Podivínský Tim Burton se vrací do kin s Temnými stíny

Podivínský Tim Burton se vrací do kin s Temnými stíny

Tisk

altTim Burton patří k nejosobitějším režisérům celého Hollywoodu. Jeho filmy vždy oplývají zvláštním kouzlem a jsou fanoušky velmi očekávány. Podobně tomu je i u jeho nejnovějšího počinu, fantasy komedie Temné stíny.

 

Ta vypráví o prokletí poněkud podivínské rodiny Collinsů. To nepřímo způsobil synek Barnabas, do něhož se zamilovala vášnivá Angelique Bouchard. On však její lásku povýšeně odmítl, a jelikož Angelique byla čarodějnice, proklela ho, jeho milenku usmrtila a z něho samotného udělala upíra, upálila zaživa a pohřbila hluboko v zemi. O dvě stě let později je ovšem Barnabas omylem oživen dělníky provádějícími stavební práce a okamžitě se vrací na své panství. To je ale logicky úplně jiné než za jeho života a rodinná firma teď stojí před krachem a zdá se, že na vině je nesmrtelná Angelique. A hrdý potomek tohle nemůže nechat jen tak.

Po přečtení synopse je vám asi jasné, že tohle je typicky burtonovské téma, díky němuž je diváky milován. Přiznám se, že po komerčně veleúspěšné, leč (alespoň pro mě) poněkud sterilní Alence v říši divů, jsem byl docela rád, že se Burton znovu vrací na svou oblíbenou půdu. A od začátku je vidět, že je mu na ní dobře a nezapomněl vůbec nic z režijního řemesla.

Od prvních minut je zcela jasné, že tento film se nemůže brát vážně. O tom svědčí už zvolená stylizace záměrně přesvícených scén, až kýčovitých kulis a lehce přehrávajících herců. Vzdálená podobnost některým starším kouskům z třicátých let rozhodně není náhodná. Z tohoto hlediska film funguje na výbornou. Taktéž proti výpravě, kostýmům a výtečné atmosféře nelze mít větších námitek.
 alt


Stejně tak herci si jsou dobře vědomi toho, co se po nich chce a odvádí skvělou práci. Těžko si představit snímek Tima Burtona bez jeho věrného přítele a dvorního herce Johnnyho Deppa, tudíž i zde ho uvidíte. A pochopitelně v titulní roli upíra Barnabase. K jeho výkonu se dá říct asi jen to, že je to prostě typický Depp. Přesný, charismatický a vtipný zároveň. Skvěle ho doplňují i po dlouhých letech výborná Michelle Pfeiffer, která si dovede udělat legraci ze svého pokročilého věku, stále lepší a krásnější Chloë Moretz a také Helena Bonham Carter (takto režisérova manželka). Neméně vynikající je i Eva Green jako Angelique, z níž i přes cílené přehrávání vyzařuje respekt a svým způsobem strach a za kamarádku byste ji rozhodně nechtěli. Navíc tu prokazuje dosud netušený obrovský komediální talent. K samozřejmostem také patří podařený soundtrack Dannyho Elfmana (také stálý režisérův spolupracovník), který je stejně odlehčený jako celý film a nevalí tak na diváka žádné velké kompozice.
 
Zásadní problém nastává ve scénáři. Ten se mi nezdál být úplně nosný a na dvě hodiny to tak nějak nestačí. Při tom Burton v mnoha chvílích dokazuje, že je pořád plný invence a umí diváka překvapit. Typickým příkladem je třeba nesmírně originální milostná scéna, která je i přes veškerou nevážnost nabitá takovým množstvím erotiky, že by někteří kolegové mohli závidět. A takových vychytávek je tu víc. Taktéž většina vtipů bez problémů funguje, i když z potenciálu člověka, který dvě stě let spí a pak se probere do úplně jiné doby, se možná dalo vytěžit ještě trochu víc. Máte-li ale rádi morbidnější vtípky, rozhodně si nelze stěžovat.

alt

O to větší škoda je, jak příběh drhne. Připomíná kombinaci už jednou viděného (např. starší Burtonův kousek Beetlejuice nebo podobně laděná duchařina Smrt jí sluší Roberta Zemeckise) a nepřináší nic moc nového, co by zaujalo. Paradoxně to je největší slabinou Temných stínů. Mají našlápnuto velmi slušně, jenže s přibývajícím časem působí dost křečovitě a nedokáží to zakrýt ani již zmiňované režijní nápady. Některé zvraty mi přišly až příliš vynucené a chtěné a celkově taktéž překombinované. S blížícím se závěrem, který se proměňuje pouze v samoúčelnou přehlídku speciálních efektů, jsem se přistihl, že už se na hodinky dívám víc, než by bylo zdrávo, což určitě není dobré znamení. Prokrácení o takových dvacet minut by výsledku určitě pomohlo.

alt

Po příliš konvenční (a co si budeme povídat také značně disneyovské) Alence v říši divů se Tim Burton vrátil k látce, která mu svědčí a s níž se celosvětově proslavil. A i když je tu vidět jeho typický rukopis, možná příliš velká očekávání a nepřílišná originalita způsobily to, že ve mně přetrvává spíše pocit rozčarování a ne úplně využitého potenciálu. Tak snad příště, Time.     

Temné stíny / Dark Shadows
Žánr: Fantasy komedie
Režie: Tim Burton
Scénář: Seth Grahame-Smith
Hrají: Johnny Depp, Michelle Pfeiffer, Helena Bonham Carter, Eva Green, Jackie Earle Haley
Hodnocení: 60%
Premiéra v ČR: 10. května 2012
Do našich kin přináší společnost Warner     

Zdroj foto: Warner Bros


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Dětem může pomoci i čtení o smutku

ivana janisovaRozhovor se spisovatelkou a dětskou psycholožkou Ivanou Janišovou.

...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Každý věříme v nějakého strýčka z Ameriky

strycek z amerikyFilmovou tvorbu Alaina Resnaise, letos již devadesátiletého, odjakživa provází zájem o formální experiment a nejednoznačnost výkladu, v posledních letech prolnutý do průzkumu divadelního tvaru. Důležitým mezníkem se...


Literatura

Zvířata v Hitlerově říši

Zvířata v Hitlerově říšiNěmecký novinář Jan Mohnhaupt napsal knihu zaměřenou na dlouho přehlíženou historickou oblast – nečekaně pestrou roli zvířat ve třetí říši. Vysvětluje například, proč byla hned ...

Divadlo

Švandovo divadlo natáčí povzbudivá videa, divákům je nabídne na sociálních sítích

Svandovo divadlo200Povzbudit, zlepšit náladu, zaměřit pozornost k dobrým věcem v životě a také neztratit kontakt s diváky. To je smyslem videí, která začali natáčet tvůrci a herci z pražského Švandova divadla.

...

Film

F. A. Brabec: “ Každé „své“ filmové dítě miluji.”
ImageF.A.Brabec se v současné době kromě svých filmových projektů zabývá výukou mladé generace kameramanů na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Jeho ateliér kamery je jeden z nejnavštěvovanějších, protože o své...