Poznejte ... polská klavíristka Milena Antoniewicz

Poznejte ... polská klavíristka Milena Antoniewicz

Tisk

milena-antoniewicz 200Tento rozhovor vám můžeme předložit díky laskavému svolení pana Františka Brikcia – děkujeme! Červnový koncert VIOLONCELLO A KLAVÍR I., polské klavíristky Mileny Antoniewicz a českého violoncellisty Františka Brikcia se koná ve čtvrtek 20. června 2013, od 19:30 hodin, v reprezentačním koncertním sále ze 13. století, v Domě U Kamenného zvonu (GHMP, 3. patro, Staroměstské náměstí 605/13, Praha 1).


František Brikcius: Paní Antoniewicz, studovala jste v Polsku na Akademii Muzyczne im. Ignacego Jana Paderewskiego v Poznani, v klavírní třídě prof. Jana Janskiho a v Německu na Hochschule für Musik und Theater v Rostocku u prof. Stephana Imordeho. Jak byste jednotlivé školy, pedagogy a studenty porovnala? A jak Vás tato zkušenost ovlivnila?

Milena Antoniewicz: Podlé mého názoru produkujeme v Polsku mnoho sólových klavíristů, takže po studiích většina z nich nemá práci, nebo neví, jak po sólovém hraní doprovázet. Velmi brzy jsem si uvědomila, že nejsem dobrý materiál pro sólovou kariéru kvůli mému charakteru. Mám ráda spolupráci s lidmi, takže hraji komorní hudbu a také doprovázím. Již na začátku studií na hudební akademii v Poznani jsem hrála v klavírním triu, poté jsem se rozhodla jít studovat do Německa sólovou hru, ale po dvou letech jsem se opět rozhodovala při postgraduálním studiu, co chci studovat - sólo, komorní hudbu, nebo doprovod zpěvu. Stephan Imorde míval skvělé, dlouhé, tříhodinové lekce, s nádhernou interpretací hudby, s fragmenty literatury o skladatelích, věnoval mi také mnoho času s mými technickými problémy. Karola Theill mě při postgraduálním studiu Liedbegleitung naučila, jak správně doprovázet. Byl to příjemně strávený čas, také jsem se naučila, jak je důležitý styl hry u Schuberta, Schumanna, jak hrát Mozarta a hudbu dalších období. Na škole v Rostocku bylo mnoho studentů, hudebníků a herců dohromady z více než 40ti různých národností. Bylo to nádherné a inspirující. Mám ráda německé publikum, protože miluje klasickou hudbu. V Polsku máme systém kvalitního základního vzdělání, máme více zkoušek a jsme více systematičtí. Není zde tolik soukromých škol jako v Německu, což je pozitivní. Z klavírních pedagogů na mě měl zcela určitě největší vliv prof. Jan Jański na Akademii Muzyczne im. Ignacego Jana Paderewskiego v Poznani, akceptoval všechny mé nápady, repertoár, soutěže, studium v Německu a od začátku mi i mé klavírní hře věřil. To mi přidalo mnoho sil.

F. B.: Účastnila jste se mnoha mistrovských kurzů v Polsku (prof. Andrzej Jasinski, prof. Milosz Magin), Nizozemsku (prof. Lazar Berman) a Švýcarsku (prof. Rudolf Buchbinder, prof. Paul Badura - Skoda), současně jste hrála se zpěváky ve třídě prof. Petera Schreiera (Německo),  Christy Ludwig (Rakousko), Klause Hägera (Polsko), Heleny Lazarské (Polsko), Karola Theilla (Německo). Jaká byla spolupráce s legendárním zpěvákem Peterem Schreierem?

M. A.: Bylo to během studií v Rostocku, s kolegou tenoristou Augustem Schrammem jsme hráli skladbu od rakouského skladatele Hugo Wolfa (1860 - 1903). Peter Schreier byl naprosto úžasný, žádné manýry velké hvězdy. Detailně jsme pracovali na německém textu. Je velkou žijící kulturní legendou.

F. B.: V roce 2000 jste byla prof. Radoslavem Kvapilem pozvána do Prahy k účasti na projektu zaměřeném na hudebníky a skladatele z Terezína. Mělo to vliv na Váš profesionální vývoj?

M. A.: Nezapomenutelné, jak moc mě ovlivnil první ročník kurzů "Zakázaná hudba". Díky pozvání prof. Kvapila jsem měla možnost potkat violoncellistu Davida Sellu z Izraele a klavíristu Volkera Ahmelse z Německa. Následovala dodnes trvající spolupráce na mistrovských kurzech, koncertech a dalších projektech v Izraeli, Německu a v České republice!

milena-antoniewicz
F. B.: Povězte nám něco o Vašem projektu "Let's play together - Spielen wir zusammen".

