Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

V Českém Krumlově skončila rekonstrukce jedné z významných památek ve městě, místní židovské synagogy. Synagoga, jejíž pozemek čítá 883 m² a zastavěná plocha je 505 m², sehrála v historii města významou roli.

Židé, město a synagoga

Vznik krumlovské synagogy je nerozlučně spojen se jménem Spiro. Tato významná židovská krumlovská rodina byla v období průmyslové revoluce jednou z ekonomicky nejsilnějších židovských rodin regionu. Zakladatel rodu Ignaz Spiro se narodil 21. července 1817. Rozhodl se studovat židovské náboženství a chtěl se stát rabínem. Nakonec ale bylo vše jinak; v nedalekém Větřní zakoupil malou manufakturní výrobnu papíru. Začal obchodovat s papírem a brzy spolu se svými syny udělal z malé dílny prosperující firmu. Spirovi synové se výběrem studia i povolání přizpůsobili rodinné firmě; Ludwig se stal ekonomickým ředitelem a Emanuel technickým ředitelem. Papírnám se dařilo a v regionu si rodina vydobyla významnné postavení. Spirovi zajišťovali práci tisícům lidí z Českého Krumlova i okolí.Tím byl také dán jejich značný vliv na krumlovské radnici, ale i u schwarzenberské vrchnosti na zdejším zámku. Ignazova snaha povznést židovskou obec v „Krumau“ přinesla vé ovoce. Do své smrti roku 1894 prosadil výstavbu nového židovského hřbitova s velkou obřadní síní, ale hlavně měl plán vystavět pro místní židovskou obec důstojný chrám. Založil fond na výstavbu synagogy. Po jeho smrti ale na stavbu nebylo dost peněz, a tak z plánu zatím sešlo. Spolu s obřadní síní nechal Spiro zřídit ve městě také sirotčinec, kde fungovala i židovská modlitebna. Ta sehrála v historii synagogy zvláštní úlohu. Rozšíření siročince počátkem minulého století otevřelo znovu otázku výstavby chrámu. Zdálo se, že projekt bude realizován. Na podporu výstavby se zaměřila i židovská náboženská obec v Českém Krumlově, jejímž předsedou nebyl nikdo jiný, než LudwigSpiro.

Židovská obec zakoupila od města Český Krumlov pozemek nedaleko historického centra města. Stavět se začalo roku 1908. Projekt byl svěřen pražskému architektu působícímu ve Vídni Victoru Kafkovi. Synagoga byla pojata vskutku velkolepě, vévodila jí věž a kruhová barevná okna s typickou Davidovou hvězdou. Klenba byla vymalována tmavomodře. Ve svatostánku bylo zasazeno srdce celého chrámu - Tóra neboli Pět knih Mojžíšových, pergamenový svitek, z něhož se při bohoslužbě předčítal posvátný text. Vedle vchodu do svatyně byl rabínský byt a místnost sloužící jako skladiště. Synagoga byla postavena ve stylu novorománském; architekt Kafka podléhal zřejmě i módním trendům, jelikož na stavbě jsou patrny též prvky secese. Do chrámu se vešlo až 180 věřících; muži měli vyhrazené lavice vlevo, ženy a děti vpravo. Okolí bylo upraveno jako park. Stavba byla dokončena v roce 1909. Bohoslužby se v krumlovské synagoze konaly do roku 1938. Poté místní henleinovci synagogu vyrabovali, vzácný nábytek zdemolovali a spálili. Po osvobození sloužila synagoga krátce svému účelu; američtí vojáci ji používali jako křesťanský kostel. Po únoru 1948 synagoga nějakou dobu složila jako výrobna leteckých modelů, pak jako provizorní sklad pro divadelní kulisy.

Synagoga jako důstojný kulturní stánek

Po listopadu 1989 se začalo o synagoze znovu mluvit. Po jednání se Židovskou obcí v Praze v letech 1994-1995 se zástupci města dohodli s rabínem Karolem Sidonem, že město synagogu obci vrátí. Po úspěšném jednání byla českokrumlovská synagoga v září 1997 vrácena zpět Židovské obci v Praze. Ta ji za symbolickou částku dlouhodobě pronajala nadaci při Mezinárodním kulturním centru Egona Schieleho a mohla začít rekonstrukcíe objektu. Židovská obec financovala opravu střechy a oplechování, nadace dala peníze na rekonstrukci vnějších i vnitřních omítek, nových oken, kompletní elektroinstalaci atd.

Prvním významným kulturním počinem, který naplnil synagogu, je výstava "4 fotografové - 2 země - 1 region". Expozice seznamuje se životem v jižních Čechách a v Horních Rakousích na počátku 20. století, a to formou dobových fotografií. Atoři výstavy, studenti Filozofické fakulty Jihočeské univerzity Jan Palkovič a Ivo Janoušek, vybrali deset osobností, které pocházely z Krumlova a blízkého okolí. Výstavu připravovali dva roky, Kolekce představuje na 300 snímků, z nichž většina pochází z českokrumlovského Musea Fotoateliér Seidel. Výstava je zaměřená na architekturu, tradice, náboženství, výrobní odvětví a příběhy rodin, žijících v této příhraniční oblasti na konci 19. a počátkem 20. století. „Cílem je, aby si návštěvník uvědomil, že život na obou stranách hranice byl před sto lety velmi podobný, téměř stejný. Jednalo se o kulturně, nábožensky a hospodářsky jednotný region,“ shrnují autoři výstavy Jan Palkovič a Ivo Janoušek. Na výstavě představují práce čtyř fotografů: Josefa Seidela, Josefa Kashofera, Karla Hebsackera, Kaspara Obermayra, kteří působili v Českém Krumlově, Vyšším Brodě, Bad Leonfeldenu a Freistadtu.

Ctibor Čejpa, podle podkladů města Český Krumlov, ilustrační foto autor