Kultura21.cz

Měsíc máj - květen je pátý v pořadí podle gregoriánského kalendáře. Ve starověkém Římě ho zasvětili bohyni Maii. Bohyně Maia - patronka plodnosti: Bohyně Maia byla římská patronka plodnosti, léčení, uzdravení a tím zdravého růstu. Přesněji, bohyně či nymfa nebo víla Maia je v řecké mytologii dcera Titana Atlanta a dcery Titana Okeána, Pleiony. Titan Atlas se spolu s ostatními Titany vzbouřil proti olympským bohům a po porážce mu dali na ramena nebeskou klenbu.

Po Titanovi zůstalo pojmenované pohoří Atlas v Africe. Atlantský oceán a také ostrov Atlantida, který ještě dnes hledáme. Nymfa Pléioné je matka Plejád. Plejády provázely bohyni Artemis a měly těžký osud. Pro nebývalou krásu je stále pronásledovali muži. Nejvyšší bůh Zeus se na to nemohl dívat, a tak když zoufale unikali Poseidonovu synu Orionovi, pán Olympu je proměnil v holubice. Vyzvedl do nebeských dálav a dal do bezpečí oblohy coby souhvězdí Plejád.

Plejády, božské potomstvo a nešťastná Taygeté: Sester Plejád bylo sedm. Co Plejáda, to zajímavý příběh potomstva. V nejednom se objevuje jejich zachránce, Zeus. Plejáda Maia je matka Herma. Okřídleného posla bohů, ochránce poutníků, patrona básníků i zlodějů, boha plodnosti, hudby, snů a magie. A víte, kdo byl jeho otcem? Hádáte správně. Zeus. Ve zkratce další sestry Plejády. Elektra, matka prvního krále a zakladatele kmene Dardanů, Dardana - otec byl také Zeus. O Taygeté se Zeus pokoušel stejně a tak Artemis ve snaze uchránit přeměnila ji na fenku. To nejvyššího boha nezastavilo, zmocnil se jí a ona přivedla na svět krále Sparty, Lakedaimona. Později se oběsila.

Fenka: Artemis na ni proměnila Taygeté, Dia to nezastavilo.
Foto © Maja Kadlečíkov

Zahanbená Meropé: Alkyoné měla několik dětí s Poseidonem, Kelaino s ním měla jen syna. Asteropé přivedla na svět, s bohem války Aresem syna Oinoma. Meropé se provdala za korintského krále Sisyfa. Víte, proč ji vidět na obloze jen zřídka? Prý se za manželství se smrtelníkem stále stydí. Plejády svítí na obloze dodnes a speciální ochránkyně jsou zejména v květnu. Vyjdou na oblohu a pro námořníky to znamená počátek období příznivého pro plavbu. Po jejich zapadnutí v říjnu přijde čas mořských bouří. Prostopášné florálie bohyně květin Flóry: V Římě v květnu neoslavovali jen bohyni Maiu, převzali ji jak jsme zmiňovali z řecké mytologie a vzali za svou, ale i bohyni květin, Flóru. Flos znamená latinsky květ. Svátek dostal jméno florálie, Flóra byla bohyní květenství a jara. Zatímco po celý rok si na ni možná ani nevzpomněli, nepatřila v říši k bohyním preferovaným, s rozkvetlými květy přišel její čas. Slavnost trvala několik dní. Bez přestání se štrngalo - ne zrovna vodou, na koloběh žití, nové začátky, rozkvetlé květiny. Její chrám na Aventinu se v květinách topil.

Odkud je zvyk nosit květiny do chrámu a jako dar?: Římané měli v oblibě zejména růže. Nejraději růže, co byly přivezeny z nejvzdálenější dobyté provincie. Pokud samozřejmě zároveň měla výborné podmínky pro pěstování. Historie se opakuje. Cizokrajné voňavé růže z konce světa dostanete dnes v květinářství i u nás. A tak už víte, že zvyk nosit květiny do chrámu, obdarovat kyticí a ozdobovat voňavou krásou se zrodil v Antice a starověkém Římě. Pro úplnost, květinové věnce zdobily i olympijské vítěze v Řecku dob dávno minulých.