M. A.: V Praze jsem se také setkala s Anke Zimmermann, německou studentkou, která je jedna z mých nejlepších kamarádek, vždy se na ní mohu obrátit. Například zorganizovala moji první hodinu na hudební akademii v Rostocku. Po přijetí na školy jsem žila a studovala pět let v Německu. Během studií jsme zde spolu organizovaly cyklus koncertů polské hudby, na kterých účinkovalo mnoho předních, mladých, polských hudebníků, mezi kterými byli například Łukasz Kuropaczewski, Katarzyna Bryła, Daroch Trio, Andrzej Bauer, kteří při spolupráci s německými hudebníky a herci uvedli skladby mnoha polských skladatelů. Například Witold Lutosławski, Grażyna Bacewicz, Frédéric Chopin, Andrzej Panufnik a Karol Szymanowski. Cyklus koncertů propagující polskou klasickou hudbu v Mecklenburg - Vorpommernu byl vybrán do Polsko-Německého roku 2005/2006. Projekt byl spolufinancován Institutem Adama Mickiewiče, za podpory Ministerstva kultury Polské republiky a pod záštitou Ministra školství, vědy a kultury Mecklenburg - Vorpommern, prof. Hanse-Roberta Metelmana.

F. B.: Obdržela jste mnoho různých stipendií (GFPS, Rotary Deutschland, Inner Wheel Club Berlin - Tiergarten, Maršála Polska, Yehudi Menuhin Live Music Now, Minister of culture of Mecklenburg - Vorpommern), byla jste nominována na cenu Eurotalent polské TV a jste držitelkou mnoha cen (1. cena International Interdisciplinary Contest, 2. cena International Contest Verfemte Musik a cena od primátora města Kalisz, za úspěchy šíření hudby a propagaci jednoho z nejstarších polských měst v letech  2000, 2002, 2006, 2008, 2009). Jaké jsou Vaše kulturní aktivity ve městě Kalisz?

M. A.: Nejdůležitější je pro mě mé rodné město, kam jsem se po dvanácti letech vrátila, abych se zde věnovala kvalitním koncertům komorní hudby, protože zde máme výbornou filharmonii a hodně orchestrálních koncertů, nicméně ne dost malých, více intimních koncertů. Vzhledem k tomu, že můj manžel je hercem v  Divadle Wojciecha Bogusławskiego w Kaliszu, tak také plánuji některé koncerty s poezií. Samozřejmě "používám" mé studenty z hudebních škol a některé z mých studentů z Hudební akademie v Poznani. Momentálně je mým snem vytvořit lepší hudební vzdělání od samého začátku, pro těhotné, pro děti mezi 1. až 3. rokem, a od tří do šesti let. Samozřejmě by to mělo být zábavnou formou, jak hrát hudbu a ukázat hudební nástroje. Již jsme několik koncertů pro děti zrealizovali a byla to obrovská zábava, jak pro ně, tak pro mě :-).

F. B.: Od roku 2008 jste ředitelkou Multi.Art Foundation. Jaká je činnost této kulturní organizace?

M. A.: Umění ve své nejlepší podobě pro mladé lidí, umění mladých lidí, vztahy mezi uměním, spolupráce mezi hudebníky a  tanečníky, hudebníky a výtvarníky, videem s klasickou hudbou, dohromady MULTI ART. Organizujeme Multi art Festival (první víkend v září se bude konat již 7. ročník), koncerty klasické hudby a letní kino. Největším projektem byl Mezinárodní koncert pro 10 klavírů a orchestr u příležitosti oslav 1850 let města Kalisz v roce 2010.

milena-antoniewicz

F. B.: Co v současné době připravujete?

M. A.: Mieczysław Weinberg (1919 - 1996), tento skladatel a jeho komorní hudba je hlavním tématem mé doktorandské práce. Z nahrávky jeho skladeb pro housle a klavír, kterou jsme již pořídily s Ewelinou Nowickou, bude brzy zrealizováno CD. Nyní se věnuji Sonátě pro violoncello a klavír (něco pro nás :-) a také cyklu pro zpěv a klavír. Musím dopsat doktorandskou práci, což bude mnohem obtížnější než hrát hudbu. Je to velký projekt pro rok 2013 - 2014. V příštím roce chci také nastudovat klavírní kvintety Dmitrije Šostakoviče a Mieczysława Weinberga.

