Kultura21.cz

V těchto dnech si připomínáme šedesáté osmé výročí konce 2. světové války, v níž milióny lidí nezahynuly jen na bojištích, ale i v nacistických koncentračních táborech. Jedním z méně známých koncentračních táborů je Flossenbürg, který naleznete poblíž německo-českých hranic (z Plzně zhruba hodina cesty autem) v bavorském kraji Oberpfälzer Wald. Jméno získal podle obce, nad níž se tyčí zřícenina stejnojmenného středověkého hradu a vedle níž byl na jaře roku 1938 založen. Původně byl určen pro údajné "kriminální" a "asociální" vězně, z nichž první skupina byla přivezena z koncentračního tábora Dachau. Velkou roli při výběru místa hrála přítomnost významných granitových nalezišť a žulových kamenolomů, v nichž pracovali obyvatelé obce a okolí. Flossenbürg se tak zařadil mezi tábory, jejichž cílem bylo maximální využití otrocké síly vězňů ve prospěch válečného zbrojení nacistického Německa.

Koncentrační tábor vězňové stavěli na strmém hornatém podkladě. S pomocí nejjednodušších prostředků museli pozemek zplanýrovat, vybudovat terasy a posléze postavit baráky a další budovy. Vedle tábora vznikla osada SS s rodinnými domky důstojníků. Ačkoli byl původně počet vězňů plánován na 1600, byla již rok po založení jeho kapacita zvýšena na 3 000. I přes různá rozšíření byl tábor neustále přeplněn - v poslední fázi jeho existence v roce 1945 v něm bylo v hrozných podmínkách natěsnáno až 15 000 vězňů. První vězňové tábora patřili mezi tzv. "kriminální", přičemž se jednalo jak o těžké zločince, tak o lidi, kteří se do konfliktu s nacistickým režimem dostali kvůli drobným přestupkům. Později však byli do tábora posíláni též němečtí političtí vězňové z Dachau a Sachsenhausenu, kteří brzy tvořili zhruba třetinu všech vězňů. Mezi roky 1938-1945 bylo v koncentračním táboře Flossenbürg a jeho pobočkách, jichž měl více než sto v Bavorsku, Sasku a západních a severních Čechách, vězněno zhruba 84 000 mužů a 16 000 žen z více než 30 zemí. Mezi vězněnými byli i členové skupiny, která se 20. července 1944 pokusila zabít Hitlera, a zde byli popraveni.

Zpočátku většina vězňů pracovala v granitových lomech - z jimi vytěženého kamene byly stavěny mnohé nacistické monumentální stavby, např. tzv. Reichsparteitagsgelände (areál pro zasedání říšského sjezdu NSDAP) v Norimberku. Po začátku války se těžiště využívání vězňů začalo přesouvat ke zbrojní výrobě: od února 1943 byla část vězňů nasazena na otrocké práce v nově zřízených výrobních halách firmy Messerschmitt na výrobu stíhačky Me 109. Vězňové pracovali v nelidských podmínkách, bez dostatečné stravy a za neustálé šikany ze strany kápů, jíž byli přednostně vystaveni vězni ze Sovětského svazu a Židé. Pobyt v táboře nepřežilo podle odhadů nejméně 30 000 vězňů. Zabila je otrocká práce, hlad, mráz, úrazy, nemoci, svévole a násilí kápů a příslušníků SS. Mrtví byli spalování v táborovém krematoriu.

Od léta 1944 se tábor Flossenbürg stal cílem pochodů smrti (evakuačních transportů) z táborů uzavíraných kvůli postupu spojeneckých vojenských sil. Dne 16. dubna 1945 byl z Flossenbürgu vypraven první pochod smrti, jehož cílem bylo Dachau. Postupně bylo vyhnáno více než 10 tisíc vyhladovělých a zesláblých vězňů, kteří ve více kolonách procházeli bavorským venkovem. Po skončení války bylo podél cest objeveno asi 5 tisíc mrtvých. Když 23. dubna 1945 do tábora vstoupili američtí vojáci, našli zde zhruba 1600 zesláblých vězňů, z nichž však část na následky věznění zemřela ještě v následujících týdnech.

Z bývalého tábora se dochovala budova komandatury, v níž nyní sídlí archiv a vzdělávací centrum, baráky s umývárnou, prádelnou a kuchyní, v nichž se nachází stálá expozice o historii tábora a tematické výstavy, strážní věže, vězení, krematorium a kamenolom. Některé původní baráky byly po válce odsunutými Němci přestavěny na rodinné domky, v nichž jejich potomci žijí dodnes. Prohlídka zahrnuje i promítání dokumentárního filmu „My jsme přežili… ostatní zůstali“ (30 minut i v české verzi), návštěvu Údolí smrti (pietní místo s hroby umučených vězňů, popravištěm a poválečnou kaplí Ježíš v žaláři, postavenou z kamenů zbořených strážních věží), i kamenolomu. V areálu památníku se nachází 14 informačních tabulí, které poskytují informace o důležitých místech.

Památník KZ- Gedenkstätte Flossenbürg, který se stal pietním a vzdělávacím místem, je volně přístupný po celý rok.

Památník KZ- Gedenkstätte Flossenbürg
Otevřeno: denně březen – listopad od 9 do 17 hod, prosinec – únor od 9 do 16 hodin
Zdroj informací: gedenkstaette-flossenbuerg.de

Fotogalerie

Zdroj foto: autorka článku