Igor Orozovič: Kdyby čeština byla mezinárodním jazykem, mohly některé české písničky být světovým hitem
Kultura21.cz

Igor Orozovič: Kdyby čeština byla mezinárodním jazykem, mohly některé české písničky být světovým hitem

IgorOrozovic 200Igor Orozovič, člen činohry Národního divadla v Praze a také zakladatel Cabaretu Calembour, uvedl na svém YouTube kanále sérii šesti videoklipů, kterou příhodně nazval Rébusongy aneb Poznávačky. Diváci mají za úkol uhodnout, o kterou českou melodii se jedná. Jde nejen o hudební fórek, ale zároveň i o hudebně-jazykový experiment, protože známé české písničky a melodie dostávají nový hudební kabátek a texty, které jsou v angličtině, němčině, francouzštině, ale také v ruštině či japonštině. Navíc se Igor Orozovič podílel na divadelním soundtracku k představení Bezruký Frantík.


Igore, jak se zrodil nápad dávat známým českým písničkám, tak neobvyklý kabátek?

V období, kdy jsem hodně frčel v šansonech, mi padla na mysl jedna melodie Michala Davida, že by pěkně zněla ve francouzštině. Zároveň mi to přišlo jako dobrej fór. A tak jsem se do toho pustil. A bavila mě myšlenka, že některé české písně, kdyby vznikly v zahraničí, nebo kdyby čeština byla mezinárodním jazykem, mohly být světovým hitem. A třeba i ty, u kterých by to člověk ani ve snu nečekal. Třeba písničky z pohádek.

Vzpomenete si, kdy poprvé a kterou písničku jste ve stylu „Poznávaček“ zahrál před publikem?

Byla to právě asi ona píseň Michala Davida v kombinaci s podobným coverem naruby od Nedvědů. Premiéru asi měly na Barování ještě během DAMU (takže to bude přes deset let), ale pak jsme “poznávačky” hráli hlavně na improvizovaných večerech Cabaretu Calembour, kam se skvěle hodily. Bylo to takové zpestření naší autorské tvorby: diváci měli za úkol uhodnout, o kterou českou melodii se jedná.

Jak jste šel na překlady původních textů? Angličtina asi byla snazší než japonština…

Každá píseň má svůj „překladový“ příběh, a tím pádem mám ke každé i jiný vztah. Třeba tu první překládala má tehdejší přítelkyně, ruskou zase můj skvělý kamarád Jakub Albrecht (dodnes si pamatuju, jak jsme to smolili ve spolupráci s Google překladačem). Německou výborně přeložila spolužačka z DAMU Anežka Rusevová, o japonštinu se postarala kamarádka z Ostravy – nahrála mi výslovnost na diktafon, to byl docela oříšek. No a angličtinu jsem nějak splácal sám, ale zvukař Derek, rodilý Američan, mi toho při nahrávání dost opravil – trošku trapas.

A co bylo inspirací k těm novým aranžmá původních písní?

Snažím se vybírat písně podle jejich melodiky, harmonických vlastností a celkové energie a k nim přiřadit odpovídající jazyk a styl. Samozřejmě to má být zábavné, takže záměrně jdu někdy do kontrastu. A taky tím narážím na takový náš český refrén, jak je ta naše čeština omezující, jak se na ni těžko skládá anebo jak v angličtině to zní vždycky líp. Trochu pravda to je. Ale přesto jinak vždy budu tvořit v češtině, protože je překrásná.

Kdy vás napadlo natočit video podobu svých „Poznávaček“?

Chtěli jsme s Cabaretem Calembour dát nějaký dárek našim divákům skrze sociální sítě. Pustil jsem se do zkoušení s našimi muzikanty, ale když jsme v půlce května začali u mě doma natáčet klipy na mobil, uvědomili jsme si, že takových „homevideí“ je už milion, že jsme to trochu prokaučovali a že je škoda to takhle odfláknout. Konkrétně nás k tomu dovedl stálý host Cabaretu Calembour kytarista Miguel Rakucci, který měl dost odvahy zastavit rozjeté domácí natáčení a vyslovit nahlas to, co jsem si říkal už dva dny, ale bál jsem se tím ostatní otravovat, a řekl: „Hele, tohle si zaslouží, abychom to natočili pořadně.“ Tak jsem oslovil dlouholeté kamarády od filmu Vojtěcha Moravce a Viléma Postráneckého a pustili jsme se do toho nanovo a vyplatilo se to.

