Nakladatelství Anag u nás vydává knihy oblíbeného německého spisovatele Sebastiana Fitzeka a tentokrát jeho fanoušky nenechalo dlouho otálet. Sotva jsem dočetla Dárek, pár dní na to vyšel titul Cesta domů.
V prvé řadě musím pochválit grafickou stránku knihy, především její nápaditost. Obálka je černá jako noc, jméno autora i název knihy musíte až trochu hledat, ale v jejím středu se nachází prořízlé okénko. Pod ním prosvítá silueta ženy na stříbrném pozadí. S tím jsem se ještě nesetkala a opravdu mě to fascinovalo, stejně jako grafické ztvárnění předělů kapitol vypadají dobře při pohledu na knihu seshora.
Zatímco v minulé knize Sebastian Fitzek pracoval s motivem analfabetismu, nyní mu byla inspirací takzvaná služba telefonického doprovodu. Ta slouží především opuštěným ženám, které se bojí v noci cestou domů a potřebují mít někoho na lince. Myšlenka pochází ze Stockholmu, kde jsou v roli operátorů přímo policisté, v Německu a jiných zemích pak jde o dobrovolníky.
Děj začíná v okamžiku, kdy v sobotu krátce před půlnocí Jules Tannberg příjímá hovor od Klary. Tato mladá žena má strach, že ji pronásleduje psychopat, který před několika týdny napsal krví na stěnu ložnice datum: den její smrti! A tento den právě začíná…
Kromě výše popsané telefonní linky je nosným tématem také domácí násilí. Je neuvěřitelné, čeho všeho jsou partneři mezi sebou schopni. Některé popisy jsou opravdu brutální a člověka mrazí hlavně z dopadů na psychiku a opravdu se musí nad vším zamyslet. Během čtení jsem vzpomínala na ostatní tituly dotýkající se tohoto námětu a na mysl mi přicházela například kniha V rouše beránčím zabývající se původem násilí.
O tom, že Sebastien Fitzek opravdu umí psát, už jsem se přesvědčila u minulé knihy. Čtenáře dokáže velmi rychle uvést do děje a servírovat mu jak napínavé, tak neuvěřitelné a mrazivé scény. A když už si pak na vše zvykne, má dojem, že to vše vede k cíli, tak přijde zvrat, a to pořádný. Až máte opravdu chuť po dočtení začíst znovu první stránkou a zjišťovat, co že vám to uteklo. Tohle je na tomto autorovi opravdu kouzelné a může za to, že jeho knihy v člověku chvíli rezonují a rozhodně udělají dojem.
Sebastian Fitzek se narodil 13. října 1971 v Berlíně. Studoval práva, pracoval jako šéfredaktor a programový ředitel pro několik rozhlasových stanic v Německu. Jeho první velká zkušenost s psaním byla s Jürgenem Udolphem jako jeho spoluautor. Od roku 2006 píše psychologické thrillery, ze všech se staly bestsellery. Byly přeloženy do 20 jazyků, některé by měly být i zfilmovány. V nakladatelství Anag vyšly psychothrillery Balíček, Terapie, Pacient, nejnovější Cesta domů a připravuje se titul zaměřený na pozitivní myšlení s názvem Ryby, které lezou na stromy – kompas pro velké dobrodružství jménem život. Sebastien Fitzek je ženatý od roku 2004, má tři děti a žije v Berlíně. Píše knihy a do novin a patří mezi nejúspěšnější německé spisovatele.
Cesta domů
Autor: Sebastian Fitzek
Překlad: Martina Nováková
Žánr: psychothriller
Nakladatelství: Anag
Rok vydání: 2020
Počet stran: 376
Hodnocení: 91 %
https://www.anag.cz/cesta-domu-psychothriller/pA50.5515/#
| < Předchozí | Další > |
|---|
Tato sympatická třiadvacetiletá Plzeňačka se dosud věnovala především kresbám a malbám portrétů. Ovšem to nebylo zdaleka to jediné, čemu se tato umělkyně upsala. Její značka se otiskla i do látky. Kus Feny Artu si tedy člověk nemusí jen pov...
V březnu nás fanoušky krvavých střetů a futuristických vizí oblažilo nakladatelství Epocha novým příběhem z pera samotného Františka Kotlety. Undeground přináší nové hrdiny, ale známe přísady – šílený svět, násilí, technologie a boj jak o...
Muž a žena na černobílých fotografiích. To už tu bylo tisíckrát nebo milionkrát? Přesto si pozornost návštěvníků, kteří během letošního léta zajdou do foyer Domu kultury v Kroměříži, určitě zaslouží i fotografie, jejichž autorem je Rober...
Švandovo divadlo chystá Den otevřených dveří, bude ve znamení inscenace Kabaret Winton. Poprvé pozve do Tvůrčího domu Elišky Peškové.
Filmová tvorba Woodyho Allena je tak jedinečná a rozmanitá, že než abychom ji nahlíželi jako celek, lépe je si ji nejprve rozdělit do několika (přesněji tří) tvůrčích období. První skupinu tvoří jeho rané filmové grotesky, v nichž prokázal svůj pozo...