Je to má sladká Pusinka nebo úplně cizí dítě?

Je to má sladká Pusinka nebo úplně cizí dítě?

Tisk

Ptá se Alice poPusinka návratu z wellness pobytu na zotavenou po porodu. Ona se vlastně ani neptá. Ona ví. Nejhorší noční můra všech matek se zhmotňuje do reality. Velmi poutavá anotace románu mne zaujme na první dobrou. Mrazivá titulní stránka s dětskou postýlkou, na níž je krví napsán název celé knihy „Pusinka“ a chvalozpěvy na autorku Sofii Hannah jsou pro mě rozhodujícím faktorem, proč tento psychologický román beru do ruky.

Samozřejmě, že i zlatá nálepka Edice Světový Bestseller je lákavá. Měla by být zárukou skvělého počtení. Jestli bych jí já osobně udělila Pusince, si už nejsem tak úplně jistá. Nejspíš ano, protože jsem měkkota. Mít v sobě však trochu víc přísnosti, možná by se tam ta lákavá „medaile“ netřpytila. Knížka mne nezklamala, četla se dobře, ale je tu takové to maličké ale…

Oficiální anotace vydavatelství Ikar:

Jen na pár hodin si Alice odskočila od svého dvoutýdenního miminka. Starost o malou Florence svěřila svému manželovi a poprvé po porodu jde na chvilku ven. Jakmile však po návratu domů vstoupí do dětského pokoje, jako by se propadla do zlého snu.

Trvá na tom, že dítě, které leží v postýlce, není její dcera. Její manžel David naopak tvrdí, že Alice buď lže, nebo se zbláznila. Ta ví, že musí policii přesvědčit, než bude příliš pozdě, a případ dostanou na starosti seržanti Simon Waterhouse a Charlie Zailerová.

Jenomže o pár dní později přijde David na policejní stanici s tím, že jeho dcera i manželka náhle zmizely…

Napnutá po anotaci jsem docela dobře, takže se pouštím do čtení. Mé první seznámení s britskou autorkou probíhá dobře. Sofie Hannah píše hezky čtivě. Umí mne vtáhnout do děje. Líbí se mi, že jednotlivé kapitoly jsou označené datem a časem ve kterém se příběh odehrává, takže mám i docela jasnou představu o časové ose.

Na začátku mne autorka seznamuje s krásnou a milující rodinou. Alice, David a jejich právě narozená dcerka Florence žijí v exkluzivním sídle U Jilmů. Majitelkou domu je Davidova matka Vivien a spolu s nimi tu žije i Davidův syn z předešlého manželství, v němž bývalá Davidova žena byla zavražděna přímo před jejich sídlem.

Ideální rodinka je mi celkem sympatická, až tedy na Vivien. Její dům, její pravidla. Já osobně bych vyměnila všechno to bohatství za možnost rozhodovat se nejen sama za sebe. Obzvlášť doma. Ale zdá se, že Alice v takovém područí nijak nestrádá a dokonce se i podvoluje návštěvě wellnessu, kam jí brzy po porodu tchýně pošle si odpočinout.

Po Alicině návratu se rozehrává šokující noční můra. Alice je totiž zděšená a tvrdí, že dítě v postýlce není Florence. David to tak nevidí a je si jistý, že tohle dítě je jejich dítětem. A Vivien stojí samozřejmě na Davidově straně. Co se tady vlastně stalo? Přeskočilo Alici nebo tu došlo k únosu a výměně dětí? Ale kdo a proč by něco takového dělal? To by měla rozlousknout policie. Budou vyšetřovatelé nakloněni Alicině verzi události?

Na knize mě docela baví střídání kapitol. Průběh těchto hrůzyplných dnů sledujeme jednou očima Alice a za chvíli se ocitáme v průběhu policejního vyšetřování a vypravěčovýma očima vidíme, jak Waterhouse a Zailerová případ řeší. Pravidelným přeskakováním sem a tam dohopsávám do poměrně možná lehce nedotaženého, přesto zajímavého konce.

Kde je tedy to mé ale? Asi jsem od knihy čekala víc. Víc dramatu, víc nepředvídatelnosti, víc propracovanosti. Ano, Pusinka byla příjemné čtení, ale pro mě spíš takové oddychové, pohodové. Možná už jsem jako čtenář otrlejší a jen tak něco mi chloupky na krku nezježí. Když toto pominu, tak musím říct, že jinak se mi román líbil. Sofie Hannah dobře popisuje Aliciiny myšlenkové pochody, takže se do hlavní postavy umím rychle vcítit. Celý příběh je hodně založen na vztazích a pozorovat jejich vývoj je taky zajímavé. Pro mě hlavně ten Davidův. Jak se milující muž přímo před očima mění v despotu je celkem téma k zamyšlení.

Po dočtení knihy nemám potřebu se k příběhu v myšlenkách vracet. Tak nějak proplula mým životem, možná i proto, že se žádná z postav nestala mou oblíbenou. Času stráveného s tímto příběhem ale rozhodně nelituji. Možná dobře, že ne každá knížka rozvibruje všechny mé emoce na plné obrátky. Alespoň nepotřebuji čas k zregenerování duše a mohu sáhnout do knihovny po dalším příběhu.

Pusinka, perex

Hodnocení: 85 %
Název: Pusinka
Autor: Sophie Hannah
Rok vydání: 2015
Počet stran: 320
Nakladatelství: IkarEuromedia Group, k.s.
ISBN: 978-80-249-2926-2
Překlad: Lucie Mikolajková
Vytiskl: TBB, a.s.
Obálka: Emil Křižka
Zdroj foto: Databazeknih.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Tereza Kadečková: Draků není nikdy dost

116339490 210826513650369 423286207714227236 nO dracích a lidech je název debutového románu mladé české autorky Terezy Kadečkové. Proč si zvolila zrovna tuto tématiku a žánr? Byl rozdíl v psaní povídek a p...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Škyťák cvičí draka – drak cvičí se Škyťákem

sky 200S draky to není vůbec jednoduché, dělají si, co si zamanou, poslouchají jen tehdy, když se na ně řve. Tedy podle dlouholeté vikingské praxe. Jenže Škyťák Šelmovská Štika III., následník trůnu a naděje celého kmene Chlupatých Chuligánů...


Literatura

Před objektvem zvířecí miláčci

Zvirata 200Nakladatelství Computer Press vydalo knihu Antonína Malého Fotografujeme psy a jiná zvířata.

...

Divadlo

Rodina afektovaných egocentriků září na prknech Fidlovačky

hayfever 4Po jedenácti letech se Divadlo na Fidlovačce spolu s jeho diváky rozloučilo s úspěšnou hrou Guya Boltona a Williama Somerseta Maughama Julie, ty jsi kouzelná, v které v jedné z hlavních rolí excelovala Eliška Balzerová. Příznivci Elišk...

Film

Dvě slova jako klíč: recenze

Dvě slova jako klíč - PLAKÁT (2)Na tento film se těšilo hodně lidí. I já. Pořád jsem si říkala, jaká dvě slova to asi budou? Miluji tě? Nebo třeba Být šťastný? Žít naplno? Vedle jak ta jedle. Jsou...