Z oslav ochránkyně nevěstek cudný polibek pod rozkvetlým stromem: Florálie se začátkem 1. května trvaly ve starověkém Římě šest dní. Pro symbolickou podporu plodnosti a oslavy života vypustily kozy na pastvu a zajíce do lesa. Proč takový výběr? Kozy a zajíci mají co do počtu velkorysé potomstvo. Oslavy Flóry byly velkolepé i ve veselosti a ne zrovna zdrženlivé.

Bohyně byla také patronka nevěstek. S příchodem křesťanství se stalo z rozpustilé květinové oslavy líbání pod rozkvetlým stromem. Podle tradice třešní. A to církev umožnila jen dvojicím těsně před svatbou. Zasnoubení, aby je společnost neodsoudila jako nestydaté, byla podmínka.

Polibek pod rozkvetlým stromem: Římané pojmenovali květen - máj podle bohyně Maii, také slavili florálie. Na záběru strom v plném květu v Římě
Foto © Maja Kadlečíková

Aby dívka do roka “neuschla”: Polibek pod stromem plným květin přetrval ve většině evropských zemí. V Praze se první květnový den chodí na Petřín a kytice květin putují k soše Karla Hynka Máchy, autora básně Máj. Dnes nemusí být dívka pod stromem snoubenka, májový polibek je ale stejně užitečný a prozíravý. Podle tradice zaručí svěžest a zabrání, aby do roka žena „uschla“.

Americký svátek práce: 1. květen je také svátek práce. Většina z nás si ho spojuje s minulým režimem, povinnými oslavami a prvomájovým doprovodem. Každopádně, zavedli ho v USA v roce 1889 jako připomínku stávky amerických dělníků v Chicagu 1. května 1886. Ten skončil Haymarketským masakrem. Demonstraci za osmihodinovou pracovní dobu zorganizovali odbory a anarchisté, stávkovalo 300 tisíc dělníků. V Chicagu policisté zastřelili během demonstrace několik stávkujících.

Smrt anarchistů, sňatek Elvise: Čtvrtý květnový den zemřelo při protestu na Haymarket Square pro výbuch bomby několik lidí. Z výbuchu obvinili a na smrt bez důkazů odsoudili pět anarchistů, jeden z nich před popravou spáchal sebevraždu. Ve Spojených státech amerických poprvé oslavili Svátek práce 1. května 1888. Demonstranti si připomněli stávku před dvěma lety a o rok později přijala II. internacionála 1. květen jako oficiální svátek práce. A víte na koho návrh? Francouzských socialistů. Dobře, tak tohle jste možná věděli. Víte však, že 1. května 1967 se rockový a rock'n'rollový zpěvák Elvis Presley oženil s dcerou důstojníka Priscillou Ann Beaulieu v hotelu Aladdin v Las Vegas? Teď už ano – i když jste předtím nevěděli.

Žena plamene vulkánu, Maia a jméno v utajení: Bohyně Maia, podle které Římané nazvali 5. měsíc roku, květen, byla bohyně množení, tedy plodnosti, léčení, uzdravení a tím zdravého růstu. Rovněž ohně. Všeho, co rozkvétá novým silným ohněm energie sopky, která vybuchla přírodou plnou květu právě v květnu.

Plameny vulkánu a jméno v utajení: Podle několika latinských autorů té doby římská bohyně Maia v první den měsíce obětovala „plamenem vulkánu“. Římský spisovatel ze 2. století Aulus Gellius ji považuje za od dávných dob uctívanou bohyni jménem Maia Vulcani alias Žena bohyně vulkánu. Pozdněřímský filozof Macrobius Ambrosius Theodosius, kolem roku 430, přiznává, že není jasné, zda ji lze ztotožnit nebo alespoň přirovnat k jedné z Plejád nebo bohyni Bona Dea, v překladu z latiny „dobrá bohyně“. Vědělo se, že Maia je římská bohyně plodnosti, léčení a uzdravení, panenství a žen. U dobré bohyně Bona Dea se ale nevědělo ani to, jak se jmenuje ve skutečnosti – pravé jméno totiž udržovaly kněžky bohyně v tajnosti.

Kořen +mag pro růst a start roku živé přírody: Co se ale etymologicky dokázat dá, je že jméno bohyně Maia i měsíce vychází z kořenového základu +mag. A ten značí "růst, množení, rozmnožování". Takže podstata měsíce květen, kdy všechno roste a množí se je jasná. Mensis Maius alias měsíc květen v překladu původně otevíral římský zemědělský rok. Macrobius hovoří o uctívaném božství: „Maius, qui est Iuppiter“, tedy ve volném překladu „Maius, který je Jupiter, neboli bůh nejvyšší“. Jak víme, právě bůh Jupiter stál na nejvyšším stupni římského panteonu.

Moře boha Poseidona: Když jeho syn Orion pronásledoval krásné Plejády, Zeus je vyzvedl na oblohu.
Foto © Maja Kadlečíková

Claudius ani Lucius nevydržel: Během vlády Nera byl měsíc květen přejmenován na Claudius, což bylo jedno ze jmen císaře. S vládou Nera skončil i jiný název měsíce. Podobně to dopadlo za vlády císaře Commoda - květen se jmenoval Lucius, opět podle jednoho ze jmen císaře - po smrti vládce zmizel i název na jeho počest. Květen se opět vrátil k názvu - květen. V předjuliánském římském kalendáři byl maius respektive květen třetí měsíc, v juliánském kalendáři pátý, počet dní, 31, se neměnil.

Mariánský kult, pohanství a Artemis: Podle katolického církevního roku je měsíc zasvěcen Bohorodičce, Panně Marii. Církev ho nazývá také mariánský měsíc. Jsou slouženy speciální mariánské bohoslužby, obrazy Panny Marie a sochy se zdobí květinami. Vidíte podobnost s kultem květinové Flóry či bohyně plodnosti Maii? Nemýlíte se! Mariánský kult má své kořeny v předkřesťanském čase právě v oslavách bohyň. Mensis Maius - měsíc květen má v sobě základ slova +mag jak jsme již psali. Ten značí růst, rozmožování - obilí, vegetace, proto květnem kdysi v Římě zemědělský rok započal. V řecké mytologii byl zasvěcen také bohyni plodnosti a vegetace, Artemis. Karel Veliký zasahuje - pozor na zamrzlé: V 8. století Karel Veliký pojmenoval květen Wonnemond, ze starogermánského wunnimanot, neboli měsíc pastvin. Právě v květnu se totiž po zimě dobytek opět vyhání na paši. Podle německého slovníku bratří Grimmů „Karel Veliký považoval květen za veselý měsíc květin“, čímž označil květen jako měsíc lásky a faktu, že vzkvétá nejen veselá láska, ale kvete i většina rostlin. Pravé teplo bez mrazu podle pranostiky nastane až po třech zamrzlých se jménem Pankrác, Servác, Bonifác, 11. - 15. května.

Slovanský květen kvete do dnešních dob: A konečně, květen má ještě několik známých názvů vedle latinského bohyně Maii, květinové bohyně Flóry či snaze římských císařů o změnu podle jejich jména. Západní Slované květen znali pod názvem rozzelony - naznačující zeleň, traven - naznačující trávu. V česko-německém Jungmannově slovníku je pro květen název květen. S trochou nadhledu má k latinskému názvu květen - měsíc květin bohyně Flóry nebezpečně blízko. Nemluvě o tom, že český název pro měsíc rozkvetlých stromů a voňavé přírody lásky zůstal: květen.

Text, fotografia © Maja Kadlečíková, novinárka, spisovateľka

Kniha Bodkulienka
https://marencin.sk/704/Bodkulienka
Kniha Život ide ako má
https://marencin.sk/938/Zivot_ide_ako_ma
Kniha Modré diaľky
https://marencin.sk/1104/Modre_dialky
Kniha Poetika Foto - Grafie
http://www.eshop.librix.eu/Poetika-foto-grafie-d763.htm