Kultura21.cz

Když se v roce 2019 začaly ozývat hlasy, že „zemřou miliardy lidí“, a začaly tak značně přispívat k rostoucí nervozitě až panice, šířící se i mezi mladistvými, Michael Shellenberger, coby celoživotní aktivista za zlepšení životního prostředí, uznávaný odborník na energetiku a otec dospívající dcery, došel k závěru, že je třeba jasně oddělit vědu od fikce.

Ve své knize Apokalypsa nebude: Proč nám škodí environmentální alarmismus, kterou vydalo nakladatelství Argo, tvrdí, že změna klimatu není existenční hrozbou, za kterou je některými aktivisty a médii vydávána. Často dochází k senzacechtivému nafukování problémů životního prostředí. Změna klimatu a další problémy životního prostředí jsou nepravdivě prezentovány jako apokalyptické a vytržené z globálních, historických a ekonomických souvislostí.

Záleží na tom, jaké příběhy vyprávíme

„Na tom, jaké příběhy vyprávíme, totiž záleží. Vidina prosazovaná apokalyptickými environmentalisty je nepřesná a nelidská. Lidi neničí přírodu bezmyšlenkovitě. Změna klimatu, odlesňování, plastový odpad a vymírání druhů nejsou v zásadě důsledkem chamtivosti a pýchy, ale spíše vedlejšími účinky hospodářského rozvoje motivovaného humanistickou touhou zlepšit lidem život.“ To je velmi výstižná citace z jedné kapitoly, která už sama o sobě leccos vysvětluje. Na konkrétních příkladech Shellenberger zobrazuje paradoxy, kdy bohaté národy odpírají rozvoj chudých národů, místo aby ho podporovaly. Prosazování snižování spotřeby energie i mezi nejchudšími obyvateli planety rozhodně není od rozvinutých zemí fér.

Na stránkách své knihy dále autor předkládá přesvědčivé důkazy doložitelné vědeckými poznatky a analýzami. Vysvětluje například, jak tolik zatracovaný palmový olej pomohl zachránit velryby a že hlavní příčinou nekontrolovaných lesních požárů v Austrálii není změna klimatu. Podotýká, že na snižování populace některých živočišných druhů má mnohem větší vliv jejich lov. Dále vyvrací protijaderné mýty a upřesňuje, proč solární panely a baterie energetickou poptávku neuspokojí. Rozebírá i takové dezinformace, kterým asi věří většina z nás - jako že lední medvědi hladoví, protože tají ledové kry, po nichž se přemisťují za potravou, že hlavní příčinou vymírání želv jsou plasty a že polystyrén je v přírodě takřka nerozložitelný… A přitom bychom už také měli dávno vědět, že manipulovat s informacemi je tak snadné! Dokonce byly odhaleny případy, že autoři shrnutí IPCC (shrnutí Hodnotící zprávy Mezivládního panelu změny klimatu) pro zvýšení účinků přehnali nebo zkreslili vědecké poznatky.

Apokalyptičtí environmentalisté versus ekologičtí humanisté

Shellenberger doporučuje, aby se apokalyptičtí environmentalisté, kteří zatracují lidskou civilizaci a lidstvo jako takové a mezi něž patři například i Greta Thunbergová, pokusili překonat racionalismus a opět přijali humanismus, který nás ujišťuje o výjimečnosti lidstva. Podle něj „Coby ekologičtí humanisté, ať už vědci, novináři nebo aktivisté, musíme v prvé řadě vycházet nikoli z racionality, ale ze své společné, morálně nadřazené povinnosti přispívat k univerzálnímu lidskému rozkvětu a ekologickému pokroku."

Politizace klimatologie a šíření strachu

Když lidi pořádně vyděsíte a nabídnete jim „přijatelné“ řešení vedoucí k jejich záchraně, budou vám zobat z ruky. To v posledních letech a měsících všichni zažíváme tak nějak průběžně na vlastní kůži… Šíření úzkosti a deprese je na denním pořádku. Mnoho čtenářů Shellenbergerovy knihy může povzbudit názor, že chceme-li čelit novým výzvám, potřebujeme přesný opak paniky. Budování politiky sdílené naděje je určitě prospěšnější, než zneužívání politiky strachu. Hlavní snahou by mělo být dosažení cíle – aby příroda a blahobyt byly pro všechny. Abychom dokázali využít tvůrčího potenciálu lidstva pro takový rozvoj ekonomiky, který bude zároveň šetrný k životnímu prostředí. Nejen z tohoto pohledu považuji tuto knihu za velmi přínosnou. Navíc díky poměrně rozsáhlému spektru informací dostáváme šanci rozšířit si vlastní obzory, a pokud s některými předkládanými fakty nesouzníme, můžeme si dát tu práci a sami si relevantní odpovědi dohledat. A možná, že samotný název knihy „Apokalypsa nebude“ naláká k jejímu přečtení i tu část populace, která jinak spíš podléhá vlně šíření strachu valící se z médií…

Kdo je Michael Shellenberger

Michael Shellenberger (* 21. června 1971) je americký novinář a autor knih o ekologii. Vystudoval Earlham College v Richmondu (1993), poté pracoval v PR sféře a v roce 2016 založil společnost Environmental Progress. Mezi ekoaktivisty je vnímán jako kontroverzní figura, neboť propaguje neobvyklé postupy na zvládnutí klimatické hrozby. Je držitelem cen Hero of the Environment (2008) a Green Book Award (2008). Už celá desetiletí bojuje za zelenější planetu. Pomáhal zachránit poslední nechráněné sekvojové lesy na světě. Je spoluautorem předchůdce amerického politického programu New Green Deal. A vedl úspěšné hnutí vědců a aktivistů za zachování provozu jaderných elektráren, které zabránilo nárůstu emisí. (zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Michael_Shellenberger)

Apokalypsa nebude: Proč nám škodí environmentální alarmismus
Originální název: Apocalypse Never: Why Environmental Alarmism Hurts Us All, 2020
Autor: Michael Shellenberger
Překlad: David Petrů
Žánr: Literatura světová, Literatura naučná, Ekologie, živ. prostředí
Vydáno: 2022, Argo
Počet stran: 456

Hodnocení: 89 %

https://argo.cz/knihy/apokalypsa-nebude/