Fanoušci dánského spisovatele Jussiho Adlera-Olsena se opět dočkali, tentokrát už devátého dílu ze série oddělení Q. Jednalo se o knihu Chlorid sodný, která klasicky vyšla v nakladatelství HOST.
Předchozí díl Oběť 2117 vyšla v roce 2020 a tehdy se mluvilo o tom, že bude celkem deset dílů. Tyto poslední z nich se navíc zaměřovaly na jednotlivé členy z oddělení a po těch zaměřených na Rose a Asada jsem se nyní těšila, co přinese ten o Carlovi. Na úvod musím přiznat, že jsem čekala, že bude o něm ještě mnohem více.
Nejen oddělení Q se v tomto díle čelí nejen vyšetřování, ale také koronaviru. Situace je náročná, představuje pro ně různé změny, ale také je dokáže semknout. V některých recenzích je covidové téma autorovi vytýkáno, ale mě podobně jako u Minierova Lovu vůbec nevadilo a do děje pasovalo.
Oddělení Q se ponořuje do vyšetřování úmrtí výrazných osobností, která policie dosud považovala za sebevraždy nebo nešťastné náhody. Oni zjišťují, že ne vždy všechno sedí a navíc objevují, že se na místech činu vždy našla sůl. Když se snaží odhalit pachatele a najít v jeho počínání nějaký vzorec, tak zjistí, že vraždám ještě není konec a jedna se může odehrát v období vánočních svátků. Utíká jim proto čas, a navíc se je zde ještě jedna velká komplikace, která souvisí právě s Carlem.
Na knihu jsem se hodně těšila, ale tentokrát jsem měla zřejmě větší očekávání. Jak jsem zmiňovala výše, čekala jsem, že bude tento díl mnohem více zaměřený na Carla a něco mi při čtení chybělo. Dlouho jsem se nedokázala začíst, stránky mi ubíhaly pomalu a neměla jsem problém knihu odložit. Ačkoliv byl případ zajímavý, tak mě tak moc nevtáhl a předchozí díly mi přišly zajímavější.
Potěšilo mě však, že ani zde nechyběl humor a byla jsem ráda za různá velbloudí přirovnání od Asada jako například tato na straně 56: „Rozporuplné pocity často prozradí hra vrásek v obličeji. Carlova tvář právě svou strukturou připomínala architektonický návrh, který načmáral architekt na LSD.“ (56)
Závěr Chloridu sodného jsem na rozdíl od jeho začátku zhltla a teď jsem snad nejvíc napnutá, co se stane dál a co ten závěrečný díl přinese. Už aby vyšel!
Jussi Adler-Olsen (nar. 1950) pracoval jako novinář, redaktor a nakladatel. Svou literární kariéru zahájil romány Alfabethuset (Abecední dům, 1997) a Og hun takkede guderne (A děkovala bohům, 2003), které v češtině ještě nevyšly. V roce 2006 vydal politický thriller Washingtonský dekret (Host 2014). Poté se začal věnovat tématům spojeným s jeho rodným Dánskem. Čtenářskou oblibu si získal především sérií detektivních románů o oddělení Q, která čítá už devět dílů. Prvních pět z nich bylo zfilmováno a promítaly se i v českých kinech. Charakteristickým znakem autorova stylu a jistě i jedním z důvodů jeho obrovského mezinárodního úspěchu je osobitý smysl pro humor, nadhled a ironie. Jeho knih se celosvětově prodalo už dvacet sedm milionů výtisků.

Chlorid sodný
Autor: Jussi Adler-Olsen
Překlad: Kristýna Václavů
Žánr: thriller, detektivka
Nakladatelství: HOST
Rok vydání: 2022
Počet stran: 479
Hodnocení: 87 %
https://www.hostbrno.cz/chlorid-sodny/
| < Předchozí | Další > |
|---|







Terezu Tobiášovou už nějaký ten pátek můžeme vídat jako moderátorku na úspěšné televizní hudební stanici Óčko. Za svou kariéru měla možnost poznat nespočet kvalitních českých interpretů a dělat ...
Devadesátá léta patří v poslední době mezi oblíbená témata. Když se pak nejen na knihu, ale libovolné dílo ještě přidá, že je podle skutečných událostí, měl by být úspěch zaručen.
Až do 7. července 2013 můžete v Pražákově paláci Moravské galerie v Brně navštívit výstavu rakouského fotografa Rudolfa Koppitze (1884-1936). Koppitz byl jedním z nejvýznamnějších rakouských umělců č...
Výpravnou historickou podívanou Ranhojič natočil německý režisér Philipp Stölzl podle stejnojmenného románu Noaha Gordona, známého též z českého překladu. Diváky zavádí do Ang...