Stepař Igor Bezdieniezhnykh: „Step je tanec, který nejen vidíte, ale také slyšíte.“
Banner

Stepař Igor Bezdieniezhnykh: „Step je tanec, který nejen vidíte, ale také slyšíte.“

Tisk

Igorek 200Čeští stepaři patří mezi nejlepší stepaře světa a jedním z nich je i mistr světa Igor Bezdieniezhnykh. Ten se do „ťukání nohama“ zamiloval hned, jak ho uviděl na vystoupení, a hned druhý den se na něj přihlásil. Věnoval mu mnoho úsilí a po třech měsících byl jedním z nejlepších stepařů v jejich studiu. Zjistěte o něm i o stepu více v našem rozhovoru.


Jak se vám daří v těchto dnech? Jste nějak omezen současnou situací?

Dobrý den. V těchto dnech, se bohužel, všem umělcům moc nedaří, kvůli současné situaci a já nejsem výjimkou...

Samozřejmě, kvůli novým opatřením, které se zaměřují hlavně na kulturu, momentálně nemůžu pracovat v plném rozsahu. Nejsou teď žádné tréninky. Zrušili se semináře, mezinárodní i tuzemské soutěže a také vystoupení.

V České republice je hned několik stepařských škol. Čím si vysvětlujete oblibu stepu? Mohou za to podle vás i show typu Lord of Dance?

Co se týče Show Lord of Dance… Samozřejmě, že je tato Show naprosto úžasná. Je to skvělý zážitek vidět toto naživo, ale u Lord of Dance jde pouze o irský step. Bohužel žádná jiná podobná velká show tohoto typu není. Pokud třeba nejde o nějaký stepařský festival, kam patří závěrečná galashow všech hostujících i tuzemských stepařů, například Prague TAP Dance festival, který se konal v únoru a snad proběhne znovu v únoru 2021.

Jak je to s úspěchy tuzemských sportovců? A jaká mezi jednotlivými tanečníky a školami panuje atmosféra? Berou se jako konkurence, nebo takzvaně táhnou za jeden provaz?

Česká republika má spoustu úspěšných tanečníků. Čeští stepaři patří mezi nejlepší stepaře světa a na mezinárodních soutěžích jsou Češi vždy ve finále a převážně na bedně.

Obecně mi přijde, že mezi školami a tanečníky panuje přátelská atmosféra. Na mistrovství České republiky je zdravá konkurence, protože do mezinárodních soutěží se pak dostanou jen ti nejlepší z ČR. Přijde mi, že všichni “táhnou za jeden provaz”. Podporujeme se navzájem.

Liší se nějak čeští stepaři od těch zahraničních? Jaké jsou vaše zkušenosti?

Určitě ano. Nejde jen o stát, ale každá škola má svůj styl, který předává svým žákům trenér. Každý trenér má svůj vlastní styl a je to hodně vidět jak na českých tak i mezinárodních soutěžích. Ani já nejsem žádná výjimka.

Kdy jste vy začal se stepem a co vás k němu přivedlo?

Ke stepu jsem se dostal v roce 2006. Byla to náhoda. Věnoval jsem se tehdy lidovému tanci. Na jednom z vystoupení našeho studia jsem viděl poprvé step. Byl to syn mého trenéra lidovek. Později jsem zjistil, že můj trenér vyučuje i step. Do toho “ťukaní nohama” jsem se ihned zamiloval a hned druhý den jsem se přihlásil na step.

Měl jste hned jasno, že se chcete věnovat stepu, nebo jste přemýšlel i nad jinými disciplínami? Jak vzpomínáte na vaše začátky?

Před tím než jsem se rozhodl, jsem vyzkoušel více tanečních technik. Lidový tanec, společenský tanec, modernu i hip hop. Od té doby co jsem se přihlásil na step, mi bylo hned jasné, že tomuto stylu tance se chci věnovat naplno.

Vzpomínám si, jak jsem se do stepu zamiloval a po 3 měsících jsem byl jedním z nejlepších stepařů v našem studiu. Samozřejmě díky velkému množství hodin a úsilí, které jsem tomu věnoval.

Kolik času jste tehdy věnoval tréninkům a jak je to dnes?

Na začátku jsem se věnoval stepu cca 10 hodin týdně a z toho jsem měl 6 individuálních hodin. Pokud jsem se připravoval na soutěž tak ten počet hodin se výrazně navýšil na přibližně 18-20 hodin týdně.

Nyní hodně učím a věnuji svůj čas převážně svým žákům. Využívám ale vždy možnosti naučit se nové věci od zahraničních lektorů na seminářích. Také věnuji čas sám sobě, když se připravuji na soutěž a to přibližně 7 hodin v týdnu což ale není moc...

Máte za sebou mnoho úspěchů, jaká k nim byla cesta? Můžete nám prozradit nějaký nezapomenutelný zážitek ze soutěží nebo vystoupení?

Jako vždy, jediná cesta k úspěchu jde pouze přes velkou dřinu. Ten kdo hodně trénuje, bude vždy úspěšný v jakékoliv disciplíně. Věnoval jsem stepu hodně času a vzdělával jsem se od zahraničních lektorů převážně z Ameriky. Takže hlavní cestou k úspěchu je rozvoj, vzdělání, zlepšování a velká dřina. Nezapomenutelný zážitek byl, když jsem se v roce 2016 stal, poprvé, vicemistr světa. Má píle měla smysl.

Co byste doporučil těm, kteří přemýšlí, že by se stepu začali věnovat? Je to nějak omezeno věkem? Kdy je nejvhodnější začít?

Ať to určitě zkusí. Hned se do toho stylu tance zamilují! Na první, ukázkovou lekci, nemusí mít ani stepky. Step není omezený věkem. Začít můžou malé děti od 5 let nebo starší lidé a to klidně i v 50 nebo více letech. Samozřejmě, že čím dříve se začne tím lépe.

A může se do stepování pustit i člověk, který nemá cit pro rytmus? S jakou hudbou je step vlastně spojen?

U stepu člověk ihned pozná, jestli má nebo nemá cit pro rytmus, protože step je unikátním tanečním stylem. Je to tanec, který nejen vidíte, ale také slyšíte. Proto cit pro rytmus do sebe dostanete hned. V dnešní době to není vázané na konkrétní styl hudby. Step muže být spojen s jazzovou, klasickou i se současnou popovou hudbou.

Čím se ve výuce začíná? A co je na stepu obecně nejtěžší?

Začíná se tzv. “Basics” ty nejdůležitější kroky na které pak navazují další údery. Důležitá je práce s přenášením váhy kdy na danou nohu v daném momentu máte přenést váhu. Taky je velmi důležitá terminologie. Ve stepu má každý úder vlastní název a je důležité vědět, jak se který úder jmenuje. Nejtěžší je dostat rychlost do nohou. Ale tu rychlost do sebe dostane, časem, úplně každý. Také je těžké si pamatovat kroky, zvlášť když děláte nějakou krátkou sestavu.

Igorek

Prozraďte nám na závěr, kde mohou naši čtenáři narazit na step, kde se na něj mohou přijít podívat?

Tak pokud to chcete zkusit a naučit se stepovat, rozhodně doporučuji studio, ve kterém učím. A to je TAP Academy Prague. Máme skvělý tým úžasných lektorů. Všichni trenéři jsou mistři světa. Pokud se chcete přijít podívat na vystoupení, tak asi zatím těžko říct, kdy nějaké vystoupení bude, kvůli současné situaci… Momentálně nejsou žádné představení. Uvidíme, jak to bude dál.

Všichni doufáme, že se situace časem zlepší a budeme moci plánovat nová představení atd.

Děkuji za rozhovor.


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Lenka Blaze. Musí to být téma, které v sobě potřebuju uzdravit sama

Snímek obrazovky 2025-11-23 124942

Lenka Blažejová je grafička a autorka velmi neobyčejných knih. Její tvorba je autentická nejen tím, že si knihy vydává úplně sama, jen za pomoci v...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Seriál k měsíci čtenářů: Knihovny pro K21, Olomouc

brezen-mesic-ctenaru 200Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...


Výtvarné umění

Jiří Bouda oslávil osemdesiatiny

JiriBouda perexVýznamné životné jubileum, 80 rokov, slaví dnes, 5. mája, popredný český výtvarník, akademický maliar Jiří Bouda. Stále je však výtvarníkom s nevyčerpateľnou energiou a tvorivou aktivitou a o grafiky ktorého je medzi zber...

Divadlo

Pan Polštář sice nezahřeje, ale rozhodně nenudí

polstar200Na policejní vyšetřovnu je dovlečen spisovatel, který si myslí, že důvodem je obsah jeho povídek, ve kterých se pravděpodobně provinil proti hlubokému totalitnímu režimu, a je připraven přiznat cokoliv, jen aby jeho povídky zůstaly nedotčené. Pravda...

Film

Be2Can se záhy rozletí po celém Česku

Be2Can perexZ řady filmových přehlídek, které se u nás konají, vyniká zejména BE2CAN, shrnující filmy oceněné (nebo aspoň uvedené) na předních evropských festivalech – v Benátkách, Berlíně a Cannes. Přesněji napsáno: spatříme ty snímky, které zakoupila distrib...