Nakladatelství Prostor vydalo novou knihu Aleše Palána Nevidím ani tmu. Je plná jedinečných fotografií přední české fotografky Alžběty Jungrové a silných emotivních příběhů šesti žen, se kterými autor vedl rozhovory o naději, která někdy v životě není vidět a těžko se hledá.
Palánovy knihy mám ráda. On tak nějak dobře ví, o čem ten život je. Zajímají ho obyčejné i neobyčejné lidské příběhy těch, kteří se ocitli na okraji společnosti, ať už vlastní vinou či vlivem osudu. Ráda vzpomínám na knihu Raději zešílet v divočině o šumavských samotářích, která je opravdu jedinečná a bere za srdce. Tentokrát se v knize Nevidím ani tmu Palán zaměřil na pohnuté osudy šesti žen, které si ve svém životě “vytáhly Černého Petra”, jak sám uvádí. Každá žena je jiná a prožila si něco jiného. Setkáte se jak s mladou a sotva dospělou holkou, která už toho zažila na svůj věk až příliš, tak se starou paní, která má už většinu života za sebou.
Tyto ženy ale spojuje jedno, a to nezdolná odvaha a vůle k životu i přes všechny “sračky”, kterými si ve svých životech prošly. Čtení to místy není ani pěkné, ani motivační a pozitivní. Někdy jako bychom tu naději těžko hledali, když ona není. Nejsou to žádné nářky, ani chvalozpěvy typu: “podívejte se na to, co všechno se mi stalo a já jsem skvělá, že jsem to všechno ustála”. Místy je to i o jisté lhostejnosti a pocitu, že to je prostě život a nic s tím neuděláme. Je třeba brát život takový, jaký je… a neposrat se z toho.
“Svět patří těm, co se neposerou.” (Charles Bukowski)
Nutno zmínit i opravdu kvalitní a působivé fotky, které dokreslují autentičnost příběhů. Fotografka Alžběta Jungrová fotila ženy, jejich svět, prostředí, zachytila určitou náladu a emoce v jejich příběhu. Jen jedna žena chtěla zůstat v anonymitě a fotky tam nemá, ale až si přečtěte její příběh, pochopíte proč.
Knížka je skvělá, i když to není čtení k odpolední kávě a nemělo by to určitě vyznít jako: “teď si přečtu tyhle děsivé příběhy proto, abych si uvědomila, jak já se mám dobře”. Ne, takhle to fakt není. Vnímám z toho spíše potřebu ukázat, jaký život může být, jaké nabízí možnosti a že ta naděje tam stejně někde pořád je...A tohle všechno se vlastně týká nás všech, i nás samotných, tebe i tebe, tvé známé či tvé dcery nebo babičky...
Název: Nevidím ani tmu
Autor: Aleš Palán
Fotografie: Alžběta Jungrová
Počet stran: 352
Vydání: 2021
Nakladatelství: Prostor
Hodnocení: 95 %
http://www.eprostor.com/cz/katalog-titulu/nevidim-ani-tmu.aspx?referrerID=42
| < Předchozí | Další > |
|---|
Je to už několik let, co se zpívající textař Vlady Gryc objevil na scéně české populární hudby. Zatímco před třemi roky debutoval albem Já svý sny mám, kde mu kompletní hudbu složil německý muzikant Hellmut Sickel, za...
Před pár dny na Kultura21.cz vyšla pozvánka s malým profilem německé kapely Edguy. Ten, kdo četl pozorně, si jistě všiml posledních řádků o chystaném rozhovoru s baskytaristou Tobiasem Exxelem. Protože je interview poměrně d...
Už ve čtvrtek 16. listopadu se na jevišti Národního divadla moravskoslezského v Ostravě objeví poprvé dramatizace slavné literární klasiky – románu Gustava Flauberta Paní Bovaryová, a to v titulní roli s...
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jeden svět Zlín se zde konal už podruhé díky neziskovce Asociace DICE. My jsme navštívili jeho zahájení včetně projekce filmu Normální autistický film.