Pokud si chcete přečíst opravdovou kvalitu a literární skvost, sáhněte po McCourtově knize Andělina země, která je volným pokračováním jeho prvního slavného románu Andělin popel a kterou nyní nově vydalo nakladatelství Prostor.
O čem kniha je?
Čtenáři slavného románu Andělin popel se ve volném pokračování dozví, jak to s tím popelem vlastně bylo. Autor, toužící zbavit se všech bolestí irského Limericku, plného chudoby, nemocí i rodinných tragédií, odchází v devatenácti letech do Ameriky. Věří, že v zemi, kde se narodil, se mu podaří uskutečnit své představy o lepším životě. Na Manhattanu se však potýká s novými problémy, rozpolcen mezi touhou po vzdělání a nezbytností se uživit. Slouží v armádě, pracuje v přístavních docích, přitom studuje a snaží se posílat domů matce peníze. Uzdraví se mu oči i chrup, nabývá jistoty, plní se mu erotické sny. Získává srdce pravé americké blondýny a zakládá rodinu v protestantském prostředí. Stává se středoškolským profesorem, ale společenský vzestup si vybírá svou daň. Autobiografický příběh nositele Pulitzerovy ceny je napsán s velkým citem a osobitým humorem.
O autorovi:
Frank McCourt (1930–2009) se narodil v New Yorku jako nejstarší dítě irských přistěhovalců. Velká hospodářská krize a otcův alkoholismus způsobily, že rodina zůstala bez prostředků, a když byly Frankovi čtyři roky, McCourtovi odešli z New Yorku za příbuznými do irského Limericku. Situace rodiny se však ještě zhoršila. Otec neměl práci a jakýkoliv skromný příděl peněz propíjel. Několik McCourtových sourozenců zemřelo a on sám v deseti letech málem podlehl tyfu. V roce 1941 jeho otec odjel do Anglie údajně pracovat do válečné muniční továrny, ale rodině nikdy žádné peníze neposlal, ta byla odkázána na žebrání a příležitostné krádeže. V roce 1949 se McCourtovi podařilo vrátit se do New Yorku. Pracoval v přístavních docích a v době korejské války sloužil v armádě. Po skončení vojenské služby vystudoval angličtinu na Newyorské univerzitě. Třicet let učil na newyorských středních školách, poté se věnoval psaní memoárů. Za knihu Andělin popel (česky 1998, 2003 a 2021) získal Pulitzerovu cenu a mnohá další ocenění. Po jejím ohromujícím úspěchu navázal pokračováním Andělina země (česky 2004 a 2022), v němž vylíčil návrat do Ameriky, země snů, kde v padesátých letech minulého století prošel jako přistěhovalec tvrdou školou života.
Hodnocení knihy:
Když jsem před pár lety četla a recenzovala knihu Andělin popel a viděla stejnojmenný film, velice jsem se těšila na druhý díl s názvem Andělina země. A ani tato kniha mě nezklamala. McCourt je´prostě kvalita a navíc tento autor skutečně píše o tom, co sám prožil. Rozhodně doporučuji a přidávám odkaz na recenzi knihy Andělin popel.
Ukázka z knihy:
Na nemocnici je nejlepší to, že si můžu číst ve dne v noci, i se špatnýma očima. Doktor říká, že si oči mají odpočinout. Řekne ošetřovateli, aby téhle jednotce kapal stříbrnou vodičku do očí každý den až do další prohlídky, ale ošetřovatel Apollo mi říká, že doktor ví hovno, a přinese tubu s penicilinovou mastí, kterou mi natře na víčka. Apollo říká, že se trochu vyzná, protože taky studoval medicínu, ale musel školy zanechat, protože měl zlomené srdce.
Infekce zmizí během dne a já se teď bojím, že mě doktor pošle zpátky do Lenggries a to bude konec mých šťastných dnů četby Zane Greye, Marka Twaina a Hermana Melvilla. Apollo říká, ať si nedělám starosti. Když přijde doktor na oddělení, mám si promnout oči solí a budou vypadat jako – Dvě díry od chcaní na sněhu, říkám já.
Přesně.
Vyprávím mu, jak mně matka kdysi mnula oči solí, aby vypadaly zaníceně, abychom dostali peníze na jídlo od zlého chlapa v Limericku. Apollo říká: Jó, ale teď je teď.
Název: Andělina země
Autor: Frank McCourt
Překlad: Josef Moník
Nakladatelství: Prostor
Rok vydání: 2022
Počet stran: 432
Hodnocení: 100%
http://www.eprostor.com/cz/katalog-titulu/andelina-zeme.aspx?referrerID=42
< Předchozí | Další > |
---|