Igor Orozovic 1

Kde a zdali vůbec uslyší posluchači „Poznávačky“ naživo?

Jasně. Tak je to totiž nejlepší. I samotná videa jsme točili naživo a tak, abychom tu energii zachovali. Budeme je hrát na Kalavečerech Cabaretu Calembour a jednou snad zazní i na mém plánovaném samostatném koncertu.

Plánujete upravit ještě další písničky v tomto duchu?

Jednu dokonce už máme přeloženou a jen jsme ji nestihli natočit. Ale chci to zas nechat uzrát a obohatit projekt jen o pár kousků, ať donekonečna nerecyklujeme jeden nápad. Taky je problém v době internetu hledat písničky, které jsou kultovní pro všechny a které snesou takovou úpravu. Ale pár nápadů už mám.

Bezruký Frantík

Mimo vaši domovskou scénu Národního divadla jste se podílel v Divadle pod Palmovkou na vzniku inscenace Bezruký Frantík. Jste autorem nejen námětu a spoluautorem scénáře, ale i scénické hudby, která navíc v těchto dnech vychází jako digitální album.

Hudbu jsme psali s Ivanem Acherem a vydali ji nyní ve spolupráci se Supraphonem jako divadelní soundtrack. Nevím, jestli s něčím takovým už vůbec někdo přišel. Vycházejí sice písničky z inscenací, muzikálů, ale tohle je soundtrack, jako jsou filmové soundtracky, komplet se zvukem z představení. Fakt myslím, že jsme u nás první divadelníci, kteří takový soundtrack mají.


 

Pro dobrou náladu...

Přihlášení



Soutěže

Pyrografie aneb antistresové tvoření pro milovníky dřeva

V nakladatelství Grada vyšla kniha Vypalování do dřeva aneb Pyrografie pro každého, která potěší každého kreativně založeného milovníka dřeva.
Grada

Třešně v rumu jsem zhltla jako malinu

V nakladatelství Cosmopolis vyšla kniha novinářce Michaele Janečkové s názvem Třešně v rumu, která pojednává o její cestě na Kubu.
Cosmopolis (Grada)

Videorecenze knih

Rozhovor

Interview s Petrou Maxin - Čegiňovou

ceginova 200Petra Maxin – Čegiňová je scénaristra zo skupiny ABBA SLOVAKIA.

 

 

 

...

Hledat

Anketa

Pomalu nastává čas dovolených. Kde byste tu svou nejraději strávili?
 

O čmelácích vážně i nevážně

V nakladatelství Kazda vydali další knihu přírodovědce Dava Goulsona. Po Divočině v zahradě přichází Návrat čmeláků.
Kazda

Čtěte také...

Zbyňka Šolcová: „Mám ráda pestrost a změny.“

zbynka solcova200Lidé si myslí, že harfenistky jsou romantičky ze starých časů. U Zbyňky Šolcové to neplatí. Nevyhýbá se uměleckým experimentům a fúzím s jinými žánry. Také se věnuje poezii a fotografování. Před nedávnem nahrála se so...


Literatura

O vojně s odstupem, ale věrohodně

dva-roky-v-hajzlu 200V nakladatelství Host vyšly vzpomínky Lubomíra Větříška na vojnu s názvem Dva roky v hajzlu. Věnovaná je „nám všem, kteří jsme tam ty dva dlouhé roky byli.“

...

Divadlo

Tajem staré lišky Báry Hrzánové: Báječný životopis svérázné herečky

hrzanova 200Životopisné knihy jsou mojí vášní. Ne, že bych je vyhledávala, ale když se mi dostanou do ruky, nepohrdnu a patřičně si je vychutnávám: pokaždé totiž mají jinou chuť. Záleží na osobnosti, o které je tu psáno. Jinak si čtu o Nigelle Lawson, jinak o Frediem Mercurym.

...

Film

Kinematografie a stát v českých zemích mezi roky 1895-1945

kinema 200Doposud se slovo "kinematografie" vztahovalo především na filmovou tvorbu. Teprve Ivan Klimeš se v knize Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945 soustředí na to, jak stát a jeho předpisy ovlivňovaly kinematografické podnikání - výrobu i ...