Kultura21.cz

S herectvím začínala v ochotnickém souboru. Po gymnáziu pak vystudovala Vyšší odbornou školu hereckou a poté nastoupila do angažmá v Slezském divadle v Opavě, hrála také ve Východočeském divadle v Pardubicích. Je principálkou divadelního spolku Formela z. s., a protože tíhne Hana Baroňová k autorskému divadlu, píše pro něj pohádky, které sama také režíruje. Známá je ze seriálů Velmi křehké vztahy, kde hrála Ilonku Kudrnovou a z Ulice, kde se představuje v roli Ivy Klímové.

Pocházíte z Opavy, kde jste vyrůstala jako nejmladší ze tří sourozenců. Jaké bylo vyrůstat se dvěma staršími bratry? Co vás v dětství bavilo?

Oba mí bratři jsou o dost starší, devět a jedenáct let. Tudíž moc společných vzpomínek nemám, protože když jsem byla dítě a mohla si něco pamatovat, tak jeden bratr už studoval mimo Opavu a žil na intru a druhý byl úspěšný sportovec, takže jsme spolu moc času netrávili. Cestu jsme si k sobě našli, až když jsem dospěla.
A co mě bavilo? Hrála jsem si pro sebe divadlo. Vymýšlela jsem si pohádky, které jsem nazkoušela a pak rodičům zahrála. Taky jsem si hrála na školu, kde studenti byly naše kočky.

S herectvím jste začínala v ochotnickém souboru v rodné Opavě. A po gymnáziu jste v roce 2007 absolvovala Vyšší odbornou školu hereckou v Praze. Co rozhodlo, že jste se vydala na hereckou dráhu?
Bavilo mě hraní, tak jsem se tomu chtěla věnovat i jako svému povolání.

V roce 2008 jste získala angažmá ve Slezském divadle v Opavě, kde jste si zahrála v inscenacích jako – Čekej do tmy, Romeo a Julie, Strakonický dudák, Jak se vám líbí. Také jste hrála v Mefistovi ve Východočeském divadle v Pardubicích. A zejména v divadelním spolku, který vedete, Formela z. s., kde jste si zahrála v – Šoky, Cesta kolem světa, Lili, dívka z hvězd, Glorie z Indie, Zimní pohádka o Andílkovi, Zvířecí dobrodružství. Dnes na scéně nehrajete. Nechybí vám to? Jak na aktivní léta coby divadelní herečky vzpomínáte? V čem byste si na scéně ještě ráda zahrála?

Tíhnu k autorskému divadlu a to jsem úplně neopustila. Právě divadelní spolek Formela je scéna, která mě udržuje divadelně aktivní, i když ne v takové míře jako kdysi. Nicméně pauza, kterou jsem si od divadla dala, je už naplněná a už mám choutky se na prkna zase postavit a hrát více.

Divadlo jste ale neopustila a právě pro Formela z. s. píšete pohádky. Co vás přivedlo ke psaní? Vy jste své pohádky také režírovala. Jak k tomu došlo?

Vystudovala jsem dramaturgii a právě na škole jsem v sobě objevila chuť psát. A hodnocení profesorů nebylo nikterak špatné, tak jsem to pak zkoušela dál. Bavilo mě to, a protože vždy, když něco píšu, tak už mám v hlavě představu o tom, jak bude vypadat scéna, všechny postavy, tak jsem se postupně dopracovala i k tomu, že to, co jsem napsala, jsem pak i zrežírovala.

Co vás přivedlo ke studiu dramaturgie, kterou jste vystudovala na Slezské univerzitě v Opavě?

Po VOŠ herecké jsem chtěla dál studovat, ale zůstat u divadelního oboru a jelikož jsem v tu dobu začala zase žít v Opavě a pak i hrát ve Slezském divadle, tak se to tak pěkně spojilo.

Na filmovém plátně jste začínala ve filmu Rafťáci. Zahrála jste si také v TV Dokumentu o Janu Amosi Komenském. Známá jste ale zejména se seriálů a to z Velmi křehkých vztahů, kde jste hrála Ilonku Kudrnovou a pak z Ulice, kde jste od roku 2020 v roli Ivy Klímové. Jak vzpomínáte na Ilonku z VKV? A jak se vám role starostlivé maminky Ivy hraje? Máte něco společného?

Role Ilonky Kudrnové byla mou první velkou rolí v dlouhotrvajícím seriálu. A vzpomínám na to moc ráda. Tehdy pro mě bylo všechno nové. Neměla jsem téměř žádné zkušenosti, tak jsem do sebe vše nasávala jako houba. A vzpomínám na to moc ráda, byl tam milý kolektiv, nejen herecký, ale i štáb. S některými se pracovně vídáme i dnes.

A co týče postavy Ivy ze seriálu Ulice, tak až tak moc společného spolu nemáme. Iva je na můj vkus až moc submisivní, ale moc starostlivá, a to je to, co máme, myslím, společné.

Máte zkušenosti také ze zahraničních seriálů jako švýcarského Der Zürich Krimi na německého Charité III. Jaké to bylo natáčet v němčině? Byla to zkušenost, jak se říká, k nezaplacení? Čím vás to profesně obohatilo?

Bylo to pro mě více stresující, protože němčina prostě není můj rodný jazyk, takže se mi hůře improvizuje, necítím se tak volná, jako když hraju v češtině. Ale jsem za tu zkušenost ráda. Teď bych ráda zkušenost i v angličtině.
Vyzkoušela jste si také moderování a to life stylového pořadu Všechno, co mám ráda v České televizi. Váš hlas často slyšet z reklam. Jak jste se dostala k dabingu a jak se cítíte sama jen s mikrofonem? Věnujete se také načítání audio knih?

Práci s hlasem miluju, ať už jde o namlouvání reklam nebo dabing. Namlouvat audioknihy je mé přání, které se, doufám, brzy splní.

A pořad Všechno, co mám ráda, byl můj srdcový pořad. Protože to, co jsem v pořadu vytvářela, ukazovala, dělala, tak to já běžně dělám v osobním životě. Jsem chalupář, mám velkou zahradu, kde pěstuju kde co. Ráda tvořím i vařím, a to právě byla i náplň pořadu.

Jak ráda trávíte volný čas? Dočetla jsem se o vás, že vás baví zahradničení, pěstování bylinek, zeleniny, květin. Umíte šít, vyšívat, háčkovat i plést.

Nejraději jsem na chalupě a na zahradě nebo cestuji. Taky ráda čtu, hýbu se, chodím na procházky, zpívám si. A velmi ráda taky tvořím.



Hana Baroňová:
Narodila se 21. 11. 1984 Opava.
Herectví vystudovala na Vyšší odborné škole herecké v Praze a kulturní dramaturgii se zaměřením na divadlo na Slezské univerzitě v Opavě (2008 – 2011).
Předsedkyně a principálka divadelního spolku Formela z. s., pro který píše pohádky, které pak režíruje.
Více informací na webu Hany Baroňové a Formela 

Foto: Petr Florián a osobni archiv Hany Baroňové