Kniha Dějiny Ukrajiny vám vysvětlí současný rusko-ukrajinský konflikt a jako bonus budete znát historii Ukrajiny

big brany-evropy-dejiny-ukrajiny-63ea5accd3806 (2) Ukrajina byla napříč dějinami považována za strategickou bránu mezi Západem a Východem a její historie tuto bránu utvářela. Kniha Brány Evropy – Dějiny Ukrajiny výborně popisuje, jak takový stát vzniká, jak se vyvíjí a proměňuje jeho identita, kultura i jazyk. Je skvělou volbou, pokud chcete pochopit současný konflikt a válku mezi Ruskem a Ukrajinou.

Proč dnešní válka začala Donbasem?

Jak píše autor knihy Serhii Plokhy, dějiny Ukrajiny nelze plně představit bez toho, aniž by čtenáře nejdříve neseznámil s jednotlivými regiony. Není vůbec náhoda, že současná válka na Ukrajině začala v roce 2014 právě na Donbasu. Regiony se totiž liší historickou sférou vlivu, bylo zde Zakarpatsko pod uherskou nadvládou, polská část Podolí a Halič, kozácká Slobodská Ukrajina, a právě i ona Doněcká pánev kolonizovaná carským Ruskem. Inovativní je Plothkyho pohled především v tom, že porovnává jednotlivé ukrajinské regiony v rámci jedné epochy s druhými ukrajinskými regiony. Čtenář si tak může udělat dobový obrázek, že dějiny jsou z velké části reakční či dialektické. Na dějinách Ukrajiny to je zcela očividně ukázáno.

Kniha s nárokem na konzistentní pochopení dějin Ukrajiny

Kniha je opatřena mapami z jednotlivého historického období, které Plokhy mapuje – od roku 770 př. n. l, kdy území Ukrajiny byla součást starořecké kolonie. Mapy zobrazují území Ukrajiny až do rusko-ukrajinského konfliktu, který začal v roce 2014, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Tato pomůcka se výborně hodí, jestliže si chcete i graficky pomoci s pochopením dějin Ukrajiny. Mapy na začátku knihy výborně doplňují a zpřesňují přehlednost toho, co Plokhy popisuje napříč dějinami – vznik, vývoj a proměny národního ukrajinského sebeurčení.

Laičtí čtenáři by se rozhodně neměli bát přílišné akademičnosti, kniha je totiž velmi čtivá a v mnoha ohledech i napínavá. I přesto, že jde o historickou knihu vysvětlující různé historické předěly, nemusíte se bát, že by vám neznalost nějakého úseku v historii výrazně chyběla. Plokhy totiž dává vše do souvislostí a budováním komparativní linie vše vysvětluje. Jde o vyprávění faktů v širokém kontextu euro-asijských dějin – sociálních, ekonomických i politických. Dějiny Ukrajiny tak z Plokhyho nazírání vychází jako soubor reakcí a kontrareakcí na aktuální stav věcí.

Nezaměňujme Rus za Carské Rusko, aneb něco k jazykovým pojmům

Jako správný historik Plokhy rovněž vysvětluje terminologii. Pro mnohé může být silně matoucí použití Rusín, Rusňák a Malorus pro ukrajinskou identitu a samotní Ukrajinci s těmito výrazy bojují už od počátku vlastního národního sebeurčení, jak se v knize později dočteme. Jde totiž o pojmy mající původ v daleké historii a proměňují také samotné chápaní národnostní identity Ukrajiny.

Samotní Ukrajinci používají pojem „Rus“ a „Ukrajina“ pro pojmenování své země. Přičemž slovo Rus pochází od Vikingů, kteří v regionu pobývali od 9. a 10. století. Tak vzniká Kyjevská Rus. Zde již můžeme vidět prolínají pojmů, které využívá současné Rusko, aby dokázalo, že Ukrajinci a Bělorusové nejsou svébytný národ, ale jen odnoží Rusů. V 18. století totiž carské Rusko přijalo oficiální název Rus pro svou říši a rusky mluvící národy neetnických Rusů pojmenovává jako Malorusy. V závislosti na období i regionu se samotní Ukrajinci chápou různě, avšak v 19. století, kdy i zde nastává národní obrození, se Ukrajinci vzdávají pojmenování Rusínů či Malorusů, aby se etnicky odlišili a přijímají ukrajinskou identitu, která pochází ze středověkého kozáckého státu.

Pokud bychom Ukrajince chápali v termínech středověkých jako Rusíny či v raně novověkém označení jako Malorusy, bylo by to jako chápat český národ jako „Maloněmce“ či jakousi deformovanou odnož Uhrů a tedy spíše za Maďary než Čechy.

Paralely národní identity české a ukrajinské aneb k „bratrskému národu“ nejezdíme tanky

Českému národu by tato cesta měla být blízká už jen z důvodu, že jsme sami zažili těžké hledání české identity za dob Rakouska-Uherska, posléze jsme zase zažili okupaci jak ze strany nacistického Německa, tak později i okupaci Sovětským Ruskem.

Dějiny Ukrajiny můžeme číst vícero způsoby. Jednak je tu rovina historického vývoje Ukrajiny, která nám osvětlí jednotlivé dekády vnitřních a vnějších bojů Ukrajinského národa. Jednak lze knihu číst jako historickou paralelu s naší vlastní historickou zkušeností (která u nás doznívá ještě dnes). Popřípadě lze knihu číst jako vysvětlení napadení Ukrajiny Ruskem a původ putinského názoru, že Ukrajinci nejsou samostatný svébytný národ, ale jen odnoží Rusů a je potřeba je rusifikovat. Tedy obdobně jako je tomu v případě Běloruska, Gruzie a dalších států, na něž si současná vládnoucí ruská ideologie činí nejenom územní nároky a chce je mít ve sféře přímého vlivu.

*Serhii Plokhy (1957) je historik zaměřující se na dějiny východní Evropy. Narodil se v Sovětském svazu v ruské oblasti ukrajinským rodičům a vyrůstal v Záporoží. Po vystudování dějin a sociální vědy získal titul profesora. Od roku 2007 vyučuje ukrajinské dějiny na Harvardu a od roku 2013 je ředitelem Ukrajinského výzkumného institutu na stejné univerzitě.

big brany-evropy-dejiny-ukrajiny-63ea5accd3806