Čím blíž je zničení, tím jsou si lidé bližší

Čím blíž je zničení, tím jsou si lidé bližší

Tisk

znicit perexFrancouzská mediální hvězda literárního nebe i pekla Michel Houellebecq (*1956) vydává v češtině svůj poslední, a možná úplně poslední, román Zničit.

Román začíná jako intelektuálnější verze politického thrilleru z blízké budoucnosti, z roku 2027. Ve Francii se připravují na prezidentskou kampaň, na společnost dopadají teroristické kybernetické útoky. Digitální efekty jsou tak sofistikované, že je těžké poznat, co je fikce a co je realita.

Hlavní protagonista románu Paul Raison, poradce a důvěrník ministra hospodářství a financí Bruna Jugeho, je typickou autorovou postavou. Vnímá, že "blízkost nicoty je neobvyklá", nerozumí si s manželkou Prudence (význam z lat. "rozumná") ani se sourozenci. Svého otce, který pracoval v tajných službách, vídal málo. Paul Raison (význam z fr. "Rozum") je schizofrenní postava, nikoli schizofrenik. Spojuje v sobě racionální až ironický pohled na politiku (a to Houellebecq umí mistrně), chladný, odtažitý vztah k ostatním lidem včetně blízkých příbuzných, a ve svém vnitřním světě se propadá do fantasmagorických, iracionálních snů, které zpracovávají momentální realitu po svém.

Těžiště románu se od politiky přesouvá do soukromé sféry, aktuální prezidentská kampaň je ukázána ve své syrovosti až parodicky jako politické divadlo, které se hraje podle pravidel koučů mediálního poradenství a je režírované profesionály z public relations. S tragédiemi, resp. nemocemi v Paulově rodině, se román mění v drama rodinné.

Postavy románu procházejí na krátkém časovém úseku existenciálním vývojem. Čím blíže "zničení" jsou protagonisté románu, i svět, ve kterém žijí, tím blíže jsou si jednotliví lidé, totální beznaděj osvobozuje. Navzdory názvu a Houellebecqovým depresivním tématům jako politika, umírání, nefunkční mezilidské vztahy, je celkové vyznění románu mnohem smířlivější, než jsme u autora zvyklí.

Náznak politického thrilleru lze vnímat jako protiklad osobních vztahů v rodinném i pracovním životě, větší váha tentokrát připadá na rodinu. Dalo by se říci, že v jakékoli době lidé najdou zastání nikoli u politiků, ale u své rodiny.

Kniha vychází v dokonalém, čtivém překladu Alana Beguivina, Houellebecqova dvorního překladatele do češtiny, takže se v překladu neztrácí autorovo mistrovství a schopnost dokonale pojmenovat věci i vztahy, popsat svět jaký je i pod slupkou povrchního pokrytectví.

Nechybí obvyklý sarkasmus:

V politice: "Byl zodpovědný za tento svět? Do jisté míry ano, patřil ke státní správě - přesto ten svět rád neměl. Cítil rozpaky... z celkového směru, který věci nabraly, z té pseudohravé, ale ve skutečnosti kvazifašisticky normativní atmosféry, jež postupně zamořila i ty nejzapadlejší kouty každodenního života."

"...zpomalení a znehybnění Západu, předehra jeho zničení, byly postupné."

"Nejhorší bylo, že bylo-li cílem teroristů zničit svět, tak jak ho znal, zničit moderní svět, nedokázal jim to mít tak úplně za zlé."

"Jestli Bůh vážně existuje..., mohl by dát víc informací o svých názorech, Bůh byl velmi špatný komunikátor, takový amatérismus by v pracovním prostředí netrpěli."

Pařížské plakáty nazývá "přehlídkou ochablých hloupostí".

O osobním životě Paula s manželkou: "...dosáhli jakéhosi standardizovaného zoufalství."

V doslovu se Tereza Matějčková zamýšlí nad názvem Zničit:"To, že všechno spěje k rozkladu - společnost, vztahy, jednotlivci - není zvláštním rysem současnosti ani dokladem autorovy reakční mysli."..."Nicota, ale spolu s ní i zničení je podstatné. Lépe: podstatná je možnost zničení. A shrnuje, že Houellebecqovy romány nefungují jako "katalog zoufalství a deprese, nýbrž jako stimulans žití,... které ví, že žije uprostřed ruin, které dokonce ví, že člověk sám je ruina... a snad proto si máme co říci".

Takže nejhorší zpráva je na konci "Poděkování" autorovo konstatování: "Naštěstí jsem dospěl k pozitivnímu závěru: je načase, abych skončil." Pokud dodrží slovo, bude nám čtenářům jeho ironický, ale rozumný pohled na svět chybět.

V kategorii beletrie jednoznačně "kniha roku".

Zdroj: všechny citace jsou z HOUELLEBECQ, Michel. Zničit. Přeložil Alan BEGUIVIN. Praha: Odeon, 2022. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-207-2134-1.

Zničit obalka 1

Zničit (Anéantir)
Autor: Michel Houellebecq
Překlad: Alan Beguivin
Žánr: beletrie
Nakladatelství: Euromedia Group, a. s. - Odeon
Rok vydání: 2022
Počet stran: 544

Hodnocení: 100 %

www.euromedia.cz/znicit/kniha/14983/



 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Lukáš Kovanda: „Ekonomie? Především věda o lidech a jejich rozhodování!“

Kovanda foto200Popularizátoři ekonomie a světa financí úspěšně bourají mýtus, že tato oblast je nuda a „suchařina“. K oblíbeným autorům patří Lukáš Kovanda. Jeho stravitelné a svižné texty se dobře čtou v kavárnách nebo při cestování ve...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Zamilovaná pohoda z Francie se vrací

Lituji recenze perexFrancouzská autorka Agnes Martin-Lugand se už u českých čtenářů zapsala srdcervoucím příběhem Diane, která přišla o svou rodinu a jela svou duši léčit do Irska, kde narazila na komplikovaného a charismatického Edwarda (Šťast...


Literatura

Modrý dům – příběh k mátovému čaji s medem

modry dum200Nakladatelství Noxi si pro své fanoušky před Vánoci připravilo druhé vydání knihy slovenské autorky Táni Keleové Vasilkové s názvem Modrý dům. Jedná se o vánoční příběh jako stvořený do zimní nálady, k zachumlání se do deky s nějakým dobrým čajem...

Divadlo

MACBETH – Too Much Blood, klasika tak trochu jinak

ldy MacbethDivadelní adaptace jednoho z nejznámějších děl mistra dramatu, Williama Shakespeara, v podání českého filmového a divadelního režiséra a dramatika Davida Jařaba svou nevšedností a minimalismem, až komiksovou stručností textů a precizním zpodobn...

Film

Nečekaně ztřeštěný výlet do Litvy

litva200Severský filmový podzim nabízí nejen filmy severských zemí, jak by název mohl napovídat, ale hranice se rozšiřují i na filmy z pobaltských republik. Ve filmu Litva, do toho! se můžete seznámit s největší pobaltskou zemí prostřednictvím ztřeštěné roa...