Michal Vaněček odpočívá tak, že píše
Banner

Michal Vaněček odpočívá tak, že píše

Tisk

200 rozhovor1Letošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod slunečními paprsky? Nebo jen dobíjejí energii a síly střádají na podzimní a zimní tvorbu? Zeptali jsme se Michala Vaněčka…




Pane Vaněčku, jaké je Vaše letošní horké léto? Píšete nebo odpočíváte?

To je trochu záludná otázka, protože já dost často odpočívám tím, že píšu. Protože jsem spolumajitel a ředitel IT firmy T-SOFT a šéf její nadace, tak si mimo jiné odpočívám právě psaním.

To je krásné a umíte odpočívat i jinak? Jaký je Váš osvědčený recept na odpočinek?

No jéje, já jsem vlastně strašně línej člověk. A rád lenoším. Ale jinak si asi v rámci odpočinku kompenzuju jednu činnost jinou aktivitou. Asi jako psal kdysi Jan Werich, že když se pije střídavě pivo a portské, tak je pivo aperitivem před portským a portské aperitivem k pivu. Mimochodem, to fakt je dobrá kombinace! Ale teď třeba natírám na chalupě kůlnu, zítra si zas budu třeba něco číst, rád to střídám. Ale když si chci opravdu vyčistit hlavu, tak je nejlepší se projet na motorce. U toho totiž opravdu nemůžete myslet na nic jiného než na tu jízdu, jinak se zabijete.

1rozhovor

Nedávno jsem se těšila z Vašich povídek v knize Jak jsem vezl kůrovce, v nichž se inspirujete příhodami ze svého okolí. Nezlobí se Vaši blízcí, že „zveřejňujete“ společné zážitky, vzpomínky, trapasy?

Oni mi někdy trochu vyčítají, že mají pocit, že jsou v těch příhodách „za blbce“ a já jim to usilovně vyvracím. Ale myslím, že jsou nakonec rádi, že jsou tímto způsobem zvěčněni.
Ale je pravda, že mému kolegovi z firmy, Jardovi Pejčochovi, který se stal ústřední postavou několika povídek, se už párkrát stalo, že mu někdo řekl „vás znám z knížky“. Ale vždycky v dobrém.

Nikdy by mne nenapadlo, že mne zrovna kůrovci tolik rozveselí. Jaký je Váš vztah k podobné „žouželi“?

Myslíte jako od té doby, kdy mi ti brouci lezli všude v autě? Zkuste hádat, ta povídka je beze zbytku pravdivá!
Ale ne, „žoužel“ mi nevadí, pokud to nejsou vosy. Vosy mne přímo… nemám je rád.

To jsme na tom stejně :-). Léto si někteří z nás nedokáží představit bez knížky – co rád čtete, když nepíšete? Zbývá Vám na čtení vůbec čas?

Já jsem si teď na dovolenou vzal Mrakodrapy od Marky Míkové. Úžasná knížka popisující New York očima malé holčičky. A k tomu mám dlouhodobě rozečtenou knížku „Gődel, Escher, Bach“ s podtitulem „Existenciální gordická balada – metaforická fuga o mysli a strojích v duchu Lewise Carrolla“. Ta kniha je šíleně tlustá a je jakýmsi poměrně heroickým pokusem objasnit podstatu vědomí a inteligence, zkrátka pojmu „já“. Skoro bych ji označil za jakousi bibli současného vědění.

1rozhovor1

Doporučíte našim čtenářům dobrou knihu pro letní dny?

Tak já se přiznám, že když je fakt vedro a chce se mi lenošit, tak si čtu staré Čtyřlístky. Ale ty, co ještě psala paní Štíplová, ty její hlášky miluju od dětství! Dneska ti, co to píšou, už neumějí vymyslet dobrej fór.
Jinak vřele doporučuji ty dvě, které jsem zmiňoval výše.
Ale když už jsem zabrousil do těch dětských knížek, víte, že je ohromně zajímavé se po letech vrátit k Foglarovým knížkám, speciálně k Záhadě hlavolamu a k Stínadla se bouří. Teprve před pár lety mi došlo, jak tam Foglar na volbě Velkého Vonta krásně popsal systém parlamentní demokracie, předvolebního boje. Jak spolu soupeřily tiskoviny Tam-Tam a Sběrač, jak Mažňák kupoval míče ulicím, aby ho volily… moc zajímavé! To už si dneska skoro nikdo neumí představit :-)

Ano, v letošních zimních měsících před volbou prezidenta jsem si připadala jako ve Stínadlech – takže s Vámi naprosto souhlasím a přidávám se k doporučení: přečtěte si, lidi, Foglara, ať víte, co nás čeká (volby už se zase blíží :-)). A ještě poslední otázka: Co chystáte pro nás, knihomily, k dlouhým zimním večerům?

Pokud myslíte letošní dlouhé zimní večery, tak asi to budou Dračí pohádky, které vyjdou v září v nakladatelství Fragment, a to jak knižně, tak na CD. Na dalších pohádkách se pracuje. Jako nadační projekt teď máme natočené jedny pohádky panem Jiřím Lábusem. A bylo to tak úžasné, že chceme na podzim ještě natočit jedny. A postupně sbírám inspiraci a materiál na další povídky.

Děkuji za odpovědi a těším se na další příhody z Vašeho života

Foto: archiv autora


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Dagmar Pecková: Přemýšlím o tom, co kdybych příště dostala roli vražedkyně

dagmar peckova200Po plejádě hrdinek z operních inscenací všude možně ve světě se „vybarvila“ i jako činoherní herečka. I když nadále zpívá, v operách už ale ne, divadlu je stále věrná. Právě v poslední době hraje titulní role v divadelních hrách, kt...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

Krádeže času Jany Eichler-Ruské

chimeara jana perexMnozí umělci touží zachytit prchavé okamžiky krásna a uchovat je natrvalo. Patří mezi ně i severočeská výtvarnice Jana Eichler-Ruská, tvořící pod značkou Chimeara. Lze uchopit přelud a přetavit jej do hmatatelné podoby? Je možn...


Výtvarné umění

Triumf trofejí: Maxim Velčovský představí novou výstavu v Praze

maxim velčovský 200Český designér Maxim Velčovský, proslulý svými ikonickými porcelánovými a skleněnými objekty a konceptuální tvorbou, představí v rámci letošního festivalu Designblok, největší přehlídky designu ve střední Evropě, svou nejnovější výst...

Divadlo

My a vy. Vy a my. Žijeme ve skutečném světě

Nebezpeci preteceniperexNávštěva divadla je významnou společenskou událostí. Třeba však při ní dodržovat spoustu pravidel, díky kterým si herci a diváci rozumějí. Podle etikety si ale nejsme rovni, a tak pravidla platí pro každého jinak. Když to...

Film

Někdy jsem Bratrstvu kočičí pracky i trochu fandil

perex rš"Rychlé šípy" jsou přímo legendární klasika, s níž se v dětství setkal skoro každý z nás. Právě nyní vznikl animovaný seriál, které vycházejí z komiksové předlohy, ale nechybí jim ani moderní scénáristický šmrnc. Př...