Sté výročí sarajevského atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu, velkovévodu Františka Ferdinanda d´Este, je pro rok 2014 jedním z centrálních témat akcí, událostí a programů Národního památkového ústavu. Zahrnuje připomenutí vypuknutí první světové války v červenci 1914, životy a osudy významných osobností této doby, ale také radikální změnu životního stylu a podmínek všech vrstev obyvatelstva, ovlivněnou mimo jiné rozvojem vědy a techniky během „dlouhého“ 19. století.
Pomyslnou vlajkovou lodí objektů věnujících pozornost atentátu na Františka Ferdinanda d´Este, ale i soukromému životu jeho rodiny, je zámek Konopiště, hlavní a poslední sídlo následníka trůnu a jeho ženy Žofie Chotkové, vévodkyně z Hohenbergu.
Na Konopišti byla proto zahájena nová celosezónní výstava Spojeni v životě i ve smrti. Exponáty vypovídající o sarajevských událostech z 28. června 1914 a třetí prohlídkový okruh zámku, zahrnující osobní apartmány rodiny následníka trůnu, jsou pro veřejnost otevřeny od 1. dubna do 31. října. Doplní je ještě další akce, například přednášky z cyklu Konec dlouhého století – sté výročí atentátu v Sarajevu, zádušní mše za Františka Ferdinanda a Žofii celebrovaná v sobotu 28. června, nebo Letní slavnost naplánovaná na sobotu 2. srpna s pohoštěním v podobě Františkových ovocných knedlíků a vařením piva.
K výročí sarajevského atentátu se připojují také další objekty ve správě NPÚ, jejichž historie je spjata s následníkem trůnu a jeho rodem, případně s rodinou jeho manželky Žofie, rozené hraběnky Chotkové z Chotkova a Vojnína.
Zámek Zákupy byl v červenci 1900 svědkem svatby následníka trůnu s Žofií Chotkovou. K tomuto výročí pracovníci zámku zpřístupní nové prostory připomínající členy habsburského rodu, kteří zde pobývali.
Zámek ve Velkém Březně nedaleko Ústí nad Labem se bude důkladněji věnovat Žofii Chotkové, která zde vyrůstala. Od konce června zde bude možné navštívit dvě výstavy: Žofie Chotková a Velké Březno – zaměřenou na její život na tomto místě a Velké Březno ve Velké válce, 1914–1918, věnovanou nejen životu hraběcí rodiny Chotků za války, ale také osudům velkobřezenských vojáků padlých za první světové války.
S rodem Chotků je spojen také zámek Veltrusy, jejich barokní letní sídlo s přírodně krajinářským parkem s daňčí oborou, alejemi, sochami, pavilony, ovocnými sady i poli.
Další významné osobnosti roku 1914 věnuje pozornost zámek Buchlovice, který v prvních dvou desetiletích 20. století zažíval nejvýznamnější období své historie. V této době sem za tehdejším majitelem, elitním diplomatem a ministrem zahraničních věcí habsburské říše, hrabětem Leopoldem Berchtoldem, dojížděly klíčové osobnosti evropské politiky.
Atentát neznamenal pouze smrt nástupníka trůnu. Symbolicky jím končí „dlouhé“ 19. století, v jehož průběhu došlo k prakticky největším změnám v historii: jak v oblasti životního stylu, tak z pohledu struktury měst, v přehodnocení vzdálenosti (železnice, telefon, telegraf, rádio), tak z hlediska vztahu věci a jejího zachycení a uchování (fotografie, gramofon, film) v historii. A proto je i konec „dlouhého“ 19. století tématem, kterému se Národní památkový ústav v roce 2014 intenzivně věnuje.
Ctibor Čejpa, podle podkladů Národního památkového ústavu, ilustrační foto NPÚ
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Před nedávnem jsem se úplně náhodou seznámila se společností GIVT.cz. Ostatně, s přibývajícím věkem se mi potvrzuje, že nic se nestane náhodou a že různé skutečnosti mi zkříží cestu právě v tom okamžiku, kdy je jich zapotřebí.
Druhá světová válka – koncentrační tábor Osvětim-Březinka – „Anděl smrti“ doktor Josef Mengele, to jsou děsivé pojmy, o kterých jste už jistě slyšeli. O osvětimském vyhlazovacím táboře se v českém prostředí mluví spolu s terezínským ghettem asi n...
V Galerii Josefa Sudka budou k vidění snímky Zdeňka Voženílka, fotografa architektury druhé poloviny 20. století. Voženílkovo dílo je dnes velice aktuální nejen pro jeho osobitost, ale protože je dokladem mnohaletého růstu hlavního města a jeho...
Divadlo Na zábradlí se připravuje na svou pětašedesátou sezonu. V nadcházejícím roce uvede scénické provedení povídek finské autorky Rosy Liksom, dramatizaci bestselleru Dani Horákové O Pavlovi či Tolstého Vzkříšení v dramatizaci Armina Petrase...
Laické publikum se především vyzná v hereckých osobnostech. Na druhém místě nás zajímá režie, nicméně jména kameramanů zůstávají v pozadí. To ovšem mění festival, kterému se v Ostravě říká OKO. Jedinečná událost svéh...