Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Národní galerie v Praze ve spolupráci s Národní knihovnou ČR, Národním muzeem, Správou Pražského hradu a Metropolitní kapitulou u sv. Víta v Praze připravuje na přelomu let 2014 a 2015 velkou mezinárodní výstavu Otevři zahradu rajskou, Benediktini v srdci Evropy 800–1300.

Výstava se ukuteční ve Valdštejnské jízdárně a v Galerii Klementinum, a to od 7. listopadu 2014 do15. března 2015.

Na výstavě bude k vidění více než 250 exponátů architektonických, sochařských, památek knižní malby, zlatnictví a uměleckého řemesla, zapůjčených z významných sbírkových a církevních institucí ze šesti středoevropských zemí a Švýcarska. Na přípravě výstavy a doprovodných publikací pracuje 15 specialistů zejména z Centra medievistických studií při Filozofickém ústavu Akademie věd ČR a z Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Návštěvník se bude moci seznámit s duchovní a materiální kulturou raně a vrcholně středověkých benediktinských klášterů.

Vznik a formování středověkých státních útvarů ve střední Evropě je zajímavé téma samo o sobě. Významnými nositeli křesťanské kultury byli právě řeholníci a řeholnice řádu sv. Benedikta, kteří po sobě zanechali nejen velkolepé civilizační dílo, ale i umělecké bohatství, na něž navazovala následující staletí.

Podle organizátorů výstavy bude důraz bude kladen na roli, kterou sehrál benediktinský řád v procesu christianizace středoevropských národů, přijímání anticko-křesťanské mediteránní kultury, a při zrodu a upevnění státu a státnosti ve střední Evropě. Budou představeny významné osobnosti benediktinského řádu ve střední Evropě a jednotlivá centra, která zprostředkovávala kulturní výměnu mezi západní a jižní Evropou a nově christianizovaným slovanským a maďarským územím.

Expozice bude členěna tak, aby evokovala ideální uspořádání benediktinského kláštera, které známe ze slavného plánu, dochovaného ve švýcarském St. Gallen. Výstava provede návštěvníka benediktinským chrámem s mnišským chórem a kryptou, křížovou chodbou, prelaturou i kapitulní síní. Seznámí jej i s privátními a technickými částmi kláštera, jako jsou refektář, dormitář či infirmarium.

Výběr zapůjčených uměleckých děl zohlední dějiny pronikání benediktinského řádu na území střední Evropy od generace zakladatelů přes rozvoj důležitých benediktinských center až po přelom 13. a 14. století. Další linie, kterou výstavní koncepce sleduje, se týká představení bohatství románského umění.

K nejcennějším vystaveným dílům bude patřit Vyšehradský kodex, nejslavnější iluminovaný rukopis románské doby na českém území, jehož originál zpřístupní Národní knihovna veřejnosti v moderní době vůbec poprvé. K vidění bude též skupina rukopisů, které byly na počátku 11. století iluminovány pravděpodobně ve skriptoriu břevnovských benediktinů. Unikátní soubor představují artefakty spojené s prvním klášterem benediktinek v českých zemích u sv. Jiří na Pražském hradě, který je nejstarším klášterem v Čechách.

Ze zahraničních zápůjček bude poprvé k vidění ostatkový kříž uherské královny Adelheidy, který darovala kolem roku 1080 klášteru sv. Blažeje v Bavorsku a dnes je uložen v klášteře sv. Pavla v Lavanttalu. Ze stejného kláštera budou zapůjčeny dvě unikátní bohatě vyšívané románské kasule. Řadu předmětů zapůjčí klášter sv. Petra v rakouském Salcburku. Cenným exponátem je i ostatkový kříž z kláštera ve Zwiefalten, který bude představen spolu s obdobným křížem z nelahozeveských lobkowiczkých sbírek.

Realizace výstavy a její odborná příprava je z velké části podpořena z programu NAKI (Národní kulturní identita) Ministerstva kultury ČR.

Výstavu ve Valdštejnské jízdárně doplní expozice v Galerii Klementinum v Národní knihovně ČR, která představí produkci břevnovského skriptoria na přelomu 10. a 11. století na unikátním a dosud společně nikdy neprezentovaném souboru rukopisů z okruhu Korunovačního evangelistáře Vratislava II. zvaný Vyšehradský kodex.

Po dobu výstavy se připravuje řada doprovodných programů.

Národní muzeum při této příležitosti připravuje výstavu Fabrica et Funeralia, která představí v Lapidáriu Národního muzea uměleckou produkci benediktinských dílen. Prezentovány budou šperky, kovové výrobky, náhrobní kameny, vzácná sochařská díla i architektonická plastika.

Ora et labora - Modli se a pracuj

Nejstarší řeholní řád s heslem Ora et labora - Modli se a pracuj, založený v 6. století sv. Beneditkem z Nursie, vstoupil na naše území koncem 10. století. V průběhu staletí vybudovali Benediktini řadu klášterů. Kultivovali krajinu, odvodňovali močály, zakládali města a vesnice, pole, sady, zahrady, vinice a louky. Stavěli sirotčince, nemocnice, chudobince a poskytovali pomoc pocestným. Benediktinské kláštery byly významnými centry kultury a vědy.

Nejstarší benediktinský klášter v Čechách vznikl kolem roku 970 z iniciativy sestry Boleslava II. Mlady, která podnítila založení benediktinského ženského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Nejstarším mužským konventem benediktinského řádu v českých zemích, klášter břevnovský, založený roku 993 pražským biskupem Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Roku 1032 byl založen klášter Sázavský. Specifikem tohoto kláštera byla jeho orientace na slovanskou liturgii a kulturu. Kolem roku 1050 založil kníže Břetislav I. klášter sv. Ivana pod Skalou. Kolem roku 1115 došlo k založení kláštera v Kladrubech. Dalšími kláštery, které patří řeholnímu řádu benediktinů jsou Emauzy, Broumovský klášter a konvent v Rajhradě u Brna.