F. B.: Steinway nebo Bösendorfer?

M. A.: Steinway. Nejlepší byl v malém kostele v Alkmaaru, v roce 2001.

F. B.: Co Vás v poslední době nejvíce potěšilo?

M. A.: Má tříletá dcera Hania už nežárlí, že hraji na klavír. Dlouho se jí doma nelíbilo moje velké křídlo. Nedávno se něco změnilo, často ke mně přijde, když hraji a chce hrát čtyřručně. Jsem velmi hrdá, že má od malička ráda komorní hru :-).

F. B. Děkuji za poskytnuté odpovědi.

M. A.: Děkuji za pozvání do Prahy :-).

Více informací o polské klavíristce Mileně Antoniewicz  je k dispozici na webových stránkách http://www.Milena-Antoniewicz.com a http://CS.Wikipedia.org/Wiki/Milena_Antoniewicz .

Více o koncertu na Festivalu Brikcius najdete zde.


 

Přihlášení



Řeka pod hladinou – hra na samotné výspě teritoria život

Na knižním trhu se nedávno objevil titul, který by si zasloužil multižánrové zařazení. Řeka pod hladinou s podtitulem Vědomím proti času totiž není pouhým dobrodružstvím, ale románem s mnohem širším, filosoficko-psychologicko-vědeckofantastickým přesahem. Vypráví o muži, jehož v červnu roku 2018 objevili indiánští lovci na břehu řeky Tatshenshini v oblasti Yukon a přivezli jej s vážným poraněním do Nemocnice sv. Pavla ve Vancouveru. Neznámý v bezvědomí je později identifikován jako vodácký průvodce z Čech.

Bílá vlčice

Na první pohled mě Bílá vlčice zaujala svou nádherně ilustrovanou obálkou, která láká k samotnému prozkoumání obsahu knihy. Pojďme se tedy společně ponořit do dobrodružství maličké Pětky a jejího věrného druha havrana Raaka, který ji doprovází na její místy i strastiplné životní pouti. Budete zažívat nezměrná dobrodružství v hlubokých lesích, podél řek i na rozsáhlých pláních v samotném srdci hor, kdy se radostné chvíle, budou střídat s těmi smutnějšími, avšak rozhodně vás nenechají vydechnout.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Barvitý a zajímavý život prožívá Alexander Goldscheider, což dokládají nejen jeho memoáry, ale i jeho hudba

alexander perexMuž mnoha tváří. Nebo také renesanční muž. Tak bych charakterizoval Alexandra Goldscheidera (ročník 1950), který se prosadil už před mnoha lety v československé pop music jako hitmaker, aranžér, producent, novinář… Nicméně po emigraci se ko...

Fanouškovství i historie nejúspěšnějšího českého klubu

Úspěšný český autor Ota Kars přichází s dalším dílem, které se tentokrát věnuje jeho vášni pro fotbal. Fotbalová škvára je další knihou vydanou ke 130. výročí od založení letenského klubu. Popisuje jeho historii tak trochu jiným způsobem.

Čtěte také...

Teď už jen sklízíme z bohaté úrody celoživotní inspirace

houser200Mám ráda české autory, ostatně, tohle už jsem říkala několikrát. Nejen proto, že domácí produkci tak nějak nejlépe rozumím, ale v neposlední řadě i proto, že jsem sama autorka. Ráda se nechávám inspirovat a obohacovat názory zkušenějších a úspěšných sp...


Literatura

Proč hodní psi nedojdou k jižnímu pólu?

hodni-psi-k-jiznimu-polu-nedojdou perexKdyž Major Thorkildsen náhle zemře, zůstanou jeho věrný psí společník Tassen a ovdovělá paní Thorkildsenová sami. Se svou ztrátou se vyrovnávají různými způsoby – paní Thorkildsenová utápí ...

Divadlo

More Than Just Theatre. Mezinárodní tvůrčí rezidenci v KD Mlejn završí work-in-progress taneční sci-fi performance

Oxy-Gen Embers. Foto Vojtěch Brtnický3 (2)More Than Just Theatre je název rezidenčního projektu, který vyhlásila produkční platforma ProFitArt společně s německým partnerem The Theater...

Film

Hlásí se zvláštní jednotka - Památkáři

pamatkari1 uvodkaFilm o závěrečné části druhé světové války, o které vás v dějepise zřejmě neučili. Pátý film George Clooneyho, při kterém zasedl na režisérskou židli, ale stihl si v něm i zahrát. Takže: „Kdo zařídí, aby socha Davida pořád stála a Mona...