Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Po neúspěšném pokusu o sebevraždu mladý reklamní textař Hanio Jamada nabídne svůj život na prodej formou inzerátu v tokijském bulvárním deníku. Brzy se začínají ozývat různí zájemci se stále bizarnějšími nabídkami. Jak se sluší a patří pro četbu na pokračování, Mišima na rozdíl od zdlouhavých ušlechtilých úvah, které používá ve svých „seriózních“ románech, napsal tuto novelu formou rychlého sledu krátkých kapitol, ve kterých se hlavní hrdina dostává do řady absurdních situací s atmosférou, která snese srovnání s Tarantinovým filmem „Pulp Fiction“.

Jedná se o groteskní až surrealistický příběh plný pitoreskních postav, ve kterém Jukio Mišima (na prvním snímku) využívá satiru a černý humor ke zkoumání některých témat, která ho zaměstnávala v jeho tvorbě po celý život: smrti, krásy a erotiky.

Původně byla novela Život na prodej (Inoči urimasu) v roce 1968, tedy jen dva roky před jeho šokující sebevraždou, publikována na pokračování v časopisu Playboy Šúkan. V prosinci téhož roku byla vydána jako kniha.

Jukio Mišima

Jukio Mišima (vlastním jménem Kimitake Hiraoka, 1925 – 1970) získal svou tvorbou se sklony k hédonismu, tělesné kráse a erotismu, a také svými politickými názory pověst kultovního, ale kontroverzního autora.

Mezi jeho nejznámější díla patří například romány Zpověď masky (Kamen no kokuhaku), Zakázané barvy (Kindžiki), Tajné radosti (Hihjó) nebo Zlatý pavilon (Kinkakudži). Psal také velmi populární eseje a povídky. Je autorem několika desítek divadelních her, některé z nich sám režíroval, v některých osobně hrál. Spolupracoval také na několika filmech natočených podle jeho děl, v roce 1965 natočil autorský film Láska k vlasti (Júkoku).

V posledním desetiletí života se věnoval bojovým uměním, účastnil se vojenských cvičení japonských sil sebeobrany a založil dokonce soukromou “armádu“ Tate no kai (Společnost štítu) na obranu tradičních japonských hodnot. 25. listopadu 1970 vnikl do hlavní kanceláře japonských sil sebeobrany a po vášnivém projevu na podporu svých nacionalistických názorů a požadavků, který se setkal s výsměchem většiny přítomných, spáchal rituální sebevraždu seppuku.

Osobnost a dílo Mišimy lze v kontextu poválečné japonské kultury považovat za jedinečný fenomén, který významně přispěl k tomu, že japonská moderní literatura začala být Západem vnímána nejen jako rovnocenná, ale i inspirující.

Jan Levora

„Novela japonského spisovatele Jukia Mišimy Život na prodej byla původně publikována na pokračování v časopisu Playboy Šúkan v roce 1968, tedy jen dva roky před autorovou šokující sebevraždou. V prosinci téhož roku byla vydána jako kniha,“ říká překladatel Jan Levora (na posledním snímku).

„Jako mnoho významých spisovatelů, i Mišima rozdělil svoji literární tvorbu na dvě části. Jeho „klasické“ romány představovaly poměrně rozsáhlá díla, v nichž vyjadřoval a obhajoval nejen své nacionalistické pravicové politické názory, ale i hluboké úvahy k obecným lidským otázkám.

Život na prodej patří na rozdíl od těchto „závažných“ prací mezi seriálové romány a novely, které sám Mišima nazýval „drobnými díly“. Takových próz napsal za svůj život celkem dvacet a tato novela byla ta úplně poslední z nich. Po opětovném vydání v japonštině v roce 2015 se stala překvapivým bestsellerem a v roce 2018 byl podle ní natočen také úspěšný televizní seriál. Spolu s dalšími nedávnými vydáními Mišimových dosud méně známých próz přispěla tato kniha v Japonsku i v zahraničí k nové vlně zájmu o tohoto bezesporu zajímavého autora.

Jedná se vlastně o existencialistický thriller, který s černým humorem na pomezí grotesky paroduje horory a špionážní romány, zesměšňuje mezinárodní zločinecké syndikáty a pohrává si s přímočarými odkazy na detaily z populárních filmů své doby. Vážně se přitom zabývá i zásadním tématem filosofie, tématem lidského bytí a lidské svobody, včetně vlivu člověka na svobodné rozhodnutí vlastní život ukončit. Tyto otázky dokáže Mišima zarámovat do zápletek, která jsou pestré, svižné a často záměrně až přitažené za vlasy. Mnohé zde má kořeny v japonské kultuře, společnosti a historii, od rituálních forem chování až třeba po tradici společné sebevraždy milenců. Vnímání příběhu a v něm obsažených úvah o životě a smrti je nezbytně ovlivněno skutečností, že autor ukončil svůj život jen o dva roky později již zmíněnou spektakulární rituální sebevraždou seppuku.

Překládání této knihy mého velice oblíbeného autora bylo pro mě výzvou, zábavou, hrou, ale občas také nevýslovným trápením, když jsem se na nějaké zmínce o okrajové postavě nebo události z japonské historie či kultury zasekl třeba i na několik dní a nevěděl si vůbec rady jak dál. Právě u této novely se vyskytlo takových míst poměrně hodně, takže někdy to bylo doslova detektivní pátrání po souvislostech, jménech a faktech. Na druhou stranu, právě tohle mě na překládání baví a obohacuje nejvíce. Doufám, že v budoucnu dostanu příležitost představit českým čtenářům i nějaké další Mišimovy romány nebo novely.“

Zdroj foto: archiv a ARGO