Nejenom svatý Mikuláš býval během prosince typickou postavičkou, která dětem zpestřila čekání na Vánoce. Na českém venkově se objevovaly i Ambrožové nebo Lucky. A poslední měsíc roku také lidé využívali k bilancování. Pečlivě sledovali počasí a podle něj se dohadovali, jak bude vypadat příští rok. Nejvíc starostí jim samozřejmě dělala úroda.
Ambrož honí děti
Málo známou adventní figurkou býval svatý Ambrož. Ten se o svém svátku 7. prosince objevoval v místech, kde měl zasvěcený kostel. Převlékl se do dlouhé košile a na hlavu si nasadil špičatou černou čepici se závojem zakrývajícím obličej. Do levé ruky vzal sáček s cukrovinkami, do pravé metlu. Děti na něho čekávaly u kostela, kde se je pokoušel honit. Čas od času mu nějaký pamlsek upadl a děti ho potom sebraly.

Lucka noci neupije
Častěji se ale slavil svátek svaté Lucie 13. prosince. Lucky, zahalené celé do bílého, chodívaly večer před ním kolem vesnických chalup. Děti, které se uměly modlit, se jich bát nemusely a dokonce od nich dostaly dárek. Těm ostatním připomněly poslušnost metlou. Někde prý dokonce dětem hrozily nožem, že pokud se nepostí a budou zlobit, rozpářou jim břicho! Svatá Lucie také měla chránit před čarodějnicemi a jejich zlomocným působením. Ženy v ten den nesměly prát a příst. Známá pranostika „Lucie noci upije a dne nepřidá“ platila za dob juliánského kalendáře. Tehdy zimní slunovrat přicházel skutečně kolem 13. prosince.

Předpovídání budoucího roku
Svatá Lucie nám přináší i různé další pranostiky: „Na svatou Lucii jasný den, urodí se konopí i len. Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc. Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu.“
Prosinec bývá i ve znamení věštění na další rok: „Jaký prosinec – takový červen nebo Studený prosinec – brzké jaro. Když v prosinci hrom ještě hučí, rok příští stále vítr fučí. Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná. Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží. Mnoho sněhu v prosinci – mnoho ovoce a trávy. Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený.“ Můžeme-li tedy věřit našim předkům, měli bychom mít ze zimy a pořádné sněhové nadílky radost. Znamená, že příští rok nebudeme trpět hladem.
Zdroj foto: internet
| < Předchozí | Další > |
|---|




Vyzpovídali jsme pro vás mladou spisovatelku Hanu Hindrákovou, která strávila nějaký čas v Keni a dokázala své zkušenosti zúročit ve dvou úspěšných knihách. V tomto rozhovoru nebude řeč jen o nich – zaměříme se i na její organizaci FAIR.
Po desetiletích bude ve Vrchotových Janovicích oživena jedna z krásných církevních slavností a dlouholetá místní tradice – průvod Božího Těla v zámeckém parku. Slavnost Těla a Krve Páně, lidově zvaná Boží Tělo, patří mezi poh...
Tomáš Řízek od podzimu loňského roku jde od výstavy k výstavě. Řadu míst doma v České republice, kde si jeho ilustrace mohli čtenáři a milovníci ilustrací prohlédnout, obohatilo místo nám vzdálené – Taiwan. Výtvarník pro mís...
Jaká byla devadesátá léta pro generaci dnešních třicátníků? Jak jsme prožívali a vnímali dobu, kdy se naši rodiče opět stali dětmi v prchavém ráji divokého kapitalismu? Ondřej Novotný nám ve své nové divadelní inscenaci představuj...
Bára Poláková a Lukáš Příkazký vyjedou na letní dovolenou k moři obytňákem v nové filmové komedii Prázdniny s Broučkem režiséra Jiřího Matouška. Nečekané dědictví jim přihraje do cesty starý karavan, jemuž se odjakživa říká Br...