Billow: Vzpomínky na osoby, které zmizely z našich životů

Billow: Vzpomínky na osoby, které zmizely z našich životů

Tisk

Billow 200Billow je jednou z mála českých dream-popových kapel. I když si prošla několikaletou pražskou epizodou, působí ve Veselí nad Moravou. Jejími členy jsou zpěvačka a klávesistka Lenka Zbořilová, kytaristé Jakub Zbořil a Vojtěch Veselý a bubeník Erik Netušil. Od svých prvopočátků, kdy tehdy patnáctiletí muzikanti zkoušeli v polích, prošla kapela složitým vývojem a dokonce se dočasně rozpadla (Lenka s Jakubem v té době založili uskupení Strangers in the City, zatímco Vojtěch působil v jednočlenném projektu Václav J.).

 

Nakonec se členové skupiny opět sešli a v roce 2017 představili svou zasněnou, éterickou hudbu na albu Maps. Loni následovala rozmanitější a melodicky bohatší deska Seascape. Letos 10. listopadu Billow vydávají třetí album nazvané jednoduše III.

Třetí album vydáváte již po necelém roce od vydání předchozího. Jak se vám podařilo připravit desku v takto rychlém tempu?

VV: Všichni tři tvoříme non-stop a to, že už uběhl rok, jsme ani nevnímali. Zaznamenáváme naše dny, týdny. A když se dostaneme do fáze, že máme materiál, který k sobě pasuje a za kterým si stojíme, tak vydáme desku. Asi to zní hodně nudně, ale nemít koncept a fungovat takto „deníkově“ mi v rámci Billow vyhovuje.

JZ: Nepřemýšlíme o tom už ve stylu: „Tak, teď uděláme desku.“ Ovlivnil nás i label Z Tapes, kde vydáváme – působí tam mnozí interpreti, kteří hudbu zveřejňují tak nějak nahodile. Vydání desky nemusí být nějakou velkou událostí konanou výhradně jednou za pár let.

Nevím, jestli znáš amerického folkového písničkáře Iron & Wine, před pár lety hrál skvělý koncert v Praze. Kdysi jsem s ním četl rozhovor a utkvělo mi, že si hraje a skládá každý den a ani mu nepřijde, že se tomu nějak zvlášť věnuje. Ale pak se ohlédne za celý rok a zjistí, že tam má třeba sto nápadů. Podobně to funguje i u nás.

Kdy jste album nahrávali?

JZ: Zhruba od listopadu 2019 do března 2020, pak jsme ho dokončovali hlavně produkčně.

LZ: Písničky se v této fázi hodně přetransformovaly tím, že jsme šli více do elektroniky.

Billow album

V březnu byl vyhlášen nouzový stav. Co vám ta doba dala a co naopak vzala?

LZ: Já si nemyslím, že měla nějaký větší vliv. Díky ní jsme se na chvilku zastavili. Byl to zajímavý zážitek, působící jako nějaký experiment, venku prázdno… Na člověka zpočátku padla deprese, protože nevěděl, jak to skončí. Ale nic mě neovlivnilo natolik, že bych se rozhodla přestat tvořit, či tvořit nějak znatelně víc.

VV: Nouzový stav nám vzal řadu koncertů, tím pádem jsme měli i víc času na přípravu desky, skládání, učení se, nahrávání… Zlepšili a zefektivnili jsme naše on-line postupy, kdy si přeposíláme rozpracované nahrávky. Totiž zpravidla nenahráváme společně v jedné místnosti, naopak na všem pracujeme hodně solitérně. Pokročilé písničky pak řešíme spolu, to ano. Ale při nahrávání, skládání a té hlavní kreativní práci, myslím, nikdo z nás nesnese další osobu v místnosti.

JZ: Ohledně koncertů to byla škoda. Na jaro jsme měli domluvené turné po Evropě. Mělo se začínat v Itálii s Baseball Gregg, kteří vydávají také na Z Tapes. Když nám pak psali, že jsou u nich všechny kluby zavřené a s koncerty to nevypadá dobře, u nás ještě nebyl koronavirus žádné velké téma.

LZ: V únoru jsme křtili druhou desku Seascape v klubu Café v lese a já nechala kolovat slivovici. Tehdy se z publika ozvalo, že to třeba někdo nebude chtít kvůli koronaviru pít. Teď už bych si to asi nedovolila. (smích)

Kde jste měli kromě Itálie koncertovat?

JZ: Ve Francii, v Berlíně a předběžně jsme měli domluvený koncert v Nizozemsku, kde také působí jedna hudebnice ze Z Tapes. Právě přes spřízněné kapely, které na labelu vydávají, jsme se snažili koncerty domlouvat, dost nám pomáhal i náš bubeník, který už po Evropě párkrát touroval.

