Úspěšně lze cestovat do pravěku nejen na filmovém plátně, ale i na divadelních prknech

Úspěšně lze cestovat do pravěku nejen na filmovém plátně, ale i na divadelních prknech

cesta-do-praveku 200Říká se, že pachatel se vrací na místo činu. Občas je těch pachatelů víc, třeba čtyři. A vracejí se na míst více. Třeba do Zlína a třeba do pravěku. Přesně tak tomu bylo v neděli 2. listopadu, kdy se ve zlínském Městském divadle uskutečnila premiéra pohádky Cesta do pravěku. Nutno dodat, že ostře sledovaná premiéra, neboť v hledišti zasedli paní Zemanová, manželka Karla Zemana a pánové Josef Lukáš a Zdeněk Husták, kluci, kteří před lety cestovali do pravěku ve filmu.

 

Jeden z výrobců telekomunikačních zařízení ve svém reklamním sloganu hlásá, že spojuje lidi. A právě mobilní telefony jsou prvopočátkem příběhu, ony jsou příčinou a prostředkem, že se sejdou čtyři dávní kamarádi – Růža, Mirek, Láďa a Karel. Kamarádi jsou od toho, aby nám pomáhali. S kamarády se dají zvládnout lépe a ve větší pohodě i „vopruzy“ typu úklid bytu. A pokud se v hromadě harampádí navíc někde skrývá bonus v podobě deníku se záznamy dávných dobrodružství, tak se z vopruzu může stát i snesitelná činnost. Navíc není vůbec na škodu si dát od uklízení pauzu a odskočit si třeba klidně i do pravěku, mezi prazvířata, přesličky a plavuně nebo dál až do prvohor.

cesta-do-praveku04


Karel Zeman nasadil svým filmem laťku proklatě vysoko. Snaha navázat na jeho dílo, by se dala nazvat skoro troufalostí. Odvážný se našel, režie se chopil Jiří Jelínek, brněnský divadelní režisér, herec a muzikant, umělec téměř neomezených možností, který ze sebe chrlí nápady jako pravěký vulkán. Ten si spolupráci se zlínským divadlem již osahal, když režíroval inscenaci Carmen – opera podle Fagi. Jestli se Jiřímu Jelínkovi něčeho dostává měrou vrchovatou, pak je to hravost a fantazie. Tento jeho tvůrčí rukopis má jistou podobnost s rukopisem Karla Zemana. Jak filmový, tak divadelní režisér si bohatě vystačili s omezenými „výrobními prostředky“, nepotřebovali moderní technologie, aby vytvořili dílo působivé, které do sebe diváka, zvláště toho dětského, vcucne jako černá díra. Vcucne a následně vyplivne o několik milionů let zpátky. Jak na filmovém plátně, tak i na divadelním jevišti čtyři přátelé proplouvají scenériemi – kulisami, jež v sobě kloubí jednoduchost a nápaditost.
A co herci? Hrají nebo si hrají? Místy to lze jen těžko rozlišit.  V každém případě je však více než patrné, že je cestování proti proudu času baví a baví i (nejen dětské) publikum v hledišti. Nelze jim plné nasazení nevěřit, vždyť který herec by si nechtěl alespoň chvilku připadat jako stvořitel a řídit evoluci, nebo jediným pohybem způsobit vyhynutí dinosaurů.

cesta-do-praveku08


Již v inscenaci Kabaret Astragal se mohl nejeden divák přesvědčit, že s Tomášem Davidem přišla do zlínského divadla nejen mladá neokoukaná tvář, ale i muzikant k nezaplacení. Někteří dětští diváci běžně při představení neposedí. Při cestě do pravěku však pravidelně při hudebních vsuvkách seskakovali ze sedadel, pohupovali se do rytmu, ti ostatní alespoň tleskali. Tomáš David ví, jak na dětského diváka.
Pravěk táhne. Po pohádce O človíčkovi se ve zlínském divadle rozhodli, že v pradobách zůstanou. To, zda se jedná o dobrý tah, ukáže teprve čas. Premiéra však naznačila, že tato pohádková inscenace má našlápnuto výborně, že její reprízy budou plnit hlediště po dlouhý čas. Možná až tak dlouhý, že se při derniéře bude jevit premiéra jako událost kdysi v pravěku.

 

Název představení: Cesta do pravěku
Žánr: pohádka
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie: Jiří Jelínek
na motivy filmu Karla Zemana
Hrají:
Láďa – Pavel Vacek
Karel – Tomáš David
Mirek – Vojtěch Johaník
Růžena – Jana Drgová
Premiéra: 2. listopadu 2014
Hodnocení: 92 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

Aleš Procházka - „Vydal jsem se na neočekávané dobrodružství...“ Rozhovor u příležitosti vydání audioknihy Společenstvo Prstenu

Ales Prochazka perexNad střechami v centru Prahy si pohrává letní slunko, vznáší se  klábosení turistů v úzkých uličkách, nic z toho však neproniká do podkrovního nahrávacího studia pražské DAMU, kde panuje klid a ticho. Filmový a divadelní herec <...

Hledat

Z archivu...

Čtěte také...

Největší příběh všech dob

Nejvetsi pribeh 200Hra Patricka Barlowa „Největší příběh všech dob“ (Greatest story ever told). Divadelní „road movie“ se vrací! Aneb všechny cesty vedou na Golgotu...

 

...

Literatura

Šaman vidí lidem do hlavy a neví, co s tím

saman 200V nakladatelství Práh vyšla v loňském roce kniha Šaman od Martina Fendrycha, který po odchodu z politiky řídil deník Respekt a nyní pracuje jako komentátor a glosátor serveru Aktuálně.cz. Kniha mě nalákala svou anotací a také jsem si říkala, že si po...

Divadlo

Kašpárkova dobrodružství v šípkovém království

kasparek a ruzena sipkova200Zlín se pyšní dvěma „oficiálními“ místy, kde se nacházejí prkna, která znamenají svět, a to Městským divadlem a Divadlem Scéna. Navíc se čas od času změní na divadelní sál část klubu Zelenáčova šopa, která pravide...

Film

Riddick se opět boří do tmy

200filmPo Černočerné tmě a Riddickovi: Kronice temna do kin přichází další pokračování příběhu s prostým názvem Riddick. Režisér David Twohy, jenž má na svědomí i samotný scénář, se opět vrhl do spolupráce s hereckou akční hvězdou dnes už áčkového formátu Vinem ...