Národní památník na Vítkově, který byl po dlouhá léta kvůli svému zneužití komunistickým režimem opomíjen návštěvníky pražských pamětihodností, je již zásluhou Národního muzea, které ho dostalo do péče v roce 2000, plně rehabilitován a nabízí zajímavé stálé expozice a krátkodobé výstavy.
Památník byl, jako Památník Národního osvobození, vystavěn v letech 1929–1938 podle návrhu architekta Jana Zázvorky k poctě československých legionářů a k uložení jejich ostatků. Znovu byl upravován a doplňován po skončení 2. světové války, protože bylo nutné připomenout druhý protifašistický odboj. Po roce 1948 začal sloužit státní ideologii a k propagaci režimu. Byli zde pohřbeni významní představitelé Komunistické strany Československa a v roce 1953 zde bylo zřízeno Mauzoleum Klementa Gottwalda, které existovalo až do roku 1962, kdy byla Gottwaldova mumie, především z politických důvodů, zpopelněna.
V Památníku se nachází Slavnostní síň, Prezidentský salónek, Kaple padlých, Síň osvobození, Hrob neznámého vojína a Kolumbárium. V Ústřední síni mohou návštěvníci shlédnout stálou expozici nazvanou Křižovatky české a československé státnosti, která zachycuje významné zlomy v našich dějinách (vznik ČSR v roce 1918, období Mnichova v roce 1938 a zánik Československa v roce 1939, obnovení Československa v roce 1945 a komunistický převrat v roce 1948, invazi vojsk Varšavské smlouvy a následnou federalizaci v roce 1968 a pád komunismu v roce 1989 spolu se zánikem Česko-Slovenska v roce 1992). Expozici, jejíž součástí jsou interaktivní obrazovky s dobovými týdeníky a novinovými články, doplňují mj. sbírkové předměty spjaté s významnými postavami našich dějin (např. poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky, osobní věci parašutistů padlých v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje, legitimace a osobní předměty Jana Palacha). Především mladší návštěvníci si mohou vyzkoušet hru, v níž se ocitají před rozhodujícím dějinným okamžikem a musí si zvolit ze tří možností, jak se zachovají. Od první volby se pak odvíjejí jejich další osudy, které přinášejí nová a nová rozhodování. Na vlastní kůži tak poznají, jaká nelehká rozhodnutí museli činit jejich rodiče a prarodiče.
Neméně zajímavá expozice, Laboratoř moci, se skrývá v podzemních prostorách Památníku, které byly vybudovány v 50.letech 20.století jako zázemí pro péči o mumifikované tělo Klementa Gottwalda. Expozice připomíná nejen prezidentovu osobu a osud jeho mrtvoly, ale i komunistickou propagandu a období režimu 50.let v nejhorších totalitních projevech. V ponurém a vlhkém podzemí se do dnešních dnů zachoval tzv. velín a laboratoř. S historií a fungováním Gottwaldova mauzolea návštěvníky seznamuje dokumentární film.
Prohlídku mohou návštěvníci příjemně zakončit v místní kavárně nebo na vyhlídce na střeše Památníku, odkud se nabízí nádherný výhled nejen na Hradčany, ale i na jezdeckou sochu Jana Žižky z Trocnova od Bohumila Kafky (1878-1942), která byla před Památníkem slavnostně odhalena v roce 1950.
Dokumentární film o Gottwaldově mauzoleu na http://www.louzecky.cz/mauzoleum/
Zdroj informací a fotografií: nm.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Je to už několik let, co se zpívající textař Vlady Gryc objevil na scéně české populární hudby. Zatímco před třemi roky debutoval albem Já svý sny mám, kde mu kompletní hudbu složil německý muzikant Hellmut Sickel, za...
Pivařka je ryze český, v našich poměrech unikátní projekt. Tři nadšenci do domácího vaření piva se jednoho dne rozhodli, že osloví ostatní domavarníky, vyberou od nich ty nejlepší a nejověřenější receptury a vydají je. 
1000 tváří Adiny je další z autorských projektů Městského divadla v Mladé Boleslavi, který sleduje životní osudy kdysi herečky Adiny Mandlové. Slavnostní premiéra hry Daniely Sodomové proběhne 30. září. Režisérka a choreografka Adéla Stodolová patří k nejvý...
Film Gravitace (2013) je uváděný jako jeden z nejlepších filmů současnosti. Speciálními efekty a impozantními záběry vesmíru je doslova přeplněný. Až je možná škoda, že se podobných filmů netočí víc. 