Názvy některých písniček, jako Badlands, Black Dress a Knife in the Ocean, působí temně a pochmurně. Byla takto zamýšlena atmosféra celého alba?

LZ: Konceptem toho alba jsou vzpomínky na osoby, které ať už doslovně nebo figurativně zmizely z našich životů, takže tam možná nějaká temnota bude. Čím je člověk starší, tím častěji se mu mohou přátelé vzdalovat. Co se týče názvů, některé odkazují na filmy, které se nám líbí. I když názvy mohou působit temně, tak ty písničky samy o sobě takové nutně nejsou.

JZ: My ty názvy vymýšleli skoro až nakonec. A není to něco, co zrovna milujeme. Dřív jsme vymýšleli názvy, které nesouvisely s textem, ten název se v písničce ani nevyskytoval. V tom jsme se teď zlepšili.

LZ: Badlands je film od Terrence Malicka (pozn. MP: v české verzi Zapadákov), Knife in the Ocean je odkazem na film od Polanského, který se jmenuje Knife in the Water (pozn. MP: v české verzi Nůž ve vodě).

Billow 1

Jaké jsou vaše hudební objevy v tomto roce?

VV: Tento rok objevuju hlavně aktuální autory ambientní hudby, minimalisty, současný jazz, neoklasicismus. Probírám se moderními a tak trochu obskurními instrumentálními žánry spojenými s nahráváním ruchů, zvuků, čehokoliv. Sleduju americkou jazzovou sekci kolem Delvona Lamarra. A z těch hodně známých jmen ambientu a minimalismu mě baví třeba Brian Eno a Philip Glass.

LZ: Deska, která mě letos nejvíce ovlivnila, je posmrtné album rappera Mac Millera Circles. Je to nádherná fúze rapu a jazzu. Na té desce je spousta zajímavých instrumentálních drobností a vzpomínám si, že celou desku jsem poprvé slyšela na chalupě, kde nahráváme a byla jsem naprosto unešená.

Vida, nečekal bych, že mi někdo z vás řekne, že u něj vede rapper.

LZ: (smích) Posloucháme různé žánry. Možná bych ještě zmínila, že jsem letos párkrát dýdžejovala a poslouchala víc i mainstreamovou hudbu. Snažila jsem se ale vybírat tak, aby měla kvalitu a líbila se mi.

JZ: Kdybych měl vypíchnout jedno jméno – hodně se mi líbila nová deska Fiony Apple. Jinak rád objevuju různé subžánry, i když se mi třeba někdy nemusí líbit, ale baví mě sledovat, co se děje. Takhle jsem díky Lence objevil třeba letošní experimentální desku 7G od A. G. Cooka. Měla 49 písniček, skoro 3 hodiny, 0 singlů. Za pět týdnů nato vypustil desku další. Takže my jsme v tomhle ohledu ještě pořád úplně normální. (smích)


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Na dobré přátele by člověk neměl zapomínat, říká Robert Rohál

robert perex1Nejen dramaturgii divadelního předplatného, ale také koncertů či besed má od letošního května v Domě kultury v Kroměříži na starosti Robert Rohál. Jako programový pracovník se také spolupodílí na dalších akcích a festivalech. Kultura mu v...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Ráda bych si zazpívala s Jaroslavem Svěceným

Miriam Čížková

Zpěv ji okouzlil již v dětství. Studium na konzervatoři nevyšlo, touha po zpěvu ale zůstala a nakonec se na základě konkurzu dostala do operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak zpívala i v opeře. Po odchodu z...


Literatura

Komiksová adaptace britského klenotu mezi seriály

sherlock 200Komiksové nakladatelství Crew nám v prosinci nadělilo grafický román Sherlock 1: Studie v růžové. Ano, jedná se o adaptaci úspěšného a populárního seriálu z Británie a za scénářem stojí osvědčené duo Steven Moffat a Mark Gattis, kteří mají na s...

Divadlo

7. ročník divadelního festivalu Pernštejnlove přivítá ansámbly z celé republiky a spouští předprodej

pernstejnlove 200Dny 26. - 30. července budou na Zámku Pardubice opět patřit divadelnímu festivalu Pernštejnlove. Pardubický divadelní open air vstupuje do 7. ročníku naplno, návštěvníci se mohou těšit na desítku divadelních produkcí, divadlo pro děti i...

Film

Sedm statečných se vrací

sedm statecnych200Při honbě za divácky atraktivními náměty filmaři hledají „zlatou rybku“ také v úspěšných, dokonce ikonických dílech minulých desetiletí – takže jen letos se nové verze dočkali Ben Hur i Vinnetou, nyní následováni SEDMI STATEČNÝMI. Rež...