Průsečík. Vynikající detektivní román známého politologa Jiřího Pehe

Pondělí, 30 Březen 2026 10:36 Taťána Kročková

prusecik-P Jestli mě za poslední dobu zaujal nějaký autor, je to právě Jiří Pehe. Jeho romány jsem v minulosti neznala, ale od chvíle, co jsem si přečetla ten nejnovější, Zprávu posledního člověka, věděla jsem jistě, že chci číst i ty další. Jednou ze starších knih je i Průsečík, perfektně vystavěný detektivní příběh s prolínáním paralelních realit. Vřele doporučuji! Knihy tohoto autora vydavá nakladatelství Prostor.

Stárnoucí vysokoškolský pedagog a projektant Tomáš je šťastně ženatý s Terezou a má za sebou, i před sebou, slibnou kariéru. Rozhodujícím momentem jeho života se stává jeho pracovní cesta do Mnichova, kde má strávit pár měsíců. Odjíždí však se svou o patnáct let mladší milenkou Karlou, o níž manželka neví. Cestou se pomilují v lese a krátce nato je potká vážná dopravní nehoda, která změní osudy všech hlavních postav knihy. Autor brilantně vykresluje několik paralelních realit, v nichž se ukazuje, jak příběh pokračoval dál. Při nehodě záhadně zmizí Karla. Tomáš, který se ocitl na pokraji smrti, se po třech měsících v kómatu přiznává manželce k nevěře a společně s policisty pátrá po tom, co se vlastně stalo. Vypadá ovšem jako blázen, protože nic nenasvědčuje k tomu, že by v autě vůbec s někým jel. Mezitím se ale ve vyprávění dozvíte, co se stalo s Karlou a příběh dostává nečekanou kriminální zápletku a objevuje se i jasné prolínání několika paralelních realit. Příběh se odehrává na počátku 90. let 20. století.

Kniha mě velmi příznivě překvapila, nemohu dále vyprávět děj či naznačit, co bylo dál, protože nechci budoucím čtenářům této knihy prozradit další překvapivé skutečnosti, odhalení i pointu. Každopádně už jako v minulé autorově knize se mi líbí důkladná introspekce hlavní postavy, myšlenky a filozofický ráz jeho románů, jsem si jistá, že i autobiografie, které se asi částečně žádný autor nevyhne, kdy čerpá střípky ze svého života, kterým dodává jistou poutavou fikci. Samozřejmě Peheho romány provází i jisté politické střípky naznačující a vykreslující dobu, v níž se příběh odehrává. Tentokrát román obohacují také sny hlavní postavy Tomáše a celkově musím uznat, že je kniha zase i perfektně psychologicky vykreslená, co se týká postav a jejich prožitků. Jiří Pehe je pro mě vynikající spisovatel s jedinečným vypravěčským stylem, který mi velice sedí. Takže se těším na další knihy, které jsem od něj ještě nečetla a věřím, že bude psát dál. Tento známý politolog má na kontě i jiné, politické, politologicky a filozoficky orientované knihy, a momentálně je poradcem prezidenta Petra Pavla, ale věřím, že si najde čas na psaní dalších románů, protože by byla škoda, kdyby už nic dalšího nevydal!

Podívat se můžete i na recenzi knihy Zpráva posledního člověka a Tři tváře anděla.

prusecik-