Lepší svět v České kotlině? Čirá utopie!

Čtvrtek, 08 Květen 2014 23:00 Radka Mothejzíková

LepsiSvet perex Pojďme si chvíli dělat iluze a představme si, že máme k dispozici takřka nevyčerpatelný zdroj finančních prostředků. My sami už nic nepotřebujeme, jsme se svým životem spokojení a jedinou naší touhou je ještě někomu prospět. Vybereme si zemi, ke které máme vztah, protože odtud pocházíme a rozhodneme se, založit v Čechách nadaci s názvem Lepší svět.

Taková je tedy motivace hraběnky Marie Alžběty Joyce-Smith Ledebur, která však k uskutečnění své dokonale promyšlené vize potřebuje prostředníka. Cíleně si tedy vytipuje nadějného, osmadvacetiletého právníka Jana Kastnera, zasvětí ho do svého plánu a on její nabídku na řízení nadace Lepší svět přijme. Ačkoliv oba počítají s velkými změnami, které nastanou zejména v Janově životě, a mají nastavena velmi přísná pravidla spolupráce, situace se vyvine takovým směrem, že si to nedokázali představit snad ani v nejbujnějších snech…

Lokalitou, kde je budováno sídlo nadace a kde je plánována výstavba velkého zábavního parku, je Českolipsko, přesněji řečeno území bývalého vojenského prostoru Ralsko.
Zdálo by se, že zde nikomu nemůže vznikající a nezávisle prosperující společnost překážet, ale opak je pravdou. V oblastních i vyšších politických sférách začnou rašit spekulace, pro něž je živnou půdou závist, touha po moci a nenažranost. Tyto jedovaté výhonky vytrvale prorůstají mezi šlechtěné rostlinky vzkvétající nadace, postupně je ovíjejí a plazí se dál a dál. Jan Kastner v roli pečlivého zahradníka má spoustu práce se zachraňováním úrody a je nucen používat stále radikálnější prostředky.

Většina děje se odehrává v Čechách, v zemi zdánlivě poklidné, kde hladinu veřejného mínění čeří pouze excesy některých politiků, které po čase tak nějak vyšumí. Autor knihy nám však předkládá hlubší sondu do luhů a hájů politických stran mezi jejich lobbisty, kteří svou otrlostí a používanými prostředky mohou leckomu způsobit náhlou nevolnost. Možná se, stejně jako já, budete bránit pomyšlení na to, že to tak skutečně funguje. Zároveň však, s velkou nechutí, budete muset připustit, že ve skutečnosti to je ještě mnohem horší. Budete se rozčilovat, říkat si, jak je to všechno vůbec možné, přát si, aby se to už konečně zastavilo a hlavně, nepřestanete fandit Janu Kastnerovi a hraběnce Ledebur v jejich snažení.

Svižný styl Felixe Booma hned od prvních stránek vtáhne čtenáře do děje a provede jej poměrně krátkým, leč dostatečně výživným životním úsekem mladého právníka Jana Kastnera. Vývoj celého příběhu se sice dá celkem dobře předvídat, ale jednotlivé zápletky jsou někdy natolik překvapivé, že čtenáře donutí pokračovat ještě o několik stránek dál, aby se dobral rozuzlení. V každém případě je, sám o sobě, zajimavý i vývoj vztahu mezi Janem Kastnerem a hraběnkou Ledebur. Ne vždy dostatek znamená to, že máme všechno…

Obálka knihy je lesklá, brožovaná s částečně kolorovanou fotografií kolejí mířících do lesa. Řekla bych, že se jedná o autentický obrázek z okolí Ralska, kam svého času mířily vlaky plné ruských vojáků a těžké techniky, případně uranové rudy či kdovíjakého dalšího materiálu. Fortelný betonový přejezd kontrastuje s útlými kmeny břízek a borovic v pozadí, kde se také ztrácí koleje ve vysoké trávě. Možná podobně, jak rozdílné je pojetí cti v různých částech světa a jak se vytrácí slušnost a úcta z některých sfér naší společnosti.

Obsah a seznam jednotlivých kapitol je umístěn na konci knihy, stejně jako upoutávky na další tituly, již vydané či teprve připravované, v nakladatelství BLINKR.

Felix Boom ( Pavel Skramlík) se narodil 10.8. 1950 v Praze. Vyrůstal v České Lípě. Jako Pavel Skramlík psal knížky o sportu a pracoval jako sportovní novinář, pod jménem Felix Boom se snaží psát seriózní beletrii. Výrazně se prosadil romány Ježíš Kristus výtržník aneb Třetí zákon (2010) a Kiosek na pláži (2011). Zabrousil také do oblasti kulinářského umění provokativní Kuchařkou osamělého muže (2013).

Lepší svět