V těchto dnech si připomínáme šedesáté osmé výročí konce 2. světové války, v níž milióny lidí nezahynuly jen na bojištích, ale i v nacistických koncentračních táborech. Jedním z méně známých koncentračních táborů je Flossenbürg, který naleznete poblíž německo-českých hranic (z Plzně zhruba hodina cesty autem) v bavorském kraji Oberpfälzer Wald. Jméno získal podle obce, nad níž se tyčí zřícenina stejnojmenného středověkého hradu a vedle níž byl na jaře roku 1938 založen. Původně byl určen pro údajné "kriminální" a "asociální" vězně, z nichž první skupina byla přivezena z koncentračního tábora Dachau. Velkou roli při výběru místa hrála přítomnost významných granitových nalezišť a žulových kamenolomů, v nichž pracovali obyvatelé obce a okolí. Flossenbürg se tak zařadil mezi tábory, jejichž cílem bylo maximální využití otrocké síly vězňů ve prospěch válečného zbrojení nacistického Německa.
Koncentrační tábor vězňové stavěli na strmém hornatém podkladě. S pomocí nejjednodušších prostředků museli pozemek zplanýrovat, vybudovat terasy a posléze postavit baráky a další budovy. Vedle tábora vznikla osada SS s rodinnými domky důstojníků. Ačkoli byl původně počet vězňů plánován na 1600, byla již rok po založení jeho kapacita zvýšena na 3 000. I přes různá rozšíření byl tábor neustále přeplněn - v poslední fázi jeho existence v roce 1945 v něm bylo v hrozných podmínkách natěsnáno až 15 000 vězňů. První vězňové tábora patřili mezi tzv. "kriminální", přičemž se jednalo jak o těžké zločince, tak o lidi, kteří se do konfliktu s nacistickým režimem dostali kvůli drobným přestupkům. Později však byli do tábora posíláni též němečtí političtí vězňové z Dachau a Sachsenhausenu, kteří brzy tvořili zhruba třetinu všech vězňů. Mezi roky 1938-1945 bylo v koncentračním táboře Flossenbürg a jeho pobočkách, jichž měl více než sto v Bavorsku, Sasku a západních a severních Čechách, vězněno zhruba 84 000 mužů a 16 000 žen z více než 30 zemí. Mezi vězněnými byli i členové skupiny, která se 20. července 1944 pokusila zabít Hitlera, a zde byli popraveni.
Zpočátku většina vězňů pracovala v granitových lomech - z jimi vytěženého kamene byly stavěny mnohé nacistické monumentální stavby, např. tzv. Reichsparteitagsgelände (areál pro zasedání říšského sjezdu NSDAP) v Norimberku. Po začátku války se těžiště využívání vězňů začalo přesouvat ke zbrojní výrobě: od února 1943 byla část vězňů nasazena na otrocké práce v nově zřízených výrobních halách firmy Messerschmitt na výrobu stíhačky Me 109. Vězňové pracovali v nelidských podmínkách, bez dostatečné stravy a za neustálé šikany ze strany kápů, jíž byli přednostně vystaveni vězni ze Sovětského svazu a Židé. Pobyt v táboře nepřežilo podle odhadů nejméně 30 000 vězňů. Zabila je otrocká práce, hlad, mráz, úrazy, nemoci, svévole a násilí kápů a příslušníků SS. Mrtví byli spalování v táborovém krematoriu.
Od léta 1944 se tábor Flossenbürg stal cílem pochodů smrti (evakuačních transportů) z táborů uzavíraných kvůli postupu spojeneckých vojenských sil. Dne 16. dubna 1945 byl z Flossenbürgu vypraven první pochod smrti, jehož cílem bylo Dachau. Postupně bylo vyhnáno více než 10 tisíc vyhladovělých a zesláblých vězňů, kteří ve více kolonách procházeli bavorským venkovem. Po skončení války bylo podél cest objeveno asi 5 tisíc mrtvých. Když 23. dubna 1945 do tábora vstoupili američtí vojáci, našli zde zhruba 1600 zesláblých vězňů, z nichž však část na následky věznění zemřela ještě v následujících týdnech.
Z bývalého tábora se dochovala budova komandatury, v níž nyní sídlí archiv a vzdělávací centrum, baráky s umývárnou, prádelnou a kuchyní, v nichž se nachází stálá expozice o historii tábora a tematické výstavy, strážní věže, vězení, krematorium a kamenolom. Některé původní baráky byly po válce odsunutými Němci přestavěny na rodinné domky, v nichž jejich potomci žijí dodnes. Prohlídka zahrnuje i promítání dokumentárního filmu „My jsme přežili… ostatní zůstali“ (30 minut i v české verzi), návštěvu Údolí smrti (pietní místo s hroby umučených vězňů, popravištěm a poválečnou kaplí Ježíš v žaláři, postavenou z kamenů zbořených strážních věží), i kamenolomu. V areálu památníku se nachází 14 informačních tabulí, které poskytují informace o důležitých místech.
Památník KZ- Gedenkstätte Flossenbürg, který se stal pietním a vzdělávacím místem, je volně přístupný po celý rok.
Památník KZ- Gedenkstätte Flossenbürg
Otevřeno: denně březen – listopad od 9 do 17 hod, prosinec – únor od 9 do 16 hodin
Zdroj informací: gedenkstaette-flossenbuerg.de
Fotogalerie
Zdroj foto: autorka článku
| < Předchozí | Další > |
|---|
Obrázky času Lubomíra Müllera jsou královstvím vzpomínek. Ano, každý snad rád vzpomíná a vybavuje si příjemné chvíle, které prožil. Málokdo se drásá něčím smutným, ošklivým. I věci nepříjemné si přikrášlí, protože pak může jít dál. Do...
Předvánoční období se pro mnoho lidí stává časem shonu, kdy potřebují stihnout nejen důkladný úklid celé domácnosti a napéct několikero druhů cukroví, ale věnují spoustu času a energie i vánoční výzdobě, nákupům dárků a posezením s...
Až do 29. července mohou zájemci navštívit výstavu obrazů ruského karikaturisty Vasji Ložkina nazvanou sarkasticky Ruská propaganda. Jeho díla jsou vystavena v galerii Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství (Václavsk...
Když se podíváte do slovníku na význam slova pravda, najdete definici, která říká, že pravda je tvrzení považované za skutečnost. To nám v podstatě dává velký prostor k tomu, co přijímat jako pravdu a dva manželské páry ve francouzské inscenaci toh...
Přeplněná losangeleská jídelna. Jediná noc. A muž, který tvrdí, že se sem vrací už po sto sedmnácté, aby zastavil apokalypsu umělé inteligence. Film Zlom vaz, bav se, neumři! (v originále Good Luck, Have Fun, Don’t Die) je žánrově nezkrotná sci-fi ak...
