Architektonický odraz na tváři Hradce Králové

Architektonický odraz na tváři Hradce Králové

Tisk


hradec kralove 200Hradec Králové. Věnné město na soutoku dvou řek, metropole východních Čech a Salon republiky plný secesní, urbanistické, ale i moderní architektury. V současnosti se již všechny architektonické slohy, všechny „tváře,“ vzájemně prolínají a doplňují a dotváří tak atmosféru tohoto krásného města.


Mezi první významné architekty „zlaté éry“ královéhradecké architektury patří Jan Kotěra. Jeho tvorba byla ovlivňována na jedné straně wagnerovským modernismem a na straně druhé italsky orientovaným klasicismem. Po ukončení studií na pražské Akademii výtvarných umění a jeho studijním pobytu v Itálii se vrací, již jako profesor, na pražskou UM-PRUM, kde byl jeho žákem i Josef Gočár. Jeho první samostatnou prací po návratu do Prahy bylo průčelí Peterkova domu na Václavském náměstí. Kotěra hledal způsob jak se osvobodit od naučených schémat a dospěl k vlastnímu výrazu. Nejpřirozenější reakcí byl obrat k belgicko-francouzské variantě Art Nouveau, která byla opakem geometrické vídeňské secese. První skutečně velká zakázka přichází až začátkem 20. století (konkrétně roku 1902), kdy byl vybrán pro stavbu Okresního domu pro Hradec Králové. Kolem roku 1904, kdy měl Kotěra již pevné místo na české architektonické scéně a kdy konzervativci začínají rezignovat, nastal příhodný čas k prosazení základních principů architektonické moderny. Další velice významné stavby, kterými význačně přispěl k formování města jsou Městské muzeum, které vznikalo v letech 1906 – 1913, úprava Pražského mostu a předmostí (kiosky) v roce 1910, přestavba hotelu Grand 1910 – 1911, návrh budovy Úvěrního ústavu (dnes knihovna na Velkém náměstí) nebo také stavba Obecního domu (současného hradeckého informačního centra) v roce 1922.

hradec kralove muzeum


Další velice významný mezník tvoří po 1. světové válce architektura Josefa Gočára, jež se také velice významně zapsala nejen do historické, ale i do současné „tváře“ města. Rozvíjející se poválečná výstavba si vyžádala nové tvůrčí impulsy vzhledem k rychlému vývoji urbanismu. Již roku 1905 začal s prvními projekty (sgrafitové domy v Hradci Králové). Po ukončení studia pracoval v Kotěrově ateliéru. V roce 1908 z něj však vystoupil a osamostatnil se. V duchu kubismu tvořil především v Praze a Lázních Bohdaneč . Ve 20. letech se opět vrací do Hradce Králové, kde začal intenzivně pracovat na územním plánu města, vytvořil regulační plán nábřeží, výstavbu v Labské kotlině, školní bloky (Gymnázium J. K. Tyla) a střed města (dnešní Ulrichovo náměstí). Dále pak také upravil Masarykovo náměstí, či zrealizoval stavbu Sboru kněze Ambrože. Plány výstavby zahrnovaly rovněž systém vnějšího dopravního okruhu s radiálami směřujícími do centra města, mezi nimiž se střídají obytné čtvrti s plochami zeleně. Na konci dvacátých let přišlo období konstruktivismu a v jeho duchu Gočár i nadále pokračoval ve výstavbě v Hradci Králové. V letech 1927 – 1932 to byla například budova Ředitelství státních drah – železobetonová konstruktivistická budova s výplňovým zdivem (dnes Sídlo policie ČR). Gočárova práce v Hradci Králové vrcholila v letech 1931 – 1936 návrhem a realizací budovy Okresního a finančního úřadu (dnešní Magistrát města Hradce Králové).

hradec kralove sbor ambroze


Na úspěších meziválečné výstavby Hradce Králové se podíleli také další významní architekti – Oldřich Liska (např. Městské lázně), Josef Fňouk (např. Novákovy garáže, dnes Palace Hradec Králové), Václav Rejchl (např. výpravní budova hlavního nádraží nebo krajský soud), Bohumil Sláma (monumentální kostel Božského srdce Páně). Rozvoj města byl násilně přerušen druhou světovou válkou. Poválečné období socialismu ušlechtilé městské prostředí Hradce Králové nepoznamenalo tak negativně jako v jiných městech, přesto začala výstavba v těchto podmínkách upadat do průměru. Až 90. léta přinesla možnost obnovy tradičních hodnot demokratické společnosti, individualismu v projektování a inspiraci světovou architekturou.
Za zmínku stojí ale také rozhodně i současná městská architektura. Na její podobě se podílel například Patrik Kotas, architekt nových budov Terminálu hromadné dopravy či nového vzhledu křižovatky U Koruny.

hradec kralove krizovatka

Hradecký Terminál byl budován od září 2006 do září 2008 a v roce 2009 získal titul Stavba roku Královéhradeckého kraje v kategorii dopravních staveb. V roce 2015 se začala realizovat také přestavba křižovatky U Koruny a přilehlých prostranství. Koncepční přístup architekta k návrhu této křižovatky a její chápání jako významného urbanistického a vizuálního bodu v obrazu města Hradce Králové do značné míry reaguje na podobné chápání návrhů okružních křižovatek v západní Evropě. Kompoziční centrálnost okružních křižovatek bývá cíleně využívána k tomu, aby vnitřní kruhový prostor sloužil jako symbolická a vizuální dominanta, která zvýrazňuje identitu daného místa a města. V případě Hradce králové reaguje na již původní název tohoto místa a fakt, že Hradec Králové byl královským věnným městem.


Architektonická rozmanitost tohoto města je opravdu veliká, ale přesto harmonická. Pro moderní architekturu to rozhodně není snadný úděl, vypořádat se se souzněním nového a historického. Myslím si ale, že si vede výborně. Architektonické skvosty doplňují Gočárovy „plochy zeleně,“ které dodávají městu svěží nádech přírody mezi tou spoustou betonu a zdiva. Pastva pro oči i prostor pro únik z ruchu města.

 


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Arnošt Vašíček: Musí to být láska na první pohled. Šíleně bláznivá, která vás pohltí

archiv Arnošt VašíčekPZe svých cest za odhalováním záhad a tajemna si přivezl spisovatel a scénárista Arnošt Vašíček řadu velmi zajímavých artefaktů a sám sbírá muzejní repliky záhadných archeologických nálezů. A právě téměř dvě stovky jedinečných exponátů, které ...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

V září na festival HORTUS MAGICUS do Libosadu v Kroměříži - už potřetí

kromeriz 200Festival barokní kultury v kroměřížském Libosadu i letos zaujme programem, který návštěvníky vtáhne do radovánek našich předků. Barokní hudba a tanec, divadlo, čerpající z původních raně novověkých her, krása dřevěných marionet, ohňostroj pod...

Z archivu...


Literatura

Historická detektivka z Francie? - Skleněná past

sklenena past 200Nakladatelství Jota vydalo v listopadu poutavý příběh Skleněná past od francouzského autora Érica Fouassiera, ve kterém se mísí dějiny, tajemno a hlavně napětí. Historická detektivka z počátku 16. století jako vyšitá!

...

Divadlo

Švandovo divadlo odletí do USA. Představí tam současné autorské divadlo i nový dramatický text napsaný umělou inteligencí

svandovo divadlo usa 200Na patnáctidenní turné do Spojených států odletí od 31. května do 14. června část hereckého a uměleckého souboru Švandova divadla v Praze. Vedle dvou inscenací reprezentujících současnou českou činohru zde smíchovská scéna...

Film

Bláznivá komedie aneb Což takhle dát si špenát

altKomedie Což takhle dát si špenát vznikla v roce 1977 a od té doby patří mezi nejlepší filmy, které se u nás vůbec kdy podařilo natočit. Velmi vhodně navržené hlavní postavy, které se dostávají vinou stroje na omlazování do rů...