první ročník kurzů "Zakázaná hudba". Díky pozvání prof. Kvapila jsem měla možnost potkat violoncellistu Davida Sellu z Izraele a klavíristu Volkera Ahmelse z Německa. Následovala dodnes trvající spolupráce na mistrovských kurzech, koncertech a dalších projektech v Izraeli, Německu a v České republice!

F. B.: Povězte nám něco o Vašem projektu "Let's play together - Spielen wir zusammen".

M. A.: V Praze jsem se také setkala s Anke Zimmermann, německou studentkou, která je jedna z mých nejlepších kamarádek, vždy se na ní mohu obrátit. Například zorganizovala moji první hodinu na hudební akademii v Rostocku. Po přijetí na školy jsem žila a studovala pět let v Německu. Během studií jsme zde spolu organizovaly cyklus koncertů polské hudby, na kterých účinkovalo mnoho předních, mladých, polských hudebníků, mezi kterými byli například Łukasz Kuropaczewski, Katarzyna Bryła, Daroch Trio, Andrzej Bauer, kteří při spolupráci s německými hudebníky a herci uvedli skladby mnoha polských skladatelů. Například Witold Lutosławski, Grażyna Bacewicz, Frédéric Chopin, Andrzej Panufnik a Karol Szymanowski. Cyklus koncertů propagující polskou klasickou hudbu v Mecklenburg - Vorpommernu byl vybrán do Polsko-Německého roku 2005/2006. Projekt byl spolufinancován Institutem Adama Mickiewiče, za podpory Ministerstva kultury Polské republiky a pod záštitou Ministra školství, vědy a kultury Mecklenburg - Vorpommern, prof. Hanse-Roberta Metelmana.

F. B.: Obdržela jste mnoho různých stipendií (GFPS, Rotary Deutschland, Inner Wheel Club Berlin - Tiergarten, Maršála Polska, Yehudi Menuhin Live Music Now, Minister of culture of Mecklenburg - Vorpommern), byla jste nominována na cenu Eurotalent polské TV a jste držitelkou mnoha cen (1. cena International Interdisciplinary Contest, 2. cena International Contest Verfemte Musik a cena od primátora města Kalisz, za úspěchy šíření hudby a propagaci jednoho z nejstarších polských měst v letech  2000, 2002, 2006, 2008, 2009). Jaké jsou Vaše kulturní aktivity ve městě Kalisz?

M. A.: Nejdůležitější je pro mě mé rodné město, kam jsem se po dvanácti letech vrátila, abych se zde věnovala kvalitním koncertům komorní hudby, protože zde máme výbornou filharmonii a hodně orchestrálních koncertů, nicméně ne dost malých, více intimních koncertů. Vzhledem k tomu, že můj manžel je hercem v  Divadle Wojciecha Bogusławskiego w Kaliszu, tak také plánuji některé koncerty s poezií. Samozřejmě "používám" mé studenty z hudebních škol a některé z mých studentů z Hudební akademie v Poznani. Momentálně je mým snem vytvořit lepší hudební vzdělání od samého začátku, pro těhotné, pro děti mezi 1. až 3. rokem, a od tří do šesti let. Samozřejmě by to mělo být zábavnou formou, jak hrát hudbu a ukázat hudební nástroje. Již jsme několik koncertů pro děti zrealizovali a byla to obrovská zábava, jak pro ně, tak pro mě :-).

F. B.: Od roku 2008 jste ředitelkou Multi.Art Foundation. Jaká je činnost této kulturní organizace?

M. A.: Umění ve své nejlepší podobě pro mladé lidí, umění mladých lidí, vztahy mezi uměním, spolupráce mezi hudebníky a  tanečníky, hudebníky a výtvarníky, videem s klasickou hudbou, dohromady MULTI ART. Organizujeme Multi art Festival (první víkend v září se bude konat již 7. ročník), koncerty klasické hudby a letní kino. Největším projektem byl Mezinárodní koncert pro 10 klavírů a orchestr u příležitosti oslav 1850 let města Kalisz v roce 2010.

F. B.: Co v současné době připravujete?

M. A.: Mieczysław Weinberg (1919 - 1996), tento skladatel a jeho komorní hudba je hlavním tématem mé doktorandské práce. Z nahrávky jeho skladeb pro housle a klavír, kterou jsme již pořídily s Ewelinou Nowickou, bude brzy zrealizováno CD. Nyní se věnuji Sonátě pro violoncello a klavír (něco pro nás :-) a také cyklu pro zpěv a klavír. Musím dopsat doktorandskou práci, což bude mnohem obtížnější než hrát hudbu. Je to velký projekt pro rok 2013 - 2014. V příštím roce chci také nastudovat klavírní kvintety Dmitrije Šostakoviče a Mieczysława Weinberga.

F. B.: Steinway nebo Bösendorfer?

M. A.: Steinway. Nejlepší byl v malém kostele v Alkmaaru, v roce 2001.

F. B.: Co Vás v poslední době nejvíce potěšilo?

M. A.: Má tříletá dcera Hania už nežárlí, že hraji na klavír. Dlouho se jí doma nelíbilo moje velké křídlo. Nedávno se něco změnilo, často ke mně přijde, když hraji a chce hrát čtyřručně. Jsem velmi hrdá, že má od malička ráda komorní hru :-).

F. B. Děkuji za poskytnuté odpovědi.

M. A.: Děkuji za pozvání do Prahy :-).

Více informací o polské klavíristce Mileně Antoniewicz  je k dispozici na webových stránkách http://www.Milena-Antoniewicz.com a http://CS.Wikipedia.org/Wiki/Milena_Antoniewicz .

Více o koncertu na Festivalu Brikcius najdete zde.