Povídkový triptych Na konci dne je plný hořkosti ze zmařených vztahů

Útlá knížečka Na konci dne od autorky novely Takové maličkosti Claire Keeganové mě velmi mile překvapila. Původně drobná knížka hodící se do vlaku, kde netíží v kabelce, mě potěšila, a to rozhodně nejen tím, že jsem k jejímu přečtení díky větším písmenkům nepotřebovala brýle. Každý víme, jak těžké je někdy se začíst a zjistit, jak moc se nám kniha líbí, či nelíbí. V případě těchto tří povídek jsem se začetla okamžitě a musím uznat, že autorka píše skutečně mistrovsky. U povídek mi někdy vadí, že jsou tak krátké a nemají pokračování, tady to nevadilo. Bylo brilantním způsobem sděleno vše, co být sděleno mělo.

Když si dáte dobrou čokoládu, obvykle u jednoho čtverečku nezůstane a chcete pořád víc. Mistryní krátkých útvarů, ať už povídek či novel, je však Claire Keeganová, která dokáže nemožné. Stačí málo, je tam všechno a dokonale vás to nasytí, že nechcete více. Víte, že už je konec a bylo to velmi intenzivní, dobře propracované, čtivé, s perfektním vyjádřením každého detailu. Nedokážu její psaní blíže ohodnotit, ale pocitově vím, že je to výborné. Autorka umí dokonale popsat úplně obyčejnou a všední věc, rozehrává příběhy, které o něčem jsou a nutí čtenáře k zamyšlení.

Všechny tři uvedené povídky: Na konci dne, Pomalá, bolestná smrt a Antarktida, se týkají vztahů. Čiší z nich taková hořkost, někdy nenávist k druhému pohlaví, jindy smířenost s tím, že je člověku lépe samotnému. Autorka ukazuje spíše odvrácenou stranu vztahů, které jsou něčím patologické, ať už z nich pramení zklamání, potřeba lásky, žárlivost, potřeba narušit vztahový stereotyp nebo touha někoho vlastnit. V první povídce se setkáváme s mužem, který ve své osamělosti vzpomíná na to, jak mu nevyšel vztah, čtenář se může zamýšlet nad možnými příčinami a vnímat hořkost hlavní postavy i jakousi nenávist k ženám, které ho opustily, přičemž si uvědomuje svou vlastní potřebu nezávislosti a kruté rozčarování nad tím, že by se ve vztahu a spolužití musel někomu přizpůsobovat. Ukazuje v zásadě člověka, který není schopen opravdové lásky. V druhé povídce osamělá spisovatelka na výletě ventiluje svoje pocity vůči nově příchozímu muži vstupujícímu do jejího soukromí při návštěvě, kdy si uvědomuje, že je ten muž vlastně svým chování pro ni odporný. Třetí povídka s otevřeným koncem ukazuje to, jak se ženě toužící po vzrušení z nevěry tento její plán krutě vymstí a ukazuje povahu osamělého muže, který odmítá respektovat potřeby někoho jiného než sebe samého.

Tuto knihu doporučuji určitě k přečtení, oceňuji kvalitu a zajímavé téma, hodnotím vysoko.

Anotace:

V trojici brilantních povídek Keeganová zkoumá různé podoby vztahů a příčiny toho, co je narušuje a ničí. V titulním příběhu Na konci dne nás seznamuje s mužem, který tráví dlouhý víkend osudovým přemítáním nad ženou, s níž by mohl strávit život, jen kdyby se byl kdysi zachoval jinak, než jak se stalo. V následující povídce Pomalá, bolestná smrt sledujeme spisovatelku na rezidenčním pobytu v přímořském domě literáta Heinricha Bölla. Její pobyt ovšem naruší příjezd akademika, který ji vnucuje nejen svoje názory, ale také samu svou přítomnost. Třetí příběh Antarktida věnuje autorka vdané ženě, která odjíždí z města s jasným cílem: Zjistit, jaké to je, vyspat se s jiným mužem. Plány se nevyvíjí tak, jak si představovala, a ona končí v sevření majetnického cizince.

Každý z příběhů sleduje jiný osud, přesto je všem společné téma pokřivených vztahů a zkoumání toho, co mezi ženy a muže klade překážky. Ať už jde o nedostatek štědrosti, tíhu očekávání či přítomnost hrozícího násilí. Na první pohled nenápadné povídky jsou hluboké, silné a zůstanou ve čtenářích ještě dlouho po přečtení poslední stránky.

O autorce:

Claire Keeganová (*1968) vyrostla ve velké katolické rodině na farmě v chudém irském hrabství Wicklow. Vystudovala anglickou literaturu a politologii na Loyola University v New Orleans a následně získala magisterský titul v oboru tvůrčí psaní na University of Wales a titul z filozofie na dublinské Trinity College. Už její první kniha povídek Antarctica (Antarktida, 1999) se stala čtenářskou senzací a byla vyznamenána několika prestižními literárními cenami v Evropě i v USA, obdržela za ni též Rooneyho cenu za irskou literaturu. Mnohých ocenění (např. cenu Edge Hill Prize za nejlepší sbírku povídek vydanou na Britských ostrovech) se dočkala také následující sbírka Modrá pole (česky 2009) a kratší novela Třetí světlo (česky 2011), zařazená britským deníkem The Times mezi padesát nejlepších beletristických děl vydaných v 21. století a získala cenu Davyho Byrnese. Zatím poslední autorčin titul Takové maličkosti (PROSTOR 2023) se probojoval na seznam šesti knih nominovaných na Man Bookerovu cenu 2022 – coby nejkratší próza v historii jejího udílení, a také se objevila v užším výběru ocenění Rathbones Folio Prize. Dále získala Orwellovu cenu za politickou fikci a Kerryho cenu za irský román roku. Je držitelkou titulu Žena roku za literaturu v Irsku 2022 a Autorka roku 2023. Díla této irské spisovatelky byla přeložena do třiceti jazyků včetně čínštiny, hebrejštiny a turečtiny.

Na konci dne