Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Legenda starých Aztéků vypráví, že tato rostlina vznikla z několika kapek krve ze srdce nešťastně zamilované bohyně. Domovinou tohoto skoro čtyřmetrového polokeře je Mexiko a Guatemala.

Indiáni ji využívali  k výrobě červeného barviva. Při  poranění stvolu vytéká latex, který jim sloužil jako základ při výrobě léků. Pozornost si získala zbarvením listů na vrcholku s prakticky schovanými  drobnými kvítky. K tomu, aby rostla, potřebuje noc delší než 12 hodin, a to je právě v době vánoční. Proto už v Mexiku v 17. století se františkánští  mniši snažili spojit ji s Vánocemi. Tvrdili, že je to betlémská hvězda a její červenou  barvu spojovali s krví Ježíše Krista. Brzy se stala oblíbenou ve španělsky mluvících zemích pod různými názvy. Ve Španělsku to byl Květ Božího hodu, ve Venezuele  Papoušek a v Nikaragui  jí říkali Pastora. V USA zlidověl název Poinsentia, podle velvyslance USA v Mexiku, který si ji pro sebe a své přátele přivezl domů v roce 1825. Jméno po něm začal používat  americký zahradník, když je začal pěstovat ve velkém. Hvězdě se věnovaly další generace, a tak byly vyšlechtěny pro umístění v domácnostech v různých barevných variantách.

Do Evropy, jako nový druh do svého herbáře, ji přivezl Alexander von Humboldt. O její zařazení na pěstování se zasloužil Benedikt Roezl, milovník orchidejí, který se učil v letech 1836-1840 v děčínském zahradnictví u hraběte F. A. Thuna. Roezl pracoval velmi úspěšně v mnoha evropských zahradnictví, od roku 1846 v Belgii jako vrchní zahradník u Louise van Houttera. Teprve pak si mohl splnit své nejtajnější přání, odjet do Ameriky (v roce 1855). Procestoval její značnou část a sbíral zejména odrůdy orchidejí, které posílal do Evropy. Mezi nimi i pryšec nádherný. Své výpravy po celé Americe si financoval sám tím, že si otevřel hostinec a zahradnictví na různých místech. Z Evropy si nechal zasílat jabloně a hrušky, které tam začal pěstovat, a do Evropy směřovaly okrasné rostliny, zejména orchideje. Pokoušel se tam pěstovat ramii (přadná rostlina), vymyslel a postavil i stroj na její úpravu a přitom přišel o ruku. Po tomto úraze předává hospodářství a zahradnictví příbuzným a věnuje se již jen sběru semen rostlin. Brzy se zařadil mezi světově významné botaniky.

Pomník Benedikta Roezla (Nové Město) Karlovo náměstí

Do Evropy se vrací v roce 1872 s neznámými orchidejemi, které byly pojmenovány jeho jménem (celkem 130 rostlin nosí jeho jméno). Do Ameriky se vrátil ještě několikrát a za pomoci svých synovců úspěšně nachází  nové neznámé druhy orchidejí, ale odesílá i semena konifer, juky, povlinice atd. Cestování bylo v té době velmi náročné a tak se vrací do Evropy(1876) a natrvalo se usazuje v Praze. V roce 1883 zakládá zahradnický časopis Flora, kde popisuje své zážitky z cest a nalezené rostliny. Umírá v roce 1885 a od roku 1898 na Karlově náměstí v Praze stojí jeho pomník.

Prameny a foto: internet