Jedna stará vila v Ostravě s pohnutým osudem, tajnými prostory a obrazy nedozírné hodnoty. Vypadá to, že město dostalo svůj nový příběh a ne jen tak ledajaký. Rozhodně umí přitáhnout pozornost. Ač původem právě od Ostravy, patriota byste ve mně hledali dost těžko, ale Richard Sklář dokázal to, že jsem si o svém rodném kraji začala vyhledávat fakta z jeho historie.
Setkáváme se s Bo, realitní makléřkou, která se ale nemovitostmi nezabývá odjakživa. Její těžké dětství, které začalo v dětském domově, pokračovalo ve výcvikovém táboře pro elitní agenty Ministerstva vnitra. Bo je v nejlepším věku, její dcera Aneta žije i s jejím vnoučkem v Irsku a Bo si užívá pohodlný život, byt má propojený se svým nejlepším přítelem, vypadá to celkem jako idylka. Navíc je vtipná, poslouchá Billy Talent a rozhodně doma po večerech neštrykuje (neplete).
O dnešní době nemá nijak přehnané představy: „Dnešní dny jsou spíše ve stylu – zboř dům, setni strom a zabij syna.“ Ale pro strach má uděláno, přece jenom jako vycvičený zabiják může v noci klidně spát. Teda až do okamžiku, kdy se začínají objevovat náznaky, že potomci dávné bosenské mise chtějí srovnat účty.
Johann Proske si v říjnu 1941 začíná psát deník, aby si alespoň trochu ulevil od každodenních starostí probíhající války. Původem Němec, ale v Ostravě žije téměř celý svůj život. Jako nejbližší pracovník starosty se dostává k zásadním informacím a i to, že před důležitými hlavouny vypadá jako dokonale důvěryhodná osoba, mu hraje do not. Navíc přebývá ve vile po původní židovské rodině, chráněn arizačním dekretem. To by se asi pánové divili, kdyby zjistili, že se postarší Johann přidal k protiválečnému odboji.
Příběh spojuje vila na Sadové, kterou kdysi obýval Johann a kterou má ve správě Bo a snaží se jí prodat, nicméně nároky majitele jsou po právu vysoké. Jenže jak se zdá, ne každý kupec má zájem přímo o vilu, někdy ho spíše zajímá realitní makléřka. A tak se rozběhne lítý boj o vlastní přežití. Je třeba oprášit zbraně, napnout svaly a zatnout zuby. Vítězství je přece vyhrazeno pro připravené.
Robert Sklář úžasně pracuje s příběhem z minulosti a nechává ho proplést se s přítomností. Spojuje bolestný příběh staršího muže za druhé světové války s bojovníky ze třetího tisíciletí. Kdo by to byl řekl, že tak skvělý jiskřící thriller se dá zasadit do malé, smogem prostoupené Ostravy proslavené spíše negativně. Přece jenom tajné agenty známe především ze zahraniční produkce. Co je určitě další výhodou knihy – použití ostravské mluvy v přímé řeči. Mnohokrát jsem se musela pousmát nad stavbou věty („mi se to nelíbí, mi se to nezdá“), nebo typickými slovy.
Jediné, co bych vytkla je, jestli konečné propojení s postavou Andělky, není už přece jen příliš vykonstruované, ale to je jen malinký stín v jinak poutavé a čtivé knize jako je Vila na Sadové.
Za sebe přeji knize i autorovi, aby našli své čtenáře a aby Richard Sklář dál s chutí popouštěl uzdu své bujné fantazii.
Vila na Sadové
Autor: Richard Sklář
Žánr: thriller
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2015
Počet stran: 472
Hodnocení: 99 %
Zdroj foto: www.fragment.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Miluju na divadle uvědomění si přítomnosti. Neopakovatelné tady a teď, propojení s kolegy, divákem a se sebou, kdy můžu sledovat přímou reakci na dění na jevišti. A když to všechno zaklapne, j...
Nizozemská autorka Barbara Stok se prostřednictvím komiksu pokusila seznámit dnešní čtenáře se životem malíře Vincenta van Gogha. Na český trh se tato malovaná a půvabná kniha dostala díky nakladatelství Mladá fronta.
Temperovými a olejovými barvami maloval na překližku, lepenku a sololit, na rámy napínal tkaninu určenou na rolety nebo obyčejnou pytlovinu. Na jeho obrazech se realita mísí s fantazií a výsledek se líbí odborníkům i laikům. A on sám prý vypadal jako ...
Muzikál roztančený v rytmu disco-opery zamíří v červenci do měst napříč Českem. V dechberoucích kulisách zámeckých nádvoří, zahrad či obrazáren přenesou herci pražského souboru Geisslers Hofcomoedianten diváky do doby fantastických počátk...
V téměř každém filmu slyšíme znít hudbu, ať již pochází z nějakého zdroje, který lze v kontextu obrazu rozpoznat, nebo naopak tvoří toliko zvenčí dodávaný zvukový doprovod, který v obraze nemá žádnou reálnou oporu. Hudba je r...