Mám ráda detektivky. Opravdu. Líbí se mi i české krimipříběhy, které někteří čtenáři odmítají. Proto jsem nahlédla do edice Původní česká detektivka nakladatelství Moba a vybrala si dva tituly Veroniky Černucké – Chuť na hřích, což jsou povídky, a Naše heslo APOKALYPSA.
Veronika Černucká lehce píše, slova jí proudí a skotačí po stránkách, děj se odvíjí v kolotavém víru, jak se mi zdá, hodně zamotaně, aby čtenář nevěděl do poslední chvíle, co se vlastně děje. Tedy alespoň tak se mi jevilo pátrání všemocné a přechytralé Tary. Sice trošku nechápu, proč s takovým despektem autorka/její hrdinka odsuzuje české vyšetřovatele k naprosté neschopnosti (dokonce soukromému očku Taře jsou ochotni zaplatit za vyřešení případu), ale budiž. Pravděpodobně se autorka zhlédla v nadutosti Sherlocka Holmese, ostatně to je důvod, proč nikdy nepředčil v mých očích Jane Marplovou. I když musím uznat, že jeho geniální znalosti ho k takovému postoji opravňovaly. Jenže Tara zas tak nadprůměrná není, ona je spíš drzá a nehorázná. Věřte, že tato hrdinka se mou oblíbenkyní nestane.
Je mi to líto, v románu Naše heslo APOKALYPSA se totiž odvíjí celkem zajímavý příběh o záměně identity a snaze o uchování rodu. Neplodná manželka najde manželovi vhodnou matku/dárkyni, inscenuje vlastní autonehodu, dohlédne na svatbu a pak bedlivě sleduje vlastní zájmy doma jako manželova zaměstnankyně, aby bylo vše v pořádku a ku prospěchu plánu. Je zajímavé, že za její postoje vůči „nové paní domu“ ji odsuzuje i její vlastní otec. Příběh je přelidněn a občas nedotažen. Postavy nemají složitých charakterů: dobrý je dobrý, zlý je zlý, drzý je drzý a hloupý je hloupý. Tara sama vyznívá jako frustrovaná osoba: asi jí něco chybí – manžel, děti, peníze? To si musí domyslet čtenář sám, ale jsem přesvědčena, že její ironizující postoj v pořádku určitě není.
Co se stylu týká, je příběh slušně rozehraný, svižný, s dostatečnou zásobou slov. Tady nemám víceméně výtek, jen tu a tam to škobrtne a nezní česky, ale jsou to jen malé prohřešky v oblasti stavby věty, jde skutečně jen o prkotiny. Trošku se mi nelíbí dělení slov a celkově grafika knihy, ale to je záležitost grafického studia a dohledu redakce, to není na vrub autorky.
V povídkách je Veronika Černucká mnohem přesvědčivější – jako kdyby jí malý prostor pomohl. Brání jí v přehršli odboček od hlavní linie, a tudíž se nemůže zamotat v slepých uličkách příběhu. Všechny povídky v Chuti na hřích mají chuť příjemného večera pod lampou. Sice bych uvítala, kdyby autorka zůstala v rodné krajině a se svými hrdiny nevyrazila do ciziny, ale jinak celkem obstála. Možná by si příště měla lépe ověřit reálie ze zemí, kam ten který případ posadí. Dnes je to totiž těžké, psát o zemi, kde člověk nezná jemné nuance života a vše odhaduje podle filmů či PR dokumentů, tedy trochu zkresleně. Ale je pravdou, že české reálie do Anglie nepatří.
Veronika Černucká patří k autorům s lehkým ironizujícím pohledem na svět, možná kdyby občas ubrala, nebyla by její hlavní hrdinka tak namyšlená a stala by se příjemnějším partnerkou knižních večerů. A právě ten lehký závan ironie v povídkách, kde nejde se rozepsat do přílišné šíře, působí osvěžujícím dojmem, kdy čtenář odpustí i lehké prohřešky v oblasti znalosti terénu.
Název: Naše heslo APOKALYPSA
Autor: Veronika Černucká
Vydáno: 2013
Stran: 224
Vydalo nakladatelství: Moba
Hodnocení: 60 %
Název: Chuť na hřích
Autor: Veronika Černucká
Vydáno: 2012
Stran: 224
Vydalo nakladatelství: Moba
Hodnocení: 65 %
Zdroj foto: www.mobaknihy.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Přesto, že se v médiích ukazuje spíše sporadicky, stále koncertuje, má své fanoušky, a v poslední době je o něj čím dál větší zájem u publika, což koneckonců dokazují i různé žebříčky našich TOP zpěváků, kde se umísťuje od května letošního roku v první pětici ...
V říjnu vydalo nakladatelství Laser debutovou knihu, psychologický hororový román, Američana Graysona Hale Historie děsu. Vydejte se na výpravu do lidské psychiky a objevíte neskutečné vyprávění.
Nejen koncerty, divadelní přestavení či plesy, ale do tradičního programu Domu kultury v Kroměříži patří i zajímavé výstavy. Pro letošní rok je připraveno celkem 13 výstav a prezentací, kdy se představí malíři a fotografové – známí a renomova...
V experimentálních prostorech NoD se během června třikrát představila divadelní reality show Rozprostřeno. Pět lidských osudů, pět večeří o tříchodových hláškách, s nejznámější českou podvečerní zábavou podoba čistě náhodná...
Dokážeme opravdu být sami sebou? A co by se stalo, kdybychom se na chvíli odpoutali od společenských norem a dělali přesně to, po čem naše mysl podvědomě touží? Proč uprostřed smrtelně vážné veřejné prezentace nezačít štěkat, nestáhnout si kalhoty, ne...
