Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Město Miletín najdeme mezi Hořicemi, Lázněmi Bělohrad a Dvorem Králové nad Labem. Řekne-li se jméno Miletín, většině z nás se vybaví rodiště Karla Jaromíra Erbena. Druhým typickým znakem Miletína je zdejší cukrářská specialita - Erbenovy Miletínské modlitbičky, které proslavily městečko v kraji pod Zvičinou již v 19. století. 

Co jsou modlitbičky? Původně se jednalo o modlitební knížky kapesního formátu, v pevné vazbě, uzavíratelné kováním, s ozdobným křížkem na přední straně. Byly nezbytnou součástí každodenního života katolických věřících a spolu s růžencem základní potřebou při návštěvách bohoslužeb. A právě tato typická pomůcka inspirovala cukráře a perníkáře Josefa Erbena k originálnímu výrobku. Premiéra modlitbiček byla úspěšná, a tak se tato perníková rarita, na které má dodnes rozhodující podíl tradiční ruční výroba, stala vyhledávaným výrobkem nejen ve zdejším regionu.

Perníky tvarované do různých figurek pomoci dřevěných forem se ovšem v Miletíně začaly vyrábět roku 1820. Pekl se oblíbený „glancák“, těsto z žitné a pšeničné mouky, které se vtlačovalo do dřevěných forem, poté vyklápělo na pláty a peklo. Figurky husarů, rejtarů, postav svatých, srdcí, kohoutů, koníků, podkov pro štěstí, zdejší cukráři natírali barvami a pak leštili klihem. Na počátku druhé poloviny 19. století se začal prosazovat perník zvaný „pumpernikl“, který byl z pšeničné mouky, opět se tvaroval pomocí dřevěných forem, vyklápěl se a pekl; zdobený byl polevou z cukru a bílku. Dále se se v Miletíně pekl pro trhy, poutě a posvícení zdobený perník, různé druhy perníčků plněných, marcipány, turecký med a také klasický perník na strouhání. Zboží šlo dobře na odbyt; byla proto postavena prostornější dílna a perníky se rozvážely koňským potahem na trhy a poutě do okolních míst.

Modlitbičky dobývají svět
Modlitbičky se staly specialitou, jež byla oceněna v roce 1894 na průmyslové a národopisné výstavě v Hradci Králové, roku 1903 na výstavě v Hořicích, a dále pak na výstavách v Nové Pace, ve Dvoře Králové, Trutnově a Jaroměři. Úspěšný výrobek byl dodáván nejen do Čech, ale i do Rakouska, Německa a do Francie. Od roku 1913 jsou modlitbičky chráněny ochrannou známkou.

Na počátku dvacátého století došlo k přestavbě a zvětšení prostor prodejny, přístavbě další dílny, vybudování skladů a garáže. Bylo také zmodernizováno strojní vybavení dílen a rozšířena výroba jak cukrářského tak i perníkářského sortimentu; právě modlitbičky byly v té době vyhledávanou pochoutkou.

Na modlitbičkách si pochutnal i prezident T.G.Masaryk u příležitosti jeho návštěvy v Hořicích a Miletíně roku 1926. Rovněž básník Jaroslav Seifert na modlitbičky rád vzpomínal.
K částečnému omezení výroby došlo v době protektorátu. V poválečné době padl na živnost cukrářské rodiny Erbenů stín a na více než 40 let zpřetrhal rodovou tradici. Po únoru 1948 následovalo znárodnění a roku 1949 a vystěhování rodiny zdomu.

Výrobna byla vrácena původním majitelům v roce 1991; v současnosti zde působí firma Erben s r.o.. Produkuje jak tradiční a tolik vyhledávané cukrářské výrobky, tak i sortiment perníkářského zboží včetně stále oblíbených Modlitbiček, jež se staly ojedinělým a žádaným suvenýrem z Podkrkonoší.

Jak vznikají
A jak Modlitbičky vznikají? Základem výrobku je perníkové těsto, které nejprve šest týdnů zraje. Z něj jsou vykrajovány obdélníčky o rozměrech cca 7 x 5 cm. Na upečené perníčky se přidá náplň z pražených vlašských a lískových ořechů a navrch plátek z vaječných bílků a skořice. Hotový výrobek se poleje cukrovou polevou a ozdobí půlkou mandle, která symbolizuje právě onen křížek na deskách modlitební knížky. Váží asi 50g a firma Erben jich dnes vyrobí asi 800 denně.

Foto: http://www.cukrarna-erben.cz