Armádní muzeum na Žižkově zve nejen všechny příznivce tělovýchovy a sportu na výstavu Pod křídly Sokola, která mapuje sto padesát let existence této nejmasovější organizace, jež významně ovlivnila dějiny našeho státu a jako jedna z mála společenských organizací přežila všechny režimy. Doba trvání výstavy byla prodloužena až do konce roku 2013.
Výstava mapuje v několika částech jednotlivé éry v existenci Sokola. Jako první je prezentováno založení sokolské organizace v Praze v roce 1862, kdy byla svolána ustavující valná hromada. Představeny jsou samozřejmě i osoby zakladatelů Jindřicha Fügnera (1822-1865) a Miroslava Tyrše (1832-1884). Mnozí návštěvníci výstavy jsou překvapeni informací, že oba pocházeli z německého prostředí a Tyrš se původně jmenoval Friedrich Emmanuel Tirsch. Navštěvníci si mohou prohlédnout Tyršovu pracovnu a osobní třicetikilovou činku, s níž cvičil.
Neodmyslitelným symbolem Sokolstva je samozřejmě sokolský kroj, původně tvořený kalhotami, kazajkou z ruského lnu, červenou garibaldovskou košilí a kulatým kloboukem s pérem. Jeho autorem byl malíř Josef Mánes, jenž vytvořil i návrh sokolského praporu. Období největšího rozvoje a rozšíření členské základny zažil Sokol v druhé polovině 19. století po rakousko-uherském vyrovnání, kdy došlo k vzedmutí vlny českého nacionalismu a spojení Sokola s emancipačními národními proudy.
Zajímavý je fakt, že od založení do roku 1948 více jak polovina dospělého členstva necvičila. Svým členstvím manifestovali vlastenectví a odhodlání bojovat a bránit zájmy české národní pospolitosti (např. kulturní činností – divadelní představení, přednášky, šibřinky, vlastenecké výlety,aj.).
Další část výstavy se věnuje vzniku ženského odboru Sokola v roce 1898 a jeho počátkům, přesněji řečeno Tělocvičnému spolku paní a dívek pražských, který byl založen již v roce 1869 a jehož starostkou se stala spisovatelka Sofie Podlipská. Návštěvníky jistě zaujmou tehdejší dámské cvičební úbory a tělocvičné nářadí.
Mnoho prostoru je samozřejmě věnováno i sokolským sletům. První se uskutečnil již v roce 1882 na Střeleckém ostrově, kde vystoupilo 696 cvičenců. V roce 1901 mohly poprvé na sletu cvičit i ženy. V.slet v roce 1907 přilákal 50 000 diváků, na VI. sletu, k němuž plakát vytvořil Alfons Mucha, vystoupilo 10 000 mužů a 5 000 žen.
Výstava ukazuje vedle tělocvičné historie Sokola významnou měrou i jeho vojenskou linii: „Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československo,“ tak zní známý výrok prezidenta T. G. Masaryka. Právě členové krajanských organizací Sokola v zahraničí stáli u zrodu československých legií. Vytvořili rotu Nazdar ve Francii a Českou družinu v Rusku.
Jádro výstavy tvoří sekce zobrazující meziválečnou éru z let 1918-1938, kde jsou k vidění mnohé medaile, které Sokolové vybojovali na olympijských hrách a jiný mezinárodních soutěžích (Paříž 1924 – 7 medailí vybojovaných Sokoly – 1.zlatá olympijská medaile v české historii Bedřicha Šupčíka ve šplhu na laně, Berlín 1936 – zlato ve cvičení na kruzích Aloise Hudce), ale i velké repliky sokolských bran ze sletů. Výstava připomíná také budování stadionu na Strahově ve 30.letech 20.století. Na Strahově se uskutečnil v roce 1938 též památný X.slet se slavnými prostnými Přísaha republice, při nichž cvičilo 30 000 mužů najednou. Velký prostor je věnován sokolské odbojové činnosti v období druhé světové války a významné pomoci sokolů při operaci Antropoid – atentátu na R.Heydricha, za níž zaplatili životy (11 611 sokolů bylo nacisty uvězněno, 1 212 popraveno, 2 176 uvězněno v koncentračních táborech, 6 54 padlo při Květnovém povstání).
Zachyceno je i období poválečné, a to jak roky krátce po druhé světové válce, kdy čítala Česká obec sokolská na milion členů, tak období nuceného útlumu sokolských aktivit na území Československa po roce 1948. Ty ovšem vyvažovala čilá sokolská činnost v zahraničí.
Svůj prostor má na výstavě i současnost – dnes je v Sokole organizováno přes 170 000 členů, kteří se věnují tělesné aktivitě. Jde přitom ve značné míře o děti a mládež.
Pod křídly Sokola
Datum a místo konání: 19.6.2012 – 31.12.2013
Armádní muzeum Vojenského historického ústavu Praha
otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, vstup zdarma
Pořadatel: VHÚ Praha a Ústav pro studium totalitních režimů ČR
Zdroj foto: vhu.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Hraje na hoboj, na anglický roh, působí jako sbormistr, dirigent, také je dramaturgem mezinárodního hudebního festivalu Plzeňský podzim. Založil několik hudebních souborů, a jak sám Vojtěch Jouz...
Renia si ve svých čtrnácti letech začne psát deník, který se stává jejím nejlepším přítelem. Jak sama říká, jemu může svěřit vše, aniž by se musela bát prozrazení nebo posuzová...
V Českom spolku v Košiciach privítali na prelome starého a nového roka návštevníkov, ktorí fandia českému umeniu a tiež výtvarnému žánru kariportrétu. Pripravili pre nich netradičnú a zaujímavú medzinárodnú výst...
Únikovou hru Faust si můžete užít v prostoru Enigma Prague (Svornosti 18, Praha 5-Smíchov). Koncipována je tak, aby si hráči nejenom „zahráli“, ale dozvěděli se i něco z jednoho z nejstarších českých a pražských mytologických příběhů.
Co dokáže jeden učitel s kamerou v ruce tváří v tvář propagandě? Na tuto otázku odpovídá výjimečný dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi, který 6. listopadu 2025 vstupuje do tuzemských kin v distribuci Bontonfilmu. Snímek režiséra Davida ...
