Miletínské modlitbičky – tradiční a stále žádaná regionální specialita
Banner

Miletínské modlitbičky – tradiční a stále žádaná regionální specialita

Tisk


200 sladkostiMěsto Miletín najdeme mezi Hořicemi, Lázněmi Bělohrad a Dvorem Králové nad Labem. Řekne-li se jméno Miletín, většině z nás se vybaví rodiště Karla Jaromíra Erbena. Druhým typickým znakem Miletína je zdejší cukrářská specialita - Erbenovy Miletínské modlitbičky, které proslavily městečko v kraji pod Zvičinou již v 19. století. 

 

 

Co jsou modlitbičky? Původně se jednalo o modlitební knížky kapesního formátu, v pevné vazbě, uzavíratelné kováním, s ozdobným křížkem na přední straně. Byly nezbytnou součástí každodenního života katolických věřících a spolu s růžencem základní potřebou při návštěvách bohoslužeb. A právě tato typická pomůcka inspirovala cukráře a perníkáře Josefa Erbena k originálnímu výrobku. Premiéra modlitbiček byla úspěšná, a tak se tato perníková rarita, na které má dodnes rozhodující podíl tradiční ruční výroba, stala vyhledávaným výrobkem nejen ve zdejším regionu.


Perníky tvarované do různých figurek pomoci dřevěných forem se ovšem v Miletíně začaly vyrábět roku 1820. Pekl se oblíbený „glancák“, těsto z žitné a pšeničné mouky, které se vtlačovalo do dřevěných forem, poté vyklápělo na pláty a peklo. Figurky husarů, rejtarů, postav svatých, srdcí, kohoutů, koníků, podkov pro štěstí, zdejší cukráři natírali barvami a pak leštili klihem. Na počátku druhé poloviny 19. století se začal prosazovat perník zvaný „pumpernikl“, který byl z pšeničné mouky, opět se tvaroval pomocí dřevěných forem, vyklápěl se a pekl; zdobený byl polevou z cukru a bílku. Dále se se v Miletíně pekl pro trhy, poutě a posvícení zdobený perník, různé druhy perníčků plněných, marcipány, turecký med a také klasický perník na strouhání. Zboží šlo dobře na odbyt; byla proto postavena prostornější dílna a perníky se rozvážely koňským potahem na trhy a poutě do okolních míst.

modlitbicky


Modlitbičky dobývají svět
Modlitbičky se staly specialitou, jež byla oceněna v roce 1894 na průmyslové a národopisné výstavě v Hradci Králové, roku 1903 na výstavě v Hořicích, a dále pak na výstavách v Nové Pace, ve Dvoře Králové, Trutnově a Jaroměři. Úspěšný výrobek byl dodáván nejen do Čech, ale i do Rakouska, Německa a do Francie. Od roku 1913 jsou modlitbičky chráněny ochrannou známkou.


Na počátku dvacátého století došlo k přestavbě a zvětšení prostor prodejny, přístavbě další dílny, vybudování skladů a garáže. Bylo také zmodernizováno strojní vybavení dílen a rozšířena výroba jak cukrářského tak i perníkářského sortimentu; právě modlitbičky byly v té době vyhledávanou pochoutkou.


Na modlitbičkách si pochutnal i prezident T.G.Masaryk u příležitosti jeho návštěvy v Hořicích a Miletíně roku 1926. Rovněž básník Jaroslav Seifert na modlitbičky rád vzpomínal.
K částečnému omezení výroby došlo v době protektorátu. V poválečné době padl na živnost cukrářské rodiny Erbenů stín a na více než 40 let zpřetrhal rodovou tradici. Po únoru 1948 následovalo znárodnění a roku 1949 a vystěhování rodiny zdomu.


Výrobna byla vrácena původním majitelům v roce 1991; v současnosti zde působí firma Erben s r.o.. Produkuje jak tradiční a tolik vyhledávané cukrářské výrobky, tak i sortiment perníkářského zboží včetně stále oblíbených Modlitbiček, jež se staly ojedinělým a žádaným suvenýrem z Podkrkonoší.


Jak vznikají
A jak Modlitbičky vznikají? Základem výrobku je perníkové těsto, které nejprve šest týdnů zraje. Z něj jsou vykrajovány obdélníčky o rozměrech cca 7 x 5 cm. Na upečené perníčky se přidá náplň z pražených vlašských a lískových ořechů a navrch plátek z vaječných bílků a skořice. Hotový výrobek se poleje cukrovou polevou a ozdobí půlkou mandle, která symbolizuje právě onen křížek na deskách modlitební knížky. Váží asi 50g a firma Erben jich dnes vyrobí asi 800 denně.

Foto: http://www.cukrarna-erben.cz


 

6. července

  • Upálení Jana Husa (1415)

    Dne 6. července 1415 byl na kostnickém koncilu upálen mistr Jan Hus (okolo 1369–1415), český reformátor a kazatel. Státní svátek ČR.

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Pro skupinu Flattus je Sunday Music Jam srdcovka!

flattus 200Skupina Flattus vystoupí na začátku září na akci Sunday Music Jam. Co plánují a jak se jim vede se dozvíte v tomto rozhovoru.

...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Za Heydrichem do koncentráku

altPři procházce Prahou můžete v parku na Karlově náměstí narazit na ponuré dřevěné baráky obehnané plotem s ostnatým drátem a střežené strážní věží. Nad bránou, kterou zdobí nápis Arbeit macht frei, rozpíná svá křídla  říšská orlice. Zástupy kolemjdoucích...

Z archivu...


Výtvarné umění

Theodor Pištěk – Ecce Homo

theodor pistek ecce homoNejvětší retrospektivní přehlídku výtvarného díla malíře Theodora Pištěka, nazvanou Theodor Pištěk – Ecce Homo, máte možnost zhlédnout od 25. září 2012 ve  Veletržním paláci v Praze. Vedle o...

Divadlo

Lištičky, klasické drama s nápaditou režií Michala Dočekala

Listicky perexPísní, jejímž textem je část Písně písní ze Starého zákona poklidně začíná drama Lištičky, uvedené Městskými divadly pražskými na scéně divadla ABC. Text verše je prostým konstatováním toho, že když lišky škodí ve vinici, je třeba je z ní bez ...

Film

Velké (a všeobecně známé) filmy na velkém plátně

200fV posledních letech se zdálo, že záslužný klubový Projekt 100, který od roku 1995 každoročně pořádá Asociace českých filmových klubů, zajde na úbytě. Postupně se sice podařilo tradici oživit aspoň několika tituly, i když původní myšlenka zpřístupňovat u nás...