Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Dávno, dávno již tomu, co se mi dostala do rukou kniha, kterou bych přečetla jedním dechem, kvůli které jsem obětovala spánek. Dlouho jsem po dočtení jedné kapitoly neprotírala usilovně unavené oči a neříkala si „tak ještě jednu a potom už půjdu určitě spát“, a zas a znova to porušila. A kteráže kniha to dokázala, že jsem nebyla schopná přestat číst? Mrazivé léto z pera Manuely Martini.

Ač název knihy obsahuje slovo mrazivé, příběh se odehrává během jednoho léta, konkrétně letních prázdnin, na horkém španělském pobřeží. Hlavní hrdince, patnáctileté Lyře, právě začínají letní prázdniny a vypadá to, že je stráví sladkým nicneděláním na pláži s přáteli Beou, Oliverem a Patrickem, které občas proloží hádkou se svou matkou. Ale to jen občas, když se náhodou ty dvě potkají doma, protože Lyřina matka tráví hodně času se svým přítelem Danielem. Žár letních dnů zchladí zpráva o zmizení spolužačky Piy, která je o několik dnů později nalezena zavražděná na odlehlém místě. Tato událost a současně i seznámení s poněkud tajuplným Leanderem zničí letní idylku a způsobí, že se začne na povrch prodírat pohnutá neobjasněná událost z Lyřina dětství.

Motiv příběhu nepostrádá nic z toho, co by měl husí kůži nahánějící thriller obsahovat. Ale současně chybí něco „nového a neotřelého“, co by dokázalo Mrazivé léto vyzdvihnout nad kvanta podobných knižních titulů. Zločin, tajemný muž vynořující se odněkud, správná hlavní hrdinka se zvědavým nosem a podporou přátel, ze kterých se vyloupne jeden nejbližší, nejlépe opačného pohlaví, aby bylo zajištěno jiskření či náznak hlubšího citu – vše do sebe zapadá bez zádrhelů, příběh příjemně plyne. Kostlivci v rodinné skříni, hluboko pod nánosem času a zapomnění, představují osvědčené koření každého detektivního příběhu. A závěrečné rozuzlení a boj o holý život jen kopírují osvědčené schéma thrillerů či detektivek.

Oprašování tragické události z doby Lyřina dětství, stejně jako nové informace ohledně spáchaného zločinu na spolužačce Pie se vynořují postupně a ve vyrovnaných rozestupech a v úměrném dávkování. Takže nehrozí, že je čtenáři již po přečtení čtvrtiny knihy jasné, co se bude dál dít. Maximálně tak čtenáři detektivek s hodností ostříleného mazáka. Vzhledem k tomu, že je titul Mrazivé léto určen náctiletým, kteří pravděpodobně nepřelouskali velké množství detektivek, nemusí pro ně být děj nezáživný a lehce předvídatelný.

Trochu mě zarazil „pohádkový“ konec příběhu, konkrétně stav, kdy Lyra vezme na milost přítele své matky a všichni najednou připomínají reklamu na šťastnou rodinu. Stejně tak Lyra „procitne“ a přestane marně toužit po Oliverovi, který o ni nestojí. Když si ale uvědomím, jak starým čtenářům je kniha určena, říkám si, že není na škodu jim předčasně brát iluze o uskutečňujících se happy endech a úspěšných vyřešeních všech možných životních peripetií.

Ač není Mrazivé léto žádné převratné dílko, určitě čtenáře chytne a nepustí. Léto už je sice pryč, ale vřele tento titul doporučuji přibalit dospívajícím milovníkům nebo milovnicím thrillerů do plážové tašky během příštího léta. A doporučuji při čtení na pláži či kdekoliv jinde na slunci pravidelně měnit polohu, protože jinak hrozí spáleniny od slunce. A pokud čtenář nechce čekat na léto, má náplň na jeden, maximálně dva dlouhé zimní večery.

Název: Mrazivé léto
Autor: Manuela Martini
Žánr: thriller, román pro mládež
Vydáno: 2012
Stran: 174
Vydalo nakladatelství: Fragment
Hodnocení: 50 %

Zdroj foto: nakladatelství Fragment