Banda 1: Karty jsou rozdaný

Neděle, 07 Duben 2013 04:00 Martin Žatecký

banda karty jsou rozdany200 Jméno světového komiksu Garth Ennis (Hitman, Punisher, Preacher) spolu s Darickem Robertsonem (Transmetropolitan, Fury) nám přináší příběhy jednoho uskupení, které nemá obdoby.

Francouz, Řezník, Mateřský mlíko, Hughík, jenž byl vytvořen podle slavného britského herce Simona Pegga, jehož úvodník naleznete na začátku knihy, a Ženská tvoří takzvanou Bandu. Tato Banda dohlíží na neřesti superhrdinů v americkém New Yorku. Hlavním zájmem naší Bandy je skupina zvaná Týpci. Jedná se o hrdiny se zálibou v častém sexuálním ukojení a neberou při tom ohled na běžné smrtelnice trpící při těchto praktikách. Naše strážná policie, jež na ně dohlíží, se rozhodne jít jim řádně po krku. Kromě této hlavní dějové linie se objevuje ještě takzvaná Sedmička s pěkně prasáckým vedením. Zkrátka superhrdinové působí převážně jako herci hrající v pornu ve srandovních cirkusových oblečcích, zatímco tvrdá Banda jim chce pořádně nakopat zadky. Ptáte se, jak se jim ale mohou vyrovnat, když superhrdinové bývají přece tak silní? To vám neprozradím. Co vám však dám jako ochutnávku je situace, kdy do Sedmičky má přibýt nový člen, Hvězdička, strašně hodná holka, od níž se ale vyžaduje orální sex, aby mohla být přijata. Takže pak se ani nedivíte, že takovýmto a jim podobným superhrdinům chtějí členové Bandy dát pár hodně tvrdých ran, aby se vzpamatovali.

Při čtení jsem měl pocit, jako bych scénář psal já sám nebo nějaký můj kamarád, protože výrazy jako cajk nebo to mi ho vyndej slyším na každém rohu mezi svými vrstevníky dnes a denně. Kresba je neskutečná. Rozdrcené obličeje, barvy, detaily, všechno sedí jako pozadí na hrnec. O vtipné hlášky i drsňácký humor zde taky není nouze. Fanoušci nahotinek si také přijdou na své. Jde vidět, že některé kreslíře tvoření určitých věcí baví možná i víc, než je zdrávo. Ale samozřejmě to je jen dobře, protože pak všechno vypadá realisticky, profesionálně i anatomicky správně.

Nemám, co bych vytkl. Opravdu špička komiksového ledovce. Od začátku do konce jsem měl úsměv na tváři nebo jsem byl plný očekávání, jak to bude pokračovat. Určitě to u mě ze žebříčku z prvního místa sesadilo i prvního Punishera, při nejmenším se tato dvě díla o jedničku mezi sebou urputně perou. Za mě absolutorium.

banda karty jsou